Vražda

Dánská vyšetřovatelka se vyznačuje tím, že zásadně mlčí, když jí někdo položí nepříjemnou otázku, vždy si jede podle sebe a její nejčastější vyšetřovací modus operandi je, že něco sama, bez krytí, prohledává v nějakém tmavém uzavřeném místě, kde na ni někdo může zaútočit a úplně nejraději to dělá bez baterky. Žena s oblibou v ručně pletených svetrech (nosí asi tři) rozplétá záhadnou vraždu, ze které postupně obviní asi 5 lidí a na každého to okamžitě vykecá buď médiím, politikům nebo příbuzným oběti. Takže nastává mediální, politický nebo reálný lynč. ….. Ale no tak! Tohle není žádná supervyšetřovatelka, ale šílenkyně, která za sebou nechává víc mrtvých než samotný vrah. …  Zprvu se mi líbilo, jak vražda odkryla zároveň i rasistické pnutí ve společnosti a zároveň i  politický život, kdy se ze spojence stane přes noc nepřítel a naopak, to vše zahuštěno palivem médií. Jenomže ve 20ti dílech 1. řady se těch falešně obviněných, záměrně falešně nahozených stop i politických zvratů událo tolik, že by Kodaň snad musela být nebezpečnější místo než Medelin. Připočtěte si k tomu ještě pár nelogičností, jako že třeba zdrcená rodina se do tří týdnů ze smrti blízké osoby zcela otřepe. SHRNUTÍ: Jak vyšetřováním zcela rozvrátit svůj vlastní soukromý život, soukromé životy všech, s kým příjdu do kontaktu, a k tomu navrch rozhodit politický život na kodaňské radnici na příští dekády. 1. řada ----- VE DRUHÉ ŘADĚ Lundová trochu omezila pátrání v šeru a dánský ministr spravedlnosti předvedl na integračním večírku krásnou názornou ukázku pro integrované cizince, co to znamená: Pít jako Dán. Dobré, i když jistou dobu už tušené, překvapení na konci. 2. řada (12.05.2024)

Sarah Lund a její nevyčerpatelná zásoba hnusných huňatých severských svetrů jako spojovací články dvacetidílné série o dvacetidenním vyšetřování vraždy kodaňské středoškolačky. Případ, kde nic není jak se zdá; a ne sovy v tom tentokrát žádnou roli nehrají, byť právě Twin Peaks bývá ve spojitosti s tímto seriálem často (neopodstatněně) zmiňováno. První řada (ano, je i samostatně stojící druhá desetidílná) sází na „jinakost“ a skoro až zastydlost v postupech, které se na seriálovém poli nosily před desítkami let. Tohle je spíše než standardní kriminálka politické a lidské drama hodně pracující s pocity (postav i diváka). Jedna z mnoha zvláštností pramení z toho, že děj je takřka výhradně sledován z pohledů čtveřice postav. Komisařky Sarah Lund (vyšetřování a obětování osobního života; nečekejte drsňačku s bouchačkou, tohle je taková „Wallanderová“), hvězdného politika na vzestupu Troelse Hartmanna (politické čachry a intriky před nadcházející volbou primátora; zpočátku nápadně podobné Palmerově linii z první řady 24 a později State of Play) a rodičů zavražděné manželů Birk Larsenových (dopad na rodinu, vyrovnávání se s tragédií, reakce okolí, touha po pomstě). Což má za následek, že devět z deseti pro děj zásadních událostí se odehraje mimo obraz. Nejmarkantnější to je v krimi lince, kde samotné vyšetřování nemá skoro žádný prostor; Sářin parťák vše oddře, nalezne, vyslechne, dopadne, ale my z toho nic nemáme, jelikož se to vše dozvídáme až z jeho telefonátů Sarah. Ona vůbec ta kriminální část bude paradoxně pro mnohé největším úskalím série. S vědomím, že to má dvacet epizod souvislého děje je od prvního momentu jasné, že podzápletky na dva či tři díly ve stylu „další podezřelý co to už určitě nade vší pochybnost udělal“ nikam nevedou. Tvůrci příliš otálejí s vyjevením toho, co je divákovi stejně dávno jasné; je-li od počátku polovina stopáže každého dílu o politice, radnici a volbách, tak těžko někoho překvapí, že se tam vyšetřování nakonec neodvratně stočí. Stejně tak není problém záhy odhalit kdo je vrah či zůstávající pachuť, že i po finálním odhalení přetrvá dost aspektů, kde logika při zpětném pohledu úpí... Přes veškeré tyto výtky se to však nerozpakuji označit za jedno z nejzajímavějších novodobých seriálových kriminálních dramat ze staré školy. (07.02.2012)

Na obrovské ploše rozehrané krimi drama odehrávající se ve dvou základních pramenech - klasické krimi a volebního boje o magistrát, přičemž onen druhý proud je bezmála zajímavější, než základní tahoun z policejního prostředí. Závěr, na který se tu několikrát žehrá, mi nevadil, je třeba brát v úvahu, že se jedná o severské drama, nikoliv o americkou pohádku. Váhal jsem i nad pátou hvězdou, ale nakonec jsem ji nedal právě pro onu strašlivou délku. Po třetí sérii jsem nucený přidat i pátou hvězdu. protože něco tak chytře napsaného, skvěle zrežírovaného, navíc osobitého zemí původu se jen tak nevidí. (01.06.2013)

Vnímavější divák, resp. divák, který má dost odkoukáno, sice ca od 2. dílu tuší kdo je vrah, ale to nic nemění na tom, že Dánové prostě umí nejen chlastat, ale i dobře točit vysoce návykové krimi. Forbrydelsen se vyznačuje vskutku tísnivou atmosférou, silnými hereckými osobnostmi a místy tak extrémně působivými emocionálními momenty, že mě v dostaly do kolen. 1. série 100 %. (10.11.2016)

Skvělá atmosféra, to ti Skandinávci umí... Jen je to na principu 24 hodin, respektive 20 dnů a tím pádem hodně podrobné, takže se člověk ve spoustě postav a děje poněkud ztrácí, mně by určitě prospěl jeden díl za den a ne za týden. Dle závěru mi politická linka přišla poněkud vniveč, ale je možné, že se naváže v dalších sériích, pokud je u nás dají... a třeba i své hodnocení pozměním, ať nahoru či dolů :-) (20.05.2013)