Stínu neutečeš

Není to špatný film. Není ale vůbec jednoduchý. Mrzí mě, že problematika či životní osudy Volyňských Čechů jsou tu projektovány do dvojice nerudných důchodců. Příběh bych si tedy představoval trochu košatější. Takhle to bylo náročné sledování nepříjemného komorního filmu, abych se nakonec dočkal za odměnu závěru, který na mě vyplázl jazyk: "blé blé, díval ses na to úplně zbytečně". No, tak zbytečné to nebylo, ale nadšený nejsem. (11.08.2020)

Pokus o české citové drama, které až moc často klopýtá. Ošklivé rekvizity (hodně takových těch starých, nepotřebných věcí, které najdete v babiččině bytě) a ošklivé chování zahořklé babky a starého ožraly vytvářejí poměrně působivou atmosféru. Škoda, že tu zlou čarodějnici a ochlastu od Adamové a Landovského člověk tak nějak čeká. Oceňuji, že se Lenka Kny nesnažila do filmu propašovat milý český humor a stvořit tak další tragikomedii. Nicméně i tak je tu hodně školometských chyb co se týče vedení herců (ten divadelní přednes hodně tahá za uši) a zdlouhavého vyprávění. (08.12.2009)

Film, který mě přes zdejší hodnocení velice pozitivně překvapil. Vůbec není špatný. Jaroslava Adamová a Pavel Landovský dávají celému tomuto dramatu velice osobitou, depresivní atmosféru. Geniálně se podařilo vykreslit vztah, který prochází dlouhodobou krizí. A stres z minulosti, s nímž se dotyčný pár nedokázal nikdy vyrovnat. Ústřední dvojici jsem věřil vše od A do Z. Jejich divadelní herectví geniálně zapadalo do venkovských kulis a Helena Dvořáková všemu dávala auru nevinnosti, která pomalu zapadá do bahna hořké minulosti, které otřese jejími duševními základy. Škoda jen toho konce a ne příliš dobře našroubované katarze děje v podobě novinářky toužící po kvalitním článku. No a pak ten definitivní závěr, který jde vykládat dvěma způsoby. Jeden v podstatě jako hořký happyendem smíření starého páru. Či zločinem, kterým se jedna postava snaží vyřešit svůj problém (nechci spoilerovat). Ať tak nebo onak, tento příběh si zasloužil lepší závěr. Ve výsledku ovšem i tak děj chválím a za atmosféru a herecké výkony uděluji palec nahoru. 70% (23.04.2016)

Babička je senilní a zlá, takže zabývat se jejími nápady = nic víc než mít záminku pro natočení tohoto filmu. Podobných vychytávek je ve scénáři víc a bohužel k nim musím připočíst i závěr, od kterého jsem si bůhvíproč dovolila něco očekávat. Určitě se ale dají najít i klady, především depresivní atmosféra venkovské samoty (kameraman Diviš Marek se nezapře) a Pavel Landovský (jeho postava je jako jediná vyšinutá správným způsobem). Během projekce jsem cítila spíš nervozitu než napětí, ale i to se počítá; na nudu si stěžovat nemůžu. Co mě ale rušilo, byly zbytečné a směšné scény. Z toho, jak se vždycky tvářili osudově, když pluli na tom voru, jsem málem mlátila hlavou o zem. Navíc všichni divně mluví a ta holka je divná celá. Ještě otázečku: Proč krájela ten dort? (08.12.2009)

Mohlo to být docela dusný komorní dráma, ale naprosto tomu chybala atmosféra a nějaký napětí z toho co se všechno může stát, až se ukáže pravda v celé své nahotě. Bohužel režisérce nepomohli ani herci, Lanďák byl imrvere nalitej, to asi nebylo ani hraný a místy blábolil uplně z cesty. Jaroslava Adamová tam vrhala jeden zlý a tajemný kukuč za druhým, kolikrát mě to přišlo jako kdyby jí spíš sralo, že jí Laňdák o pauzách vychlastal láhvinku než by to bylo součástí příběhu. Asi se chtělo víc soustředit na samotu a ty tři lidi v ní a ne to ještě rozmělňovat po nepodstatných postavách a nepodstatných záběrech. A výměna herců by taky nebyla na škodu a taky trošku promazlit dialogy by bylo fajn. Škoda, z toho mohlo jít fakt pekelný dusno......mohlo. (04.01.2012)