Jezero smrti

Wot da fak? Haranti mají supermanské schopnosti, nadlidskou sílu, stopují líp než Vinnetou a na youtubu je followuje pravděpodobně tak deset milionů lidí. Megadlouhá expozice nám toho řekne mnoho nepodstatného o páru a vůbec nic o situaci, která má nastat. Horor to není. Uvěřitelné (realistické) to není. Stylizované (nadsazené) to taky není. Je to popelnice po dně zaplněná nějakým hnusem a smrdí. A přitom to má potenciál. Víc učesat, nejet po víc kolejích současně, nesnažit se dělat zároveň zábavu pro masy a výpověď o masách. Z morálních a osobních hledisek ovšem nemůžu jinak než úplně zavrhnout. - Po roce už se svým původním komentářem úplně ve všem nesouhlasím, ale pořád to ještě neumím správně pojmenovat. Nový pocit je, že mě srdce bolí, jaké to musí být utrpení narodit se slabým mužem. Ale moje druhá polovina zase říká, že když si to muž uvědomí, musí začít posilovat a ne zůstat na místě. (09.03.2012)

Hororům jsou občas vytýkány klišé a stereotypy, přestože jsou to právě ony, které posilují nevyhnutelnost událostí tím, že z pravidel a očekávání ani na moment nevybočí. Co se v jiných žánrech stává tisíckrát omletým schématem, je v hororu osudovostí. Tomu odpovídá koncept identifikace s postavami pozměňovaný v průběhu filmu – divák začíná jako klaďas (páreček), ale ve druhé půli se mění v ty, kdo mučí a ubližují, protože svým voyeuristickým zájmem prodlužuje utrpení obětí a film to o něm moc dobře ví. Leckdo u konce jistě zatouží vrátit se do pozice párečku a pomoct jim seřezat záporáky, jenže je pozdě. Musí to vytrpět s nimi. Něco jako když se vám přetrhne lano při bungee jumpingu. ____ Proč mám opět ten důvěrně známý pocit, že zatímco většina filmů nám bezostyšně lže a operuje s nereálnými hrdiny, jedině horory odpovídají skutečnosti. Zvláště pak současná oblíbená módní vlna anti-frankensteinovského hyperrealismu výhradně lidských monster. Ono je to velice ošidné, protože štáb se při natáčení nepochybně bavil – jako se to ostatně děje při každém natáčení, pokud tedy nerežíruje Kubrick, který dělal jeden záběr na 70krát –, ovšem nejzazší hmatatelné síle fikce to v dopadu kupodivu nikterak nebrání. Proto jsou horory herecky nejméně náročný žánr – protože odpovídají životu a herci nemusejí číst vykonstruovaný scénář a přebírat rejstřík akčních, melodramatických nebo oduševnělých hrdinů. Stačí jim sáhnout do podvědomí, do oblasti, kde mají nahrány odpradávna zafixovaný darwinistický kódy. ____ Ten film jistě potěší feministky, protože zjevně umísťuje středobod vyprávění do ženy. Chlap je zde slaboch a pouhý strůjce mučení – jak v rovině neschopnosti hrdinku chránit (přitom Michael Fassbender hrál ve 300), tak v rovině hlavních záporáků. ____ Zjevná je paralela s filmem This Is England. Jeden ze záporáků v něm dokonce hrál (Thomas Turgoose) a pouze se přesunul z role skinheada do role hixploitationera, burana mučícího bezbranné měšťáky. Vtip je v tom, že do obou rolí dorostl nikoliv vlastní vinou – tím, čím je, se stal díky špatnému sociálnímu zázemí, jinými slovy, když je fotr hajzl, je hajzl i dítě. Ostatně, jistě ne náhodou je hlavní hrdinka vychovatelkou dětí ve školce a nesporně i budoucí matkou. Celý film tudíž tematizuje koloběh dítě-puberťák-rodič a ptá se po bodu, kde se tento koloběh zvrtne a začne produkovat násilníky. (24.11.2008)

This Is England. Banda výrostků, proti které jsou kolegové z estonské Klass milosrdní samaritáni, zrovna neměla nic lepšího na práci, a tak se jala terorizovat mladý sympatický pár. Doslova. A proč se omezovat jen na neškodné propíchnutí pneumatiky, když můžeme upalovat zaživa? Jsme přece děti... Po technické stránce nejsem schopen Eden Lake hodnotit, protože tohle mě totálně smetlo. Zhnusení z fyzického a psychického mučení se násobí právě kvůli bytostně odporným teenagerům, drobným detailům (natáčení mobilem!) a v neposlední řadě atmosféře beznaděje. Posledních 5 minut filmu jsem nesledoval, jen zíral. Zatraceně realistické, zatraceně podnětné k nejrůznějším diskuzím. Nebo jen zatraceně děsivé. 90% (09.12.2008)

Hned na začátku komentáře uvedu, že z technického hlediska filmu nemám co vytknout, snad jen slabší herecké výkony hlavních protagonistů, tedy milostné dvojice. Ty jsou ale naopak výborně vyrovnány excelentními hereckými výkony všech dětských protagonistů. Děcka hrajou naprosto špičkově. Osobně jsem s podobnými výrostky pracoval 7 let, takže můžu říct, že jejich výkony a chování jsou naprosto realistické a úžasně zahrané. A teď k obsahu filmu. Opravdu neuvěřitelně drsný, hutný, mrazivě chladný explotation masakr, který se povyšuje nad všechny ostatní tématem, které zpracovává. Ano, v roce 1972 bylo aktuální Deliverance a nehostinnost nedotčené přírody spolu s vidláky ji obývající. Pak v rámci explotation přišli s nimi sérioví vrazi, zabijáci, kriminálníci a úchyláci, a ještě nesmím zapomenout na "šílené rodiny". A těch se moderní explotation vlna drží dodnes. Mám tyto filmy rád a líbí se mi na nich právě to, že se mohou jako by stát ve skutečnosti, vycházejí z běžných skutečností a reálií. Ale na druhou stranu, vesnických buranů, úchyláků, vyšinutých rodin jsem již ve filmech viděl tolik, že je beru pomalu ale jistě jako typicky filmové horrorové postavy, třeba jako je Dracula, vlkodlak, apod. A stejně tak ve skutečnosti a v životě - sice jsem četl spoustu literatury o sériových vrazích, úchylácích, sadistech, psychopatech atd., ale pravděpodobnost, že nějakého potkám, je docela mizivá. Vyšinutých rodinek znám taky dost, ale nic zlého jsem od nich nikdy nečekal, spíš pomateného, vesnických buranů znám mraky díky mému částečnému životu na vesnici, jsou to drsní lidé, ale nikdy jsem se jich přímo nebál ... a tak bych mohl pokračovat dál. A tohle máme asi všichni podobně. A tak tvůrce filmu nepoužil klasické postavy objevující se v explotation žánrech od dob souboje městského matematika Dustina Hoffmana a jeho ženy ve filmu Straw Dogs, tedy počátku 70. let. Ale použil naprosto aktuální, možné a reálné postavy a prostředí, kterými nás do filmu přímo "zasadil" a přikoval tak, že výsledek byl mnohem intenzivnější, než u drtivé vlny explotation poslední doby (např. podobný pár čelící v lese útoku šílené rodiny v explotation Timber Falls je proti tomuto vyloženě čajíček a nereálný kýč). Nic fantastického, nic temného, nic nadpřirozeného. Syrová drsná realita. I když jsem do půli filmu jaksi nebyl přesvědčen o jeho neustále zmiňovaných kvalitách, od místa, kde dojde na "táborák" jsem šel skutečně k zemi. Zde jsem dostal od filmařů první direkt a už jsem se nezvedl ... Pak už mi připadalo, že mi film jen šlape po krku a já se nikdy nezvednu ... A nezvedl, po skončení filmu musím uznat, že tohle mi bude v duši zahlodáno ještě hodně, hodně dlouho. Tohle je film který nenechá žádného diváka chladným a od poloviny se již nejedná ani o čistou zábavu ... (16.11.2008)

Atmosferu to malo dobru, ale tie nelogickosti. Pane boze, mala som pocit, ze som pozerala parodiu. Ani chvilku som sa nenudila, ale nemozem dat viac ako dva. Bohuzial. Proste som sa viac smiala, pretoze tolko nasilnikov na jednej kope nestretnete snad ani v base... Decka, matky, este aj priroda bola voci chudatku hlavnej hrdinke neuprosna :D:D (11.03.2009)