Nákaza

Vcelku po zhruba první půlhodině je jasné, co se bude dál dít. Předvídatelný thriller tentokráte napěchovaný epidemií smrtících virů. Co tedy stojí opravdu za řeč, je jenom účast zvučných jmen hereckých hvězd hollywoodského nebe a působivé postkatastrofické davové scény. Vše ostatní není nijak objevné, protože jde pouze o profláknuté žánrové klišé. Takže nezbývá než dodat, že jalový děj není žádnou velkou devizou filmu. (07.04.2012)

Sledování s rýmičkou jedině pro otrlé. Hlavním hrdinkou je tu samotná nákaza; o té to je. Zcela nový typ filmu; emočně sterilní (a o to více působivý) dokument o věcech budoucích, který skrze nakažlivou atmosféru vyvolává neodbytný pocit "tak takové to bude, takhle to tedy proběhne..." Ovšem až to propukne, tak bez perfektního Martinezova hudebního podkresu. Což bude věčná škoda. (02.01.2013)

Steven Soderbergh se po řadě ne příliš povedených filmů a experimentů vrací do první režisérské ligy a dokazuje, že i zdánlivě béčkové téma se dá natočit výborně, "lidsky" a skoro až s přesahem. Scénář je výborně napsaný a jednotlivé příběhy byly všechny hodně zajímavé a celé to bylo zabrané snad ze všech úhlů pohledu. První herecká liga samozřejmě neselhává a potěší i nekompromisní zametení s některými postavami. Po dlouhé době jsem si ale u filmu řikal, že to mohlo být klidně i delší. Přece jenom stopáž něco málo přes 90 minut je u podobného tématu s tolika zajímavými příběhy trochu málo a některé postavy tak dostanou příliš málo prostoru a jejich příběhy vyšumí do ztracena (hlavně u Marion Cotillard). 80% (03.01.2012)

No prosím, a mně se bude pořád někdo divit, že mám hrůzu z MHD, nechytám se tam žádných tyčí a každý pokašlávající člověk mě děsí, a že si ruce myju důkladněji než lékař před vstupem na operační sál. Všechna čest, Stevene Soderberghu, tohle se vám povedlo. Virus číhá za každým rohem, z obyčejného podání ruky nebo použití platební karty se stává smrtelné nebezpečí, desítky, stovky, tisíce a statisíce lidí umírají... A mě to nenudí. Nákaza je vlastně klasický film katastrofického střihu, jakých dříve vznikala velká spousta. Stejně jako Když se čas naplnil, Skleněné peklo, Roj a další je i tenhle snímek plný známých tváří, co jednak (pochopitelně) lákají diváky, ale zároveň prokazují medvědí službu scénáři. Díky jejich představitelům nás totiž zajímají i ty postavy, jež by jinak byly úplně obyčejné, a také je vlastně jedno, že žádná z nich není postavou hlavní. Děj, který se vyvíjí podle očekávaného vzorečku (nákaza-umírání-protilátka-otazník), vypadá sice všedně, ale zároveň působí příjemně dramaticky a díky jaksi chladné a znepokojivé režii, kameře a hudbě i tak nějak těžce. Velká škoda, že Nákaza není delší alespoň o půl hodiny. Propracovanosti příběhu i postavám by to určitě prospělo a film by se snad zbavil i toho poněkud uspěchaného závěru. Jinak není co vytknout. (18.02.2012)

,,JSI V POŘÁDKU?“...,,JO, JEN TROŠIČKU KAŠLÍČKUJU...“.... /// Když kašlíček přejde po pár dnech v modrý nohy a pěnu u držky, čtyři z pěti lékařů doporučujou zavolat patologa.... Londýn, Tokio, Hong Kong... co se stane, když se dá špatnej netopýr dohromady se špatným prasetem? (Sex? Pedofile!) Nejsem pravidelným čtenářem zdravotnickejch statistik, ale tohle Soderberghovo podání mě zaujalo. Sledovat co, kde, kdy a jak, nechat se znepokojit věcma a činnostma, který normálně dělám..... to je lepší než dokument, protože TADY jde o lidi! (i když jich je jako sraček...) Zajímavě udělaný, s celkem dobrou informační hodnotou ode dne č.2 k tomu s číslem 135, o cestě k vakcíně a její distribuci k lidem a nakonec i k tomu, jak to bylo ten den s číslem 1. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, čemu všemu (a komu všemu) se mám vyhnout. 2.) Zjistím, kolikrát si za den sáhnu na ksicht.... (tak schválně...?). 3.) Thx za titule ,,Babuzna“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (25.12.2011)