Letiště nepřijímá

Nevím, kdo a proč tenhle film odepsal před tím, než jej vůbec viděl, v každém případě pravda je na opačné straně. Na konec padesátých let až nezvykle vyspělé psychologické drama, jež si v mnohém nezadá se soudobou zahraniční produkcí, v českém kontextu výjimečné i atraktivním prostředím ruzyňského letiště a především umně vystavěným milostným trojúhelníkem, nesoucího všechny znaky moderní filmové tvorby. Zrazený Josef Bek, osamělá Irena Kačírková, nerozhodný Vladimír Ráž. A probudivší se Pavel Kohout, který od thymolinových úsměvů gottwaldovské mládeže přešel ke komorním příběhům opravdových lidí. Pro aviatiky naprostá povinnost, pro laiky zajímavý vhled do duše pilotů. (15.03.2012)

40% — Takový mírně nudný psychologický film z konce 50. let. Navzdory jisté poplatnosti době vzniku, ať už v politické nebo technické rovině, vlastní příběh není tak špatný. Samozřejmě, že chápaví nadřízení soudruzi dají namistrovanému egoistovi, který je však kvalitním pilotem, lekci a on ji nakonec pokorně přijme a pochopí, kde je jeho místo ve společnosti. Ale ten „milostný“ trojúhelník (dva muži kolem sobecké ženy, která si je vychytrale obtočila kolem prstu) — schválně to píšu do uvozovek — byl docela zajímavý. Jen to bylo natočeno poněkud nudně. Jistou pikantérii vidím v tom, že scénář napsal Pavel Kohout a roli trochu slabošského „rozvraceče rodiny“ zahrál Vladimír Ráž, který před lety při natáčení Pyšné princezny Kohoutovi skutečně odloudil jeho tehdejší manželku Alenu Vránovou, což Kohout velice těžce nesl a snažil se to Rážovi zavařit na vysokých místech. Kdoví, co jej vedlo k napsání zrovna tohoto scénáře. (10.02.2017)

Měla jsem strach, aby z filmu nakonec nebyla nějaká budovatelská agitka. Na štěstí to mu tak nebylo. V dnešní době by mohl klidně taky vzniknout takový příběh. Byl realistický a clekem všední. Samozřejmě by se dnes létalo jinými letadly, než jsou TUčka. Hochman měl klapky na očích. Za všechno si mohl vlastně sám. Josef Bek vypadal v uniformě velmi dobře. Prostředí letiště pro mě bylo hodně atraktivní. (09.02.2012)

Tohle vztahové drama s Irenou Kačírkovou, která se nedokáže rozhodnout, kterému z mužů ve své blízkosti dát přednost, vůbec není špatné. Oficiální text distributora sice vyzdvihuje postavu pilota (Josef Bek) potýkajícího se s problémy ve svém manželství, ten celkový scénář Pavla Kohouta je však mnohem zajímavější, než jak je zde naznačováno. Samotný milostný trojúhelník je umně vystavěný, přičemž žádná z postav jej tvořící není napsaná černobíle. Musím říct, že mě asi nejvíc bylo v tom příběhu líto právě postavy Josefa Beka, který se v jistou chvíli rozhodne udělat vše pro záchranu svého manželství, i kdyby ho to mělo stát konec jeho letecké kariéry. Nakonec však ani to nestačí, ač závěr je docela pěkně otevřený. Nezbývá tak než spolu s leteckým dispečerem (Vladimír Ráž) zahlásit a popřát "šťastnou cestu...konec." (08.05.2024)

Tak předně..i já se musím pousmát nad naopak naivností textu obsahu distributora stejně tak nad komenty některých... Přirovnávat tenhle film k Únosu může jen absolutní neznalec. Já jsem byl naopak velmi překvapen civilností i faktem, že film je prakticky prostý jakékoliv propagandy a i když tam sem tam padne slovo soudruzi má to daleko k budovatelským filmům těch let. Josef Bek tu nekočíruje ,,Škodověnku'' z Prahy do KV, ale přelétává nové proudové Tu-104 (ano vyrobené v CCCP) už v kamufláži ČSA z Moskvy, kde absolvoval s ostatními československými piloty zácvik. Zavedení moderních proudových ,,Túček'' náhradou za vrtulové Iljušiny IL-14 a IL-18 byla skutečně revoluce v našem poválečném letectví, podobně jako krapet dřívější revoluce v naší ČSLA po zavedení prvních proudových Migů - 15. Pro civilní dopravu bylo nutné konkurovat západním spojům, kde už také začínala létat trysková letadla. Zkracovaly se časy doletu a zlepšoval komfort na palubách. Nové mašiny, leckdy už částečně automatizované si však žádaly řádně proškolené osádky. Josef Bek zde hraje jednoho z nejlepších pilotů aerolinií. Ví to o sobě a považuje se za neomylného. Bohužel je často pryč a doma mu to moc neklape. Jeho přítelkyně (Kačírková) je doma často sama a začne jí být blízký dispečer z věže (Ráž), Bekův přítel. Ten o jejich poměru nic neví, hádky s drahou polovičkou ale způsobí, že začne dělat při závěrečných zkouškách chyby. To má za následek, že jej vedení letiště určí na lety s Túčkem jako kopilota. To jeho hrdost nesnese a rozhodne se od ČSA odejít. Vedení ČSA s ním rozvázat poměr nechce, potřebuje zkušené piloty navíc proškolené na nové stroje. Nemůže ale dopustit aby kvůli osobním problémům letoun s cestujícími někde havaroval... A tak Bek odchází s neschopenkou na nemocenskou rozhodnut si dát věci doma do pořádku.... -------- Musím přiznat, že jsem byl mile překvapen celým tímto snímkem. Herecké výkony byly vynikající, každá postava tam měla své místo... mladý navigátor Munzar, krásná letuška Daníčková, pilot Otto Šimánek (který tentokráte nechodil po křídle, ale pevně a jistě držel knypl nového tryskáče :-) i Korbelář v roli velitele osádek. všem to moc seklo v těch uniformách s prýmky na rukávech... Holt páni piloti, třída sama pro sebe :-) ! Zaujme i tehdejší pohled na letiště v Ruzyni i fakt, že po posledním nočním letu na věži poslední zhasnul a zamknul :-))) !!!! Pravda, ta dramatická rovina šla asi vytočit asi více aby šla ručička do červeného, ale i tak jsem by spokojen. A abych trochu zamíchal zdejším bídným hodnocením, dávám o půl hvězdy nahoru. Za mně je to tedy za 4 cigarety z Moskvy. * * * * (27.12.2017)