Zlodějíčkové

nevidela som to od začiatku, ale hovorili tam po španielsky a už to je u mňa aspoň na hviezdičku. mala som také tušenie, že to nedopadne dobre, ale aj tak ma ten koniec rozhádzal. bolo to veľmi vizuálne príťažlivé a to nielen preto, že hlavný hrdina je yummy. tá kamera sa mi na tom asi páčila najviac (11.02.2010)

Ja by som sa namiesto komentára k filmu pozastavil nad prístupom divákov k postavám, aké boli zobrazené v tomto filme. Vo filmovom realizme nám režiséri častokrát predstavujú postavy na okraji spoločnosti, delikventov, alebo ľudí, ktorí stratili pevnú pôdu pod nohami a snažia sa, aby sme k nim prejavovali sympatie a pochopili pôvod ich chovania alebo trápenia. Treba uznať, že sa im to darí. Prečo sa ale spoločnosť k takýmto typom chová v realite presne opačne a vôbec sa nikto neunúva zistiť príčiny, pre ktoré sa napríklad niekto stal vreckovým zlodejom. Takých ľudí by sme najradšej nakopali do prdele, pričom ako filmoví diváci s nimi na plátne súcitime. Nie je to trochu pokrytecké? Nechcú režiséri, aby sme sa nad osudmi takýchto ľudí zamysleli a nerozoberali ich iba ako fiktívne postavy v rámci filmu? (08.10.2013)

Dlouho se mi nějaký film tak nelíbil, Zlodějíčkové u mě zafungovali jako nečekané překvapení - od prvních záběrů mě to vtáhlo a zcela pohltilo. Jednak jsem velkým fandou španělských filmů a jednak mě strašně bavilo herecké obsazení ústřední dvojice. Oba mimochodem ve filmu nemají žádná jména a v závěrečných titulcích figurují jako "Ladrón" a "Ladrona", tedy "Zloděj" a "Zlodějka". V době natáčení 20 letý Juan José Ballesta je zde skvělý a velmi přesvědčivý, a zcela jsem mu věřil postavu kluka, který nemá co ztratit. Jeho herecká družka a vrstevnice María Valverde se mi líbila už v jejím starším snímku "Melissa P." z r. 2005, byť šlo o slabší podívanou. Ve Zlodějíčcích mě již dostala naplno a nesmírně mě bavilo sledovat její amorální hru na zaučování v kapsářství. Dokonalý dojem z filmu u mě osobně podtrhla krásná kamera a dobrý výběr filmové hudby, stejně jako skvělý střih. A tragický závěr mi pak už jen připomněl, jak podobné filmy o dvojicích za hranou zákona prostě miluju. Děkuji nočnímu filmovému klubu na ČT2 za tento výborný španělský snímek, u nás jinak zcela neznámý. UPDATE 10.10.2019 - Zlodějíčkové mě strašně bavili i napodruhé. Asi to není dokonalý film - v některých momentech, jako např. v milostné scéně, sklouzává ke klišé či trapnosti - ale pro spoustu důvodů ho mám prostě rád. Nejvíc asi pro tu kameru, která je zde skutečně hodně povedená, taková správně kinofilmová, s lehkým nádechem do modra, a podařeně koncipovanými záběry. Navíc mi přijde, že ten film hodně vypráví obrazem, a s dialogy zachází spíše úsporně, což je v mých očích opět klad. Potom je zde ten soundtrack, který spolu s obrazem vytváří strašně příjemný audiovizuální zážitek - hudba zde perfektně vytváří atmosféru a navozuje odpovídající emoce. A konečně obsazení - myslím, že toto je film, u něhož jsem se buď už zamiloval do MV, nebo to přišlo nejpozději poté v Bolševikově slabině. Ona je zde na začátku nejprve takové skoro až legrační pískle, s příšerným účesem a v děsivém outfitu, ale postupně projde okouzlující proměnou - pod vlivem narůstajícího milostného citu k jejímu svůdci - a v některých záběrech je prostě dokonalá a neuvěřitelně krásná. A krom toho je to prostě od začátku výborná herečka, takže jakékoli postavě propůjčuje neobyčejnou věrohodnost. A celkově mi to prostě přijde jako správný mix romance a dramatu, kdy je člověku na konci strašně smutno, protože takto to skončit nemělo. Tak zbytečně tragicky, ach! Btw. přijde mi zarážející, že Jaime Marques už nikdy nic nenatočil - je to škoda, rád bych od něj viděl něco dalšího. (30.10.2011)

7.2.2010 ~ Španělské drama o hledání, shledání, lásce, procitnutí, znuděnosti, hlouposti a naivitě. Drama o tom, že doma dostávali málo na prdel. ~ Je to vcelku jednoduchý příběh. Jeho hlavním aktérem je v ústavní péči vyrůstající mladý hoch, kterého jeho máti za tu krátkou dobu, co spolu byli, než ji zatkli a odvedli, nenaučila nic jiného než krást. Nyní je již dospělý a musí se o sebe začít starat sám. A tak se o to pokouší počestně, ale nakonec mu "nezbývá nic jiného", než zase začít krást. A během toho stále hledá matku a naivně si myslí, že ta o něj bude nějak stát. Houbelec. ~ Pak se tu setkáváme s mladou dívkou, která se evidentně natolik nudí, že se snaží krást v obchodech. A tihle dva to dají dohromady, on jí učí krást, ona je s ním, pak se pokusí o něco většího.. zííív. ~ Kupodivu to není úplně špatné, ale ta snaha o melodramatičnost a pokus o vyobrazení této dvojice ve smyslu, že oni za to vlastně ani skoro nemohou, je na facku. On měl pech na matku, ona zas na nezájem rodičů (asi) a vyústilo to v tohle městské drama, u kterého si vzpomenete po nějaké době tak akorát na hezké tvářičky obou protagonistů. (18.03.2013)

Spanielsku kinematografiu nemam teda vobec zmapovanu : co-to som videl od Almodovara, co-to od Jaume Balaguero-a, no a tentokrat som mal moznost zoznamit sa s pracou Marquesa. Film je to priemerny, s celkom slusnym scenarom. Co vsak film potiahlo do priemeru, su nevyrazni herci a filmarska neskusenost samotneho Marquesa. 64 % (08.10.2013)