Zeiten ändern Dich

Tenhle film mi umožnil nahlédnout aspoň trošku pod pokličku německého rapu. Vůbec jsem žádný neznal a jméno Bushido, bylo pro mě naprosto neznámý pojem, což však vzalo záhy za své. Dočkal jsem se poměrně kvalitní hudby a hlavně naprosto věrohodného, místy drsného příběhu, o tom, že každá cesta na vrchol stojí strašně moc námahy a úsilí, což v tomhle případě platí dvojnásob. Ale tím zdaleka nejlepším, byla pro mě určitě poslední, emotivní čtvrthodina a závěrečný koncert v čele s nesrmtelným Kájou Gottem, který si svou německou verzi „Biene Maja“ střihl s neskutečnou chutí a zápalem. Přiznám se, že jsem mu dokonce i maličko záviděl. Wunderbar! (21.04.2015)

Jelikož jsem velkým zastáncem německého rapu, bylo pro mě těžké koukat se na tento film objektivně a zkusit v něm najít také nějaké chyby. 94 minut jsem hledal a nic. Bushido hraje sám sebe velmi přesvědčivě. Film vypráví o násilí, touze po respektu a hlavně o těžkém životě přistěhovalců v Německu. Na filmu se mi nejvíce líbí , že Bushido jej očividně líčí takový jaký opravdu byl to znamená, že ve filmu můžeme spatřit mnoho pouličních bitek, násilí atd. Bushido se nesnaží skrývat svoji minulost naopak se mi zdá , že je na ni pyšný a to z toho důvodu , že ušel dlouho a trnitou cestu, ale na konci měl ten vytoužený respekt kolem kterého se film odvíjí. Abych , ale nemluvil pouze o Bushidovi , musím zmínit také roli mého nejoblíbenějšího německého interpreta Flera ( Patrick Losensky), kterého Bushido potkal v psychiatrické léčebně. I Fler má za sebou určitě velmi zajímavou cestu na vrchol a rozhodně by nebylo od věci zmapovat i jeho život. Dalším přínosným faktorem byl ve filmu jednoznačně Karel Gott, kterého jsem tam opravdu nečekal. Na začátku filmu o něm sice byla zmíňka, ale jelikož jsem před shlédnutím filmu nekoukal na herecké obsazení tím pro mě byl větší šok, když se ve filmu objevil. A musím říct, že exceloval zazpívat včelku Máju před vyprodanou Braniboskou branou to chce odvahu. Celkově bych tento film shrnul velmi zdařile, Bushido velmi pěkně vylíčil svůj ne vždycky lehký příběh a spolu s kvalitním režijním zpracováním se dostal na svět dle mého názoru nejlepší německý film, který jsem v posledních letech spatřil. (01.10.2011)

Tenhle příběh o přistěhovaci a jeho boji o přežití v nelitostném štrýtu rozhodně nepřínáší nic, co bychom od podobných, biograficky laděných snímků předem nečekali. Avšak díky údernému podání, kde narativ mixuje Anisovo dospívání s aktuálním turné, nespornému charismatu, kterým Bushido vládne a Edelově perfetkní režii, to vše nekompromisně šlape. Eminem zůstává voSum majlí za čelem pelotonu. Ano, závěrečná katarze a odpouštění působí dost pateticky. Ale koho to zajímá, když do toho zpívá Karel GoD? Re5pekt! PS: Sex na kočičím kožichu FTW! (05.08.2010)

No super! Kdo by to čekal. Ono teda stačí kouknout na jméno režiséra a už to naznačuje, že se nebude nic nakrucovat ani třpytit. Bushidův život v hodině a půl a ne vždy je to laskavý svět ve kterém žije, rozhodně je ale na co koukat. Po té dramatické stránce to funguje na jedičku, akorát Moritz Bleibtrau mi v roli moralizujícího mafiána přišel trošku otravnej, ale to nepokazilo nic z celkovýho dojmu. Hodně milé překvapení tedle filmek. (23.08.2010)

Film - roztomilá hiphopová písnička. Přiznaná autobiografičnost se tu pojí se snahou přepsat vlastní dějiny tak, aby se co nejvíc podobaly americkému gangsta rapu. A proč že to? Aby klučina, kterej byl sám, ukázal, že i on může mít taťku a mamku pohromadě s mladším bráškou, i on má spoustu prachů a hustou káru. A poslouchaj ho vězni a náctiletý. I on má totiž měkký srdíčko a ten hněv, ten hněv v něm, ten překoná odpuštěnim! Dá se takovémuhle počinu vůbec vyčítat prvoplánovost a schematičnost? Nebo to patří k dokonalému naplnění žánru? (03.06.2012)