Sůl nad zlato

Ano, je to taková studeně, melancholicky a tragicky všelijaká pohádka. Pohádka? Musí být? Když jí trochu povolím rozepnout se do jiných žánrů (a nebudu se na ni dívat na Štědrý den) je podivuhodně kouzelná... Ani příliš neútočí známým tématem ani nepřetéká sladkými výlevy, je dojemná i něžná, pěkně pochmurná i napínavá, to mám ráda... Má oblíbená... (14.12.2007)

Tak tahleta Maruška si musela svého prince tvrdě odpracovat, kdepak nějaké polehávání v rybářské síti. České reálie (Pernštejn, Křivoklát), slovenská příroda, česko-slovensko-němečtí herci. Inspirace středověkem byla přínosná, hůře už ty lehce futuristické kostýmy pro podzemní svět a nejhůře hudba Karla Svobody. (29.09.2011)

Byl jednou jeden král... s Werichem a Burianem má své kouzlo právě v těchto hercích. Pohádka tam navíc dostává nádech komedie a měkké pohádkovosti. Sůl nad zlato má oproti této verzi zase bohatší výpravu, Libuši Šafránkovou a trochu jiný děj. Každá póhádka je jiná. V této je to všechno trochu složitější, protože Marušku napadne anabáze se solí kvůli svému milému a lásku k němu musí teprve dokázat. Taky to má něco do sebe, ale pohádka je celkově mdlá, nezáživná, postrádá více nadhledu. Trochu mi připomínala Malou mořskou vílu. (15.07.2021)

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... (13.12.2008)

Rovnaká predloha a je z toho celkom iná filmová rozprávka oproti staršej českej Werichovej klasike. Práve tu je určite problém s hodnotením, keď sa porovnávajú odlišné prístupy k rozprávke. Už ako malý som túto rozpravku veľmi prežíval, pamätám si, že nie iba raz, ale každý rok. Dnes sa objaví veľmi zriedkavo a až po piatich rokoch na čsfd sa mi ju podarilo vystihnúť v televízii. Rozprávkové prvky sa striedajú so sci-fi prvkami, Maruška zostúpi do jaskýň, vystúpi na tatranské štíty, prostredie je veľmi originálne. Stretla sa tu celá plejáda výborných hercov najvyššej ligy a Svoboda bol expert na geniálne hudobné motívy. Ľudská láska zvíťazí nad ľudskou zlobou, chamtivosťou aj silami podsvetia, a tak to v rozprávke má byť. Je to na silné štyri hviezdy, a nielen z nostalgie, ale aj pre veľké podhodnotenie, musím dať päť. –––– Poď so mnou. Príde čas, a matka Zem rozdá svoje poklady. –––– Nič nežiadam, len aby ste ma mali radi ako túto soľ. (27.12.2017)