Prorok

oproti "kriminálom" a rôznym "shawshankom" sú európske väzenské drámy nepopierateľne a neporovnateľne kvalitnejšie, drsnejšie a lepšie. drsný, realistický "prorok" je plný veľmi kvalitných hereckých kreácií, pozvoľna hustnúcej atmosféry a niekoľkých nevšedných režijných nápadov, ktoré na jednej strane film udržujú v rovine artovejšej polohy, no vždy po čase ho prinavrátia prostredníctvom rôznych formálnych prvkov (známych z "komerčnejších" gangsteriek) späť k mainstreamovejšie orientovanému divákovi, takže výsledok veľmi zvláštnym a nečakaným spôsobom naplní každého. (16.03.2014)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Delší, ale zato přesvědčivá kriminálka o jednom arabském gaunerovi, který se svou pílí dokázal vypracovat ze suterénu až do první francouzské kriminální ligy. Film je ve své podstatě naprosto dokonalý, jen mu trošku ubližuje stopáž, těch scén ve kterých o něco jde je prostě trošku míň než třeba u Veřejného nepřítele č. 1. (05.03.2012)

Příběh o Prorokovy, který nejdříve vypadá, že si nedokáže poradit ani s tkaničkou u bot, interpretuje otřepanou frázi, že člověk se stane zločincem až za mřížemi vězení. Jeho nástup do žaláře doprovází pěkně vykreslený strach a úzkost a chvílemi vlhkost špinavých zdí věznic skoro prosakuje obrazovkou. Opět tak, podobně jako u ostatní evropské tvorby, vyzdvihuji autenticitu. Jeho krvavé budování kariéry, postup vzhůru ve vězeňském potravním řetězci a řešení problémů určitě nebylo nudné, ale vzhledem ke stopáži 150 minut se našli i hlušší úseky – nuda k životu ve vězení taky patří. V konkurenci dalších vězeňských dramat určitě nezůstává pozadu, ale špička to rovněž není. Dramatičtějším pohledem do evropské věznice je Celda 211. Alternativa: Celda 211, R, Felon, Animal Factory, Lockdown. (29.07.2010)

Na závěr mé filmové tour jsem si nechal film z Francie a byla to skvělá volba, protože tohle byl absolutně dokonalý soulad mistrovský filmařiny a jedinečné gangsterky. Dvě a půl hodiny jako kdyby nebylo, přenes jsem se do kriminálu a sledoval osud Malik El Djebena, tak intezivně jako kdybych s ním byl na cele. Působilo to celé velmi reálně, ne to jsou kecy zase, prostě tohle bylo absolutně dokonalý, ale absolutně. (22.02.2018)