Jezero smrti

A co děti, mají si kde hrát? V navozování bezvýchodné atmosféry naprosto nekompromisní horor, který činí oběti i ze svých diváků. To řezání, bodání, noření do neskutečně odporných sraček (a myslím tím opravdu neskutečně odporných) je podáváno tak sugestivně, že jsem se cítil jako přímý aktér veškerého dění. Ohrožován partou pubertálních výrostků s nulovým, nebo příliš tvrdým rodinným zázemím. Film usiluje o určitou věrohodnost také z hlediska sociologického a neopomíjí poukázat na vliv násilných snímků (Tony Montana, Bonnie a Clyde), případně na potřebu vše zaznamenat. Co není natočeno, nikdy se nestalo, z kteréhož předpokladu vychází sadisticky neuspokojivý závěr. Je špatné, že lidi jsou hovada, je dobré, že filmaři mají odvahu natáčet o tom čím dál méně příjemné filmy. Tento nelze sledovat s tím, že se vás ani trochu netýká. Bude. 85% Zajímavé komentáře: Rogue, Nick Tow (13.11.2008)

Ajm sory, ale někdy je té debility v jednání postav přeci jen trochu moc i na mě a víc už mhouřit oči nemůžu, protože pak bych je měla zavřený, což by se neslučovalo s touhou provozovat činnost "koukání na film". Hloupost byla už to, že se "výletníci" neotočili na podpatku a nezdekovali se hned jak je ty dětičky začaly nepěkně terorizovat - ale to by pak samozřejmě žádné Eden Lake vůbec nevzniklo, takže co se dá holt dělat. Každopádně, blbá kráva, která není schopná naběhnout mezi fracky, mučící jejího přítele, a rozmlátit jim držky na kaši klackem, to tady u mě projela na celý čáře, až do úplného konce mě decentně vytáčela a je to hlavně její zásluha, že nedám ani ty 3*. A přitom kvalita "výpovědi" tohohle snímku není vůbec špatná, protože takhle to vážně je a bude to už jenom horší - trháme mouchám křidýlka, upalujeme ožralý bezdomovce, kucháme koťátka a přibíjíme je na kříže a všechno si to natáčíme na mobil. Jen bych tohle téma příště uvítala naservírované méně polopaticky a s alespoň místy né tak hloupým scénářem. Natural born grázl Jack O'Connell a mile zrůdný závěr můžou zůstat. (2,5*) (13.01.2009)

Scenár nie je celkom "čistý" (tradičné hororové blbé jednanie niektorých postáv), ale gradácia od nervozity (prvá polhodina) k napätiu (druhá polhodina), obhrýzaniu nechtov (zvyšok) až k depresii (po filme) funguje bezchybne. Francúzske Frontiéres je síce ešte intenzívnejšie a prerod hlavnej hrdinky na killerku je tam presvedčivejší, ale ako pohľad Britov na prehnane chránené práva detí, ktoré "nevedia, čo od dobroty", je to naozaj zaujímavé a k veci. (20.01.2009)

Tak takhle psychicky zle mi dlouho nebylo. Jaký otec, takový syn a takhle to dopadá, když je jeden těžce psychicky postíženej a kolem něj deset blbejch. To je hned vidět, že tyhle děti si odmalička nečetli Foglara a nenechali se jím inspirovat k dobrodružným hrám a životu plnému lásky, přátelství a tolerance. Je to sice přehnaný obraz, ale na druhou stranu je pravda, že tohle je problém, který pomalu nabírá na intenzitě a bude se jen obtížně řešit. Alespoň na chvíli dopřáli tvůrci diákovi potěšení v té malé závěrečné satisfakci, ale ...no nebudu spojlerovat. Posuďte a zamyslete se sami. (18.11.2008)

Šokující žaloba chování dospívajících a lhostejnost jejich rodičů. Snímek debutujícího Brita Jamese Watkinse nedává divákovi pranic zadarmo. Prodlužuje utrpení obětí a na nějaké ohlédnutí či lepší rozhodnutí není čas – je třeba to s hlavní dvojicí protrpět až do závěrečných titulků. Totální bezmoc a beznaděj dvakrát podtrhuje neskutečná finální pointa. Eden Lake je ukázkovým příkladem vývoje dnešní společnosti, ve které mladí lidé prakticky neodlišují virtuální a skutečný svět – reprodukce vlastních negativních zážitků z dětství, vliv televize, internetu, extrémně násilných počítačových her (téměř každý třetí patnáctiletý školák stráví nejméně tři hodiny denně právě hraním počítačových her – březen 2009) a pak jsou z toho masakry ve školách jako již nedílná součást dnešního dění. Ale k ději... Sympatický mladý pár si vyrazí na víkendový výlet k jezeru, kde vedle utajených zásnub půjde doslova o holý život. Skupinka nevychovaných smradů nejen, že nereaguje na „přátelské“ domluvy, nýbrž svým budoucím chováním nahlodává doposud tabuizované otázky!! O přehnanosti bych rozhodně nemluvil, i když netvrdím, že se to děje den co den. Nicméně pár zádrhelů se tu najde (i sebevětší strašpytel by jen tak nesledoval bodající „rituál“ svého milého, ale vzal by cokoliv do ruky a začal by se bít hlava nehlava). Klasické kulisy nekonečného lesa tu fungují (kamera tu pracuje lépe než rovněž „zalesněné“, španělské Chvění), herecké výkony – zejména dle mého brzy velmi vyhledávané Kelly Reilly – směle nakukují do slušné nadprůměru. Sociologicky nekompromisní thriller, který filmařsky nikterak neoslní, ale tématem je doslova alarmující. Nebojte se podívat pravdě do očí. Nebojím se ocejchovat coby žánrovou událost roku 2008!! (03.04.2009)