See prang

1)Režisér Youngyooth Thongkonthun doteď natáčel převážně komedie a tak tohle pro něj byl první těžký křest ohněm, co se hororového žánru týče. No a nedopadlo to vůbec špatně. Úplně si vystačil s jednou herečkou, malým bytem a mobilním telefonem. Atmosféra sice zezačátku postrádá potřebné napětí, ale postupem času šlo ve vzduchu vycítit zlepšení. Sice nešlo o nic převratného, u čeho bychom lapali po dechu, ale určitě to byla příjemná změna oproti těm všech černovláskám lezoucích odevšad. Jen ten konec byl takový hodně zmatený, ale na efekt dobré. Rozhodně mě to příjemně navnadilo na další příběhy. 2)Tentokrát nás dostanou do varu již pěkně od začátku. Surové chování zdejší mládeže určitě v nikom nevykouzlí úsměvy ve tváři, ale spíše opovržení. Jaké však bylo mé překvapení v tom, kam se začal tento snímek ubírat dále. Režisér má rád zřejmě pořádné extrémy (Asiati jsou občas pěkní úchyláci) a tak se diváci dočkají několika velice podařených záběrů, při nichž se slabším povahám možná zvedne kufr. Bohužel na druhou stranu je zřejmá i oduševnělá masturbace nad digitálními efekty, které se tedy nepovedli vůbec a kvalitu příběhu srazili v některých momentech dolů. I tak mi však druhý příběh nadlouho utkví v paměti, protože něco takového se hned tak nevidí. Pochválil bych především práci kameramana, který odvedl pořádný kus práce. 3)Tak tento příběh mnozí označují za nejslabší článek a i v mých očích byl asi nejhorší. To však neznamená, že by mě tato průměrná podívaná nezaujala. Ba spíše naopak. Alespoň už teď vím, že nebudu ve stanu spát nikdy uprostřed. Navíc je vše pojato spíše jako taková hororová komedie i když s tímto označením budu opatrný. Některé dialogy byly trefné, jiné trapné, ale to už tak většinou bývá. I zde se podařilo režisérovi „místy“ vystihnout opravdu skvěle ponurou atmosféru a i samotný závěr bude pro leckoho nečekaný. 4)Říká se to nejlepší nakonec a já s tím souhlasím. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale já si zde vytvořenou atmosféru užíval asi nejvíce. Když pominu fakt, že tu hrála asi nejpěknější herečka, tak napětí by se dalo v určitých pasážích doslova krájet. Již samotná představa, že musíte letět několik hodin s mrtvolou vedle sebe je zneklidňující a co teprve, když se začne odehrávat něco mnohem horšího. Jde jen o iluzi? Může naše svědomí vytvořit něco tak hrůzostrašného, zvláště když ho nemáme zrovna dvakrát čisté? Finální vygradování bylo důstojným rozloučením s touto minisérií. (26.04.2012)

Čtyři představy thajských režisérů, jak má vypadat horrorová povídka (kaidan). První povídka bez jediného proneseného slova, skvěle vygradovaná. Druhá povídka je důkazem toho, že přestože jsou drogy v Thajsku nelegální a tvrdě postihované, šikovný režisér si zvládne namíchat takovou směs houbiček, že pak dokáže natočit nemyslitelnou fantasmagorii. Ale správně krvavé. Třetí povídka je na humornou notu, cituje spoustu filmů a na cca 5 filmů je zde docela solidní a úmyslný spoiler. Za mě nejlepší. A bohužel, poslední povídka mi moc nesedla, je asi nejklasičtějšího typu, ač v nejvíc netypickém prostředí (na palubě letadla). Špatný dojem nejspíš kvůli oběma herečkám a tomu, jak se brala přehnaně vážně a seriozně. Povídky jsou pospojovány zpravidla jen jednou zmínkou nebo souvislostí, fugují samostatně. 5/1/5/3 (08.06.2013)

Prvý príbeh začína celkom slušne, zo začiatku ma vtiahla "nevinná" smsková komunikácia, neskôr mierna melanchonická nálada, bolo cítiť stiesnenú atmosféru, neistotu. No nakonci to režisér zaklincoval úplne neoriginálne, milión krát videnou (teda aspoň v ázijských hororoch) rádoby pointov a trapným vyvrcholením príbehu, čím predošlé minúty v mojich očiach úplnen zhodil. Toto išlo teda zakončiť aj tisíc krát inak. 3/5. Druhá story má podobný problém, slubne sa vyvyjajúca zápletka okorenená rôznymi kamerovými nájazdmi, filtrami a inými vychytávkami akoby z oka vypadla z tvorby Pangocov, ale u tohto režiséra (Paween Purikitpanya) to bolo poznať už v jeho predošlom horore Body 19 - tam sa to však ešte dalo zniesť, no keď tu začali na konci pobehovať digitálne potvory, kvalita išla rýchlo smerom dole, tak zlé efekty som nečakal, pripadalo mi to akoby ich robili úplny amatéry. 3/5 Tretí kraťas od jedného z režisérov Shutter a Alone je asi najhorší z týchto štyroch. Hneď je poznať kto pri nakrúcaní spomínaných dvoch hororov mal väčší talent, historka o 4 kamarátoch je tuctová, bez napätia a aby toho nebolo málo zakončená nasilu vloženou pointov, len nech to vyzerá čo najviac moderne. 2/5 Konečne prišiel na rad posledný príbeh (resp. Posledný Let) - druhá (dovolím si povedať tá talentovanejšia) polovica režiérskeho dua Shutter a Alone, rozohráva na malom priestranstve lietadla napínavý ducharinu s vynikajúcou atmosférou, pár shock momentmi, lakačkami a sympatickým hereckým obsadením letušky .) Škoda, že to je takéto krátke a na konci to pôsobí až moc narýchlo zakončené len aby sa to vošlo do danej dĺžky. 4/5 Celkovo sa jedná o dosť sklamanie vzhľadom na daných režisérov - dvojica "shutter režisérov" a nádejný Paween (Body 19). Na 4bia som sa tešil už od prvých teaserov a nakoniec sú to len tuctové strašidelné historky, ktoré nemajú ponúknuť čo nové. Fanúšikov ázijských hororov síce môžu zaujať, ale myslím si, že na viac ako jedno pozretie to nieje. Nebyť tu zhrnutý The Last Flight tak idem dokonca aj z hviezdičkov dole. Celkom teda 2,5/5 (20.10.2008)

Tohle se těm klukám a holkům rákosnickým tak úplně nepovedlo. Sem si myslel, že krátké povídky jsou ideálním prostorem pro realizaci bujných fantazií a ženiálních nápadů, které by buď nevydaly na celovečerní film, anebo na které by nevydaly peněženky lakomých producentů dostatečnou hotovost. I když na režisérských seslích nebyla žádná ořezávátka, jejich fantazie byla bujná jak poprsí Keiry Knightley a nápady už byly v různých variacích už stokrát (dvěstěkrát, třistakrát…) omleté jinde. Zklamání ale nebylo tak silné, abych na ťamany definitivně zanevřel, takže sice slabé, ale pořád tři hvězdy to snese. (16.10.2013)

Musím říc, že tímhle povídkovým filmem si u mě Thajci na poli filmového horroru trochu spravili reputaci. Hlavně tedy výborně zpracovanou první povídkou o dívce esemeskující si s tajemným mužem (****) a silně atmosférickou poslední povídkou o letušce, přepravující tělo mrtvé princezny, kterou zabila a s jejímž mužem měla poměr (****). Prostřední dvě povídky jsou trošku slabší. Druhá pojednává sice o žánrově vděčném tématu kletby šikanovaného jedince, která je náležitě razantní a krvavá, ale přehnaně digitální (***). Nejslabší pak je povídka třetí, lehce komediální příběh o síle pověry a jejího naplnění (**). Nakonec z toho ale film, na thajské poměry, vychází docela dobře a je celkově konzistetntní. 3,5* (17.08.2013)