Sanctum

Prosím vás pěkně, rád bych se s váma o něčem poradil. Já když koukám na film, tak normálně sedím na zadku, ruce mám založené, nohy natažené, uši nastražené, oči otevřené a namířené na zdroj. Občas teda změním polohu, protože v Kamasutře říkali, že je to prý zdravé, ale přísahám, že můj divácký výkon tím nijak netrpí. No a tak by mě zajímalo, jestli to koukání na filmy dělám správně? Protože já mám pocit, jak se tady rozhlížím po tom hodnocení, že musím něco pěkně ku*vit... (07.01.2015)

Já, jako jediný, jsem ten Cameronův záměr prokoukl, HA! Má zálibu v "ponorkovávání se"? Má, tak proč to nevyužít a nezkusit natočit něco s vodou. Navíc je nezbytně nutné natočit nějakou pitomost z hlubin na zem volající (tedy ne úplně až do nebe), aby byl další film brán zase jako výborně zpracovaný film, když ten předchozí byla bračka (hybrid mezi brakem a sračkou). ~~~ A tak nás Cameron zavedl k jedné velké díře v zemi, u níž všichni mají to neskutečné nutkáni riskovat (buhvíproč) životy, aby tu díru prozkoumali. Jen co do ní vlezou (a nečekaně zjistí, že to je prostě DÍRA), začne pršet (naprosto nepředvídatelný zvrat, který zvedne ze židle každého diváka, kterému do ní ale pustíte proud) a všichni tak začnou bojovat o život před utopením se kdesi v... díře (cítíte tu nervy drásající dramatičnost, kterou jste ještě jaktěživ nikde neviděli?). Samozřejmě se také dočkáte tuctově klišoidního závěru, hu-rá. ~~~ Riskovali zdraví a životy, tak dostali, co chtěli. A já, jakožto divák, jsem z toho měl, krom béčkového filmu, co? Záběry vody a jeskyní? No to toho víc uvidím a dozvím se i na ČT2. ~~~ Málem bych zapomněl, ono to vlastně bylo 3D, no tak to jó. Vlastně taky ne. (16.07.2011)

Nechápu to slaboučký hodnocení, asi se musim smiřít s tim, že jsem asi koukal na něco jinýho než ostatní, protože tohle prostě je dobrý, staví to na příběhu jako měl třeba Poseidon a podobný filmy, akorát tady je potřeba se dostat ze zatopených jeskyní, což je udělaný skvěle, je to sakra napínavý, postavy odpadávaj sice v předem určeným pořadí, ale to je fuk, navíc Richard Roxburgh je správně elitní dobrodruh, celý to šlape parádně a nezajímá mě, že si tu ostatní honí ego, aby ukázali, jak rozumí psaní kvalitních scénářů. (19.05.2011)

Žádný prvoplánový filmový doják mě nikdy nedojme (spíš přiměje ke zvracení), žádný horror mi zpravidla nikdy nepocuchá nervovou soustavu (bohužel), ale adrenalinové "realistické" filmy jako je tenhle, na mě často fungují. Ve vypjatých okamžicích spolu s aktéry lapám po vzduchu, klepám kosu z podchlazení ve studené vodě, mžourám očima v černočerné tmě a hledám aspoň malou stopu světla, zatínám zuby při bolestivých úderech o ostré skalní stěny, napínám svaly, abych se vyhoupl na nějakou zásadní a životně důležitou římsu apod. A naštěstí taky před filmem nečtu žádné zdejší komentáře, zvlášť ne zdejších VIPáků, jen zběžně okem přelétnu moje oblíbence. Ale i tak mi film ležel na exteráku trestuhodně dlouho. A o to víc mě teď ovšem překvapil a potěšil. Nejsilnější okamžiky: utonutí Judes face to face, utopení kamaráda coby akt milosrdenství, poklidný a nenápadný odchod George (připomněl mi Oatese ze Scottovy výpravy), Victoria a její vlasy, naražení na stalagmit... Promíjím nějaký ten patos, občas špatné světlo a ruční kameru (ehm, je to totiž film z podzemí) a samozřejmě zaokrouhluju nahoru, kam jinam. (28.02.2021)

Nevím, čím to, možná jsem v tu pozdní noční (nebo spíš velmi časnou ranní) hodinu, kdy jsem se na Sanctum díval, už byl příliš otupělý, nicméně film mi rozhodně nepřišel tak děsný, jak by se mohlo zdát. Jasně, klišé je tam fůra (baterka v kančím zubu...) a hlavní mladý herec by potřeboval ránu ploutví, ale já se opravdu bavil. Čím to bylo? Charizmatickým hercem v hlavní dospělé roli, který byl vážně drsňák k pohledání (a dost mi připomínal Radka Brzobohatého), nádhernými jeskynními exteriéry (nebo interiéry?) a čarovnou kamerou, Hirschfelderovou hudbou, všudypřítomným napětím (ten první průlez úžlabinou, brrr) a v neposlední řadě postupným vymíráním postav, které bylo leckdy nečekané a přinejmenším ve dvou případech pro mě opravdu šokantní. Tři a půli hvězdy si dovolím zaokrouhlit nahoru. (08.04.2013)