Tomb Raider

Až vám bude někdo říkat, že filmařské pojetí filmu TOMB RAIDER má jisté rysy retropřístupu, tak... vlastně ano. ___ 1. V upřímné jednoduchosti vyprávění je to docela pravda už jen vedle všech těch meta-narativů a meta-fikčních-světů. A spíše než dědictví počítačových her v tom vidím dědictví řetězovitých epizodických narativů, které tvoří vzorec dobrodružného románu i filmu víceméně odjakživa. Oproštění tohoto vzorce od dávkování odkazy v každé scéně na vrub soustřeďování se na relativně pomalý vývoj hrdinky, působí osvobozujícím dojmem, byť si ho umím představit hravější - a přechod od hodné holky k vraždící... ehm... hodné holce je přece jen poněkud nečekaný. ___ 2. Z hlediska stylu sprintuje se svými 2722 střihy průměrně po 2,4 vteřinách v tom rychlejším peletonu zcela současné kinematografie. Na druhou stranu je mnohem přehlednější než většina současných akčních filmů. To je dáno zřejmě větším množstvím ustavujících celků a vůbec větších rámů, kdy nástřihy na detaily mají tendence zpřesňovat plynulost informačního toku a velké množství úhlů je často navázáno na něčí pohledy. Jakkoli podobně rychlý střih nebyl v devadesátých letech normou, ostatně i dneska jde víceméně o dolní hranici preferované rychlosti střihové skladby (níže už jde spíše o odchylky), v přehlednosti se tehdejším postupům střihu akčního filmu blíží spíše než dnešním. Pro srovnání viz moji databázi zde. ___ 3. To jsou ale jen dohady, musel bych film vidět znovu a soustřeďovat se více na styl, na výstavbu jednotlivých prostředí i na způsoby vedení pozornosti v hloubce prostoru. Napoprvé jsem se spíše nechal unášet dobrodružným příběhem o sympatické hrdince v neotřelém podání Vikanderové. Vzpomněl jsem si každopádně na ÚTOK NA BÍLÝ DŮM, kde je čistota upřímně jednoduchého vyprávění i nečekaná přehlednost jinak velmi rychlého střihu podobně starosvětská. (17.03.2018)

Kvalitní dobrodružný film s úžasnou Alicií Vikander, která herní Laře Croft nezůstává moc dlužna. Běhá, skáče, ječí a křičí vzteky i bolestí, suše vtipkuje, o divákovy sympatie si neříká nijak okatě, ale o to snáze je "krade" (jestli si vás kolem prstu neomotá během úvodních patnácti minut, tak nevím). Film na mě z trailerů působil málem komorním dojmem, a proto mě překvapilo, jak realtivně rozmáchlý nakonec je, a líbilo se mi, že to, co bych jiným filmům jindy třeba vytýkal, se tady sneslo, protože to všechno bylo tak sympatické (například závěrečné pomrkávání na Indyho Poslední křížovou výpravu vůbec nepůsobilo drze, a to je co říct). Nějaké mouchy tam jsou (Lu Renovi spolubojovníci), ale tahle výprava se i tak povedla a druhý díl má velkou šanci být ještě lepší. (16.03.2018)

PC hru Tomb Raider jsem měl vždy v oblibě a její restart jsem očekával s napětím. Samotný výsledek mě pak sice v mnoha ohledech nebavil tolik, jako předešlé části, ovšem v případě filmu to bylo zcela opačně. Snímky s Angelinou Jolie nejsou nejstrašnější, ale je pravdou, že v nich není nic, co bych si i po letech pamatoval, resp. chtěl pamatovat. Alicia Vikander coby Lara Croft mě zaujala daleko více. Po většinu času se příběh drží nohama na zemi, z herní předlohy si bere to nejlepší, co může a celkově tak působí správně dramaticky, dobrodružně, akčně, ale i svěže. Samotný závěr, resp. únik z hrobky je už za hranou, avšak finální dojem to nekazí. Pro mě rozhodně příjemné překvapení, zvažuji i plný počet hvězdiček za dobrou a povedenou zábavu. (14.12.2018)

Je to zajímavé coby dialog filmaře s počítačovou hrou. Aplikace videoherích principů (quick time events, bezedné propasti, nekonečná akce propojovaná cutscénami) je důkladná a zcela patrná. Uthaug se strašně moc snaží vyhnout dřívějším neduhům počítačových her a Alicia Vikander má nezpochybnitelné charisma (i když paradoxně nemá moc prostoru). Ale přes velkou sebeuvědomělost se nedaří dát dohromady funkční film, který by byl zajímavý sám o sobě, nejen prací s videoherními principy. Je hezké, že film zachází do extrému coby origin a s až fetišistickým okouzlením představuje každý pohyb, (ručkování, šplhání), kterým je Lara proslulá, ale opravdu má potěcha z toho nahradit nějakou vnitřní energii, kterou by ten film vyprodukoval? Vše, co má, je jen vztah ke hře - těžiště toho filmu leží mimo něj. A mně to nestačí. PS: Je vtipné, že filmová Lara je mnohem nezničitelnější než ta videoherní. (14.03.2018)

Začátek filmu ihned vtáhne do děje, ale musím říci, že jsem od filmu očekával něco úplně jiného než mi bylo nakonec naservírováno. A tak si nemohu pomoci, ale přijde mi, že tvůrci promarnili obrovský potenciál příběhu. A ten prapodivný otevřený konec? Ten pohřbil i ty poslední vyhlídky na čtyři hvězdy. Budiž útěchou, že je to alespoň lepší než starší verze Lary Croft. 55-60% (03.02.2021)