Skautská příručka pro chlapce

Lahodný film s hořkým koncem. 1) Navzdory matoucímu názvu tato psychologická studie dospívání je dramatem o pokřivených mezilidských vztazích. Hlavní postava David (vynikající 17letý Thomas Turgoose) má poněkud zvláštní vztah ke svému otci, k matce i ke své kamarádce, do níž promítá všechny emoce, kterými je přeplněn a které jako správný Angličan dává najevo jen lehkým pohybem obočí či zachvěním tváře. I druhá hlavní postava, Emily (rovněž vynikající 21letá Holliday Grangerová) má podivné vztahy se svou matkou, jejím milencem Stevem (přitažlivý 26letý Rafe Spall) i s Davidem. I ostatní postavy působí poněkud trhle, jak to občas u anglických filmů bývá. 2) Celou atmosféru neskutečna podtrhuje zajímavá hudba od Noah and the Whale a půvabně melancholické norfolské pobřeží jako stvořené pro milostné drama nešťastné lásky. 3) Překvapující až šokující pro někoho kontroverzní děj mi ze zpětného pohledu tak nesmyslný nepřipadá. Inu, věci jsou jen málokdy takové, jakými se jeví. (06.12.2011)

Nesmírně zajímavé a zejména originální drama o tom, jak tenká je hranice mezi bezstarostností a odpovědností, legrací a tragédií, nadějemi a bezvýchodností. Příběh se vyvíjí pro mne zcela nepředvídatelně, přičemž ovšem nepostrádá logiku, která se divákovi zpětně vyjevuje, a on dodatečně musí uznat, že to vlastně jinak probíhat nemohlo. Dech beroucí závěr všechno korunuje. (20.03.2011)

Prozatím nejpříjemnější překvapení z třináctky soutěžních filmů letošního Febiofestu (2010). Film tematicky spadá do žánru bildungsromanu, navzdory jednoduchému ději a zápletce má slušný spád. Nepřehlédnutelný je výkon hlavní představitelky Holliday Grainger, který si svou živelností nezadá s oceňovaným výkonem Katie Jarvis ve Fish Tanku. (29.03.2010)

Když jsem si přečetl název, tak jsem čekal něco naprosto jinýho, ale hned po prvních minutách mi bylo jasné, že jsem si film nevybral špatně. Napětí během filmu skvěle stoupá a ten závěr je úplně úžasnej a hlavně nečekanej. Celý to doplňuje skvělej soundtrack. Konec filmu na mě zapůsobil snad ještě více, než například Requiem za sen. Jednoznačně nejlepší z těch deseti filmů, které jsem na Febiofestu viděl a celkově jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů co jsem zatím zhlédl. (31.03.2010)

Příběh o dětech, ale nikoli pro děti. Pro upřesnění jde o teenagery a jejich uvažování. Základní premisa i děj není nikterak originální (na britských ostrovech obzvlášť), což nemusí znamenat slabinu, ale to, že být dítětem ve VB, není žádný med. Mladí hrajou výborně, klasický syrová a civilní stylizace je už dneska u takovýchto britských snímků poviností a soundtrack je příjemně atmosférický. Jenže scénář má pár mušek, u kterých se občas chytáte i za hlavu a Harper úplně nezvládá vyprávět a bavit zároveň, takže tak cca 15 minut z filmu je úplně zbytečných a ten se tak zdá být mnohem delší než 100 minut. Některé scény jsou opravdu mrazivé, jiné příjemně romanticky naivní, škoda že se je tvůrcům nepovedlo na sebe lépe naroubovat, mohlo jít o víc než nadprůměrné drama. Emily a David jsou nejlepší kamarádi a vymyslí plán, jak zabránit Emilininu odstěhování, který nejenže není moc promyšlený, ale David ani neví, že pro Emily existuje ještě někdo, kdo je jí více než jen kamarádem... 70% PS: Febiofest 2010 (02.04.2010)