Bitva o Diên Biên Phu

Film to určitě není akční ani strhující, jde o to, jestli takovým měl být. Myslím, že ne. Pokud to má být syrová, rozvláčná a důstojná pocta těm, kteří umřeli v blátě a beznaději, pro své vlastenectví, pro blbost velení, pro žábožroutskou předposranost (buď to vybojovat, nebo to vzdát, ale rozkázat na ústup včas), za chvilkové navrácení ztracené hrdosti Francie, která si ani tuto chvilku, ani životy těchto vojáků nezaslouží, pak to je velmi povedený snímek. Není to na popcorn a možná ani na dokoukání najednou, ale je to slušný kus celuloidu. Nejlepší válečné filmy obvykle nebývají ty, kde akce střídá akci a střihač nestíhá si ani odskočit. Nejlepší válečné filmy bývají ty, které se ne celé odehrávají ve válce (třeba Narozen 4. července ....). Je to na 4 hvězdy, ale dám 5, pro vyvážení slabých hodnocení akcechtivých diváků. Precizně ztvárněný kontrast života smetánky a údělu cizinecké legie (který je nad všechny akce) si to zaslouží. Film těžko zapře inspiraci Copollovou Apokalypsou, Kubrickovou Olověnou vestou a Irvinovým Hamburger Hillem, ale na druhou stranu se tvůrcům povedlo psycho, kontrast i bitky v blátě ze všech zmíněných filmů napodobit. Jde o reminiscenci bolestivého období francouzských dějin, naše filmy o roce 1938 nebo 1968 taky nejsou/nebudou zrovna blockbustery. (26.07.2009)

To se moc nepovedlo. Průběžné koukání na vzdálené výbuchy kolem kót pevnosti Diên Biên Phu, občasné uvedení data události, nesmyslné tlachání v zázemí, určitě neudělá koukatelný a zajímavý válečný film. A přitom téma velmi dobré. Pro Francii znamenala prohraná bitva, trvající skoro dva měsíce, konec kolonizace Indočíny. Odhaduje se cca 4000 mrtvých na straně vítězů, 2300 na straně Francouzské unie a jejich spojenců. Početní síla vojska severního Vietnamu byla skoro šestinásobná. (21.06.2015)

Dien Bien Phu bylo ztraceno během těch pár týdnů, které strávili Francouzi nehnutě v zákopech. Tím, že se zaměřili výhradně na defenzivu, přenechali taktickou iniciativu Vietnamcům a ani sebelepší obranné opevnění pak nemohlo zastavit početnějšího nepřítele. Řekl bych, že i tvůrci si uvědomili, že o výsledku bitvy nerozhodovali obyčejní pěšáci a tak je samotným bojům věnována minimální pozornost. Věřte nebo ne, ono to až tak nevadí. Namísto toho nás totiž provádějí zázemím konfliktu, ukazují narůstající napětí v Saigonu a to, jak se přezíravý postoj důstojníků mění v znepokojení a rozhořčení nad mnohdy protichůdnými rozkazy nejvyššího vedení, které přikládalo "lokálnímu konfliktu" minimální váhu. Jde o neobvyklé, téměř dokumentární pojetí válečného filmu, které se mi líbilo. Přesto se mi občas zastesklo po skutečné akci a věřím, že by nebylo na škodu zařadit i pár klasických válečných přestřelek. (21.06.2010)

Zásadní událost ve Vietnamu a dopadne to takto. Francouzi jsou totálně zmatení, morálka na bodu mrazu a nepřítel nikde. Takže vlastně klasická francouzská armáda. Kdybych o tom nevěděl něco víc, tak normálně řeknu, že asi bojovali mezi sebou. Jak někdo může natočit válečný film plný výbuchů a zraněných vojáků, ale nedat tam boj s nepřítelem, to nechápu. Stejně tak nechápu to francouzské velení. To vypadalo že tam vlastně nikdo nevelí. Tak hlavně že si zajdem na operu. Konec je pak očekávaný, prostě standartní postoj francouzské armády. 2* (24.11.2020)

tohle mohl být naprosto skvělý válečný film, ale pan reřisér by se měl jít zakopat s Vietnamcema a nevracet se , děj filmu-výbuchy ani nevím kolikrát to se nedá spočítat, pak bezpředmětné tlachání většinou v baru no a takhle se scény střídají téměř celý film, a pořád dokola, a až v samém záběru zahlídnete Vietnamce kteří se rojí jak mouchy a vykopávají jak krtkové (11.03.2010)