Hlad

Jmenovec legendárního herce (opravdu nevím jestli se nejedná o vtip či pseudonym) nám ve svém režijním debutu představuje nepředstavitelné podmínky irské věznice na které doplácí její "obyvatelé". Otřesná hygiena, drsná šikana ze strany dozorců, to vše vyústí v protestní hladovku. Jedná se o malý a neskutečně pomalý film, na který se člověk musí psychicky velmi dobře připravit. Film nemá stanovený pevný příběh a jedná se spíše o sled scén, které na sebe moc nenavazují a ze začátku bude mít divák docela problém se orientovat. Celý snímek je vyprávěn spíše formou obrazů a dialogy se vyskytují jen když je to opravdu nutné. V druhé části se režisér zaměřuje na hlavní postavu, ve které se poprvé pořádně předvede Michael Fassbender v úplně jiné úloze než v jaké jsme ho viděli doposud. Je vidět, že se roli plně oddal a výborný výkon předvede jak v takřka 20-ti minutovém nesestříhaném rozhovoru, tak i v pozdějších fázích, kdy se z něj stává troska ne nepodobná Christianu Baleovi z "Mechanika" (kdo viděl ví co může očekávat). Snímek to je opravdu zajímavý a ukazuje to co běžně ve filmech nevídáme a popravdě ani nechceme vídat, chce to jen obrnit se velkou dávkou trpělivosti, protože některé části se opravdu táhnou hlemýždím tempem. (07.06.2010)

Hlad nie je jednoduchý ani ľahký film, ale to už mnohým dôjde podľa názvu. Je to film pre náročného diváka, ktorému snímky ako Štvanec IRA a Boxer nestačili na vykreslenie pomerov v írsku poslednej tretiny minulého storočia. Tak ako mne. Hlad je tiež filmom s minimom akýchkoľvek dialógov, tuctov postáv či príbehov, ktoré by odvádzali diváka od témy. Pokiaľ by som ho mal k niečomu prirovnať, dostal by som sa do oblasti literárnych vied a spracovaním Hlad prirovnal ku koncepcii poviedky, alebo, ešte lepšie, novely. Všetko je tu strohé, kruté a realistické, a divák si skutočne uvedomí, že "niečo skazené je v kráľovstve britskom", alebo aspoň tom írskom. Je to nepríjemný film, ktorý vsádza na dlhé a pomalé scény s o to silnejším dopadom, a hlavne v druhej polovici na nezabudnuteľný výkon Michaela Fassbendera v úlohe väzňa s tragickým osudom Bobbyho Sandsa. Ja viem, prečo ho mám tak rád, a nikto mi to nevezme. 100% (30.05.2013)

Nevadí mi na slovo strohé filmy, ale ona málomluvnost by „měla“ být něčím nahrazená. Jenže předlouhých scén postrádajících gradaci je poměrně hodně. Steve McQueen využívá minimalismu velmi a rád.. Jím předkládané scény jsou poměrně hodně nepříjemné, netradičně dlouho také hledají svého hrdinu, protože adeptů na hlavní úlohu je docela dost. Dost dlouho nás tvůrce nechává i na leccos čekat (a nabízí opakované pašování věcí do vězení, močení vězňů na chodbu), na druhou stranu dokáže umně několika málo záběry dokonale představit své postavy (viz. úvod s velitelem ostrahy). Všechno to má atmosféru a všechno je to taková hra protikladů. Nakonec z těkání mezi postavami hrdina přeci jenom vzejde, ale hlubší sympatie si nezíská. Film má sílu, ale dokáže i leccos vzít, lecčím zabolet. Nenabízí odpovědi, vlastně ani nijak podrobné informace. Revoltujících snímků jsem viděl poměrně dost a – v hlavě je mám dosud. Po Hladu člověk nemá radši ani ten hlad.. Přesto další z mnoha příkladů pro tuzemské tvůrce – minimalistické drama, které moc nemluví, ale má co říct!! Bez klišé, patosu.. 70% (02.06.2011)

Můj původní 3 roky starý komentář rozhodně nepěl nějaké oslavné ódy. Film se mě pro svou špinavost moc nelíbil a prakticky jedinou scénou, která mě uhranula bylo 20 minutové povídání mezi Bobbym a otcem Moranem. Uběhly 3 roky a mezitím jsem nasledoval hodně zajímavý Stud, ve kterém jsem zjistil že zcela dokonale rozumím hlavnímu hrdinovi, kterého neskutečným způsobem ztvárnil Fassy. Shame nepochopitelně nedostal na Oscarech šanci v žádné kategorii. Již v té doby ve mě zrála myšlenka a věděl jsem jistě že dám Hunger ještě jednu příležitost. Vše se stalo jistotou po odporně vlezlých 12 letech v řetězech, které smrdí na sto honů akademickými chcánkami. Nebudu rozebírat proč film, který je zcela jasně z režisérových kousků nejslabší, dostal nejvyšší hodnocení..... HLAD je ukázka dokonalé filmařiny, kdy prakticky každé políčko by se dalo označit za geniální. Srovnání s Kubrickem by nebylo zcela od věci. Hraje se tělem, očima, gesty, prostředím, zkrátka vším co je po ruce. Na dialog často člověk prosebně čeká hodně dlouho. 3 minuty se vytírá chodba, prohledávají se dutiny, drží se hladovka. Film je odporně špinavý a přitom geniálně zrežírovaný. 90% bez debat. (21.03.2014)

Poslední hladovka byla špatná. Tentokrát začneme jeden po druhém.... jeden zemře, další ho nahradí ..... Politický film o věcech kterým nemůžeme rozumět, ale můžou se nás dotýkat. Říkám si: to snad není možný!!! Humanita a demokracie v britském provedení značí, že bachař těžkou práci má, ale já mám celkem jasno, na kterou stranu se názorově přikloním. Boj za SVOJI víru zase v jiném podání, v podání těch, jenž ZAVŘENI V HOVNECH CHTĚLI VZBUDIT LÍTOST ČI ZÁJEM. O IRA, o politických pohnutkách, které jsou celkem jasně, srozumitelně a dokonce poutavě vysvětleny. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímám mě, jak bylo zacházeno s vězni IRA. 2.) Proč je film, ve kterém je tolik ,,hnusu“, nazýván jako ,,normální“? 3.) Proč je režisérský debut S. McQueena označován jako nejdiskutovanější a nejoceňovanější nezávislý film tohoto desetiletí?. 4.) Zajímá mě, jak dlouho se dá přežít bez jídla. 5.) Připravuji hladovku a v rámci tréninku omrknu její průběh. 6.) Jsem vedoucí semináře: Čistota půl zdraví. // Mám rád, když se z filmu dozvím něco nového, zajímavého. I kdyby jen, že pro hladovkáře je smrt kurevským vysvobozením. Takhle mi to stačí. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (14.04.2010)