Nákaza

Hm, je vidět, že jméno Soderbergh dokáže ještě stále všelico a když k tomu patří sehnání velkého množství talentovaných stálic, kteří pravděpodobně podepisovali bez váhání a bez námitek o výši honoráře, je to jenom pro moje a divákovo dobro a taky dobro filmu. Díky tomu totiž film dostane něco známého, výrazného a čemu jde fandit. Bez nich by to určitě dopadlo trošku jinak, alespoň pro moje výsledné pocity. Ten film je totiž po stránce technické a řemeslné tak dokonale čistý a destilovaný, až je odtažitý skoro jako dokument. A i ty někdy dokážou vtáhnout víc. Nicméně, v tomhle případě to nakonec funguje výborně - ta sterilita a naturalismus, ostrost a bezohlednost k epidemii padne jako ulitá. Celou dobu tak máte nepříjemný pocit, jak moc reálné to je a jak velká pravděpodobnost toho, že by se něco takového mohlo stát, existuje. Film předkládá nepříjemné fakty, statistické údaje, nějaké city a emoce téměř neexistují (a když na konci ano, hned to zhorší celý pohled na věc, na druhou stranu to ale bylo i jakési vysvobození z té děsivé atmosféry) a Soderbergh si to viditelně užívá. Vizuálně film taky přesně odpovídá formě, vše je bledé, nevýrazné a prostě mrtvolné. Brrr! Takže Stevene, děkuji za tohle mrazivé zmapování jednoho z možných konců lidské rasy a v klidu příště zkus zmapovat další. V záplavě všech těch hollywoodských přeslazených romantáren a eye-candy akčnáků bylo tohle fakt výjimečné a díky tomu i zajimavé. PS: Martinez zase zabodoval a filmu dodal ještě větší depresivnost (29.05.2012)

Pro thriller málo gradace, pro drama málo prostoru charakterům a pro paradokument moc ležérního předhazování prázdných "faktů". Ta polovičatost, která trčí z každého druhého záběru je občas přímo nesnesitelná a ze Soderbergha tak dělá regulérního smolaře. Jako čistá popcornovka prošpikovaná napětím mohla Nákaza bodovat nesrovnatelně důrazněji, takhle se tvůrčí záměr absolutně minul účinkem. (01.01.2012)

Soderberghova variace na hollywoodské katastrofické filmy je koncipovana jako přesná antiteze všech atributů klasické podoby tohoto žánru ustanovené áčkovými studiovými spektákly v 50. letech a definitivně kodifikované v 70. letech. Přitom ovšem cílem snímku není žánr podvracet, ale naopak přijít s jeho podobou pro dobu široké dostupnosti informací, aby mohl opět fungovat a budit v divácích hrůzu a vypětí oproti popcornovým ptákovinám emmerichovského stylu. Nutný základ pro to dodává bravurní inteligentně vystavěný a informačně napěchovaný scénář Scotta Z. Burnse, který se opírá o vědecké poznatky a zkušenosti z tehdejších epidemií (a právě proto tolik koresponduje s reálnou pandemií roku 2020 na rozdíl naivních vyfabulovaých scénářů typu "Smrtící epidemie"). (16.05.2020)

"Ensemble piece" o smrtící pandémii ála Steven Soderbergh. A je to dá se říci dokumentárním stylem natočená procedurální podívaná o tom, jak se postupuje při objevení epidemie hodně ošklivé chřipky a pokusech ji zvládnout. Ale ne tak docela - Soderbergh totiž v rámci výstavby šokujícího děje sleduje i konkrétní "obyčejné" lidi, ale nedělá to tak, že byste se s nimi mohli sžít, nebo že by nedej bože páchali nějaké hrdinské skutky ve stylu katastrofických velkofilmů. Aby to nebylo málo, Nákaza také "drží prst na tepu doby", když umně využívá postavu investigativního bloggera, který do bohulibých snah WHO a národních vlád svými konspiračními teoriemi a vlastní agendou soustavně háže vidle. Co rozhodně stojí za zmínku, je skutečnost, že Soderbergh nijak nepřikrašluje to, co by v analogické situaci nastalo (a co se mu ve filmu děje), tj. rozpad společnosti, návrat k zákonu džungle, a hlavně to, že by o životy přicházeli mladí, staří, ženy, děti, prostě všichni bez výjimky. V kombinaci s vědomím, že "hlavním hrdinou" filmu je nijak zvlášť virulentní patogen, přenášející se fyzickým kontaktem, a že by tudíž mohlo být mnohem, mnohem hůř, to celé působí velmi znepokojivě. Soderbergh respektive scénárista Burns to ještě navíc koření morálně spornými rozhodnutími, a v zásadě neukazují jedinou výlučně "dobrou" postavu. Je mi jedno, nakolik režisér selhal v pokusu natočit kontroverzní kritiku systému, a nakolik se zalekl přílišných odklonů od diváckých očekávání. Contagion totiž i tak funguje, a nutno říct, že řada momentů v něm je opravdu překvapivá. Rozhodně jsem se nedíval naposledy, takže dám spokojených (znepokojených-ale-co-s-tím-asi-tak-naděláš) 80%. (23.03.2015)

Konečně někdo zfilmoval Pandemic;-). Ne vážně. Soderbergh si pohrává s tématem pandemie, strachu a paranoie naprosto brilantně. Scénář svět nenásilně přibližuje skrze mnoho postav a detailů okolo (televize v pracovně Cheevera) a drží si auru věrohodnosti. Ta ve spojení s chladně neosobním světem a hudbou dělá z Nákazy působivou vizi, která bohužel nebude atraktivní pro široké divácké publikum. Někoho jistě překvapí, že se tu prakticky neobjeví žádný "reportážní styl", kde se budou maximálně využívat média a jejich všudypřítomná masáž. To mě překvapilo také, ale do kontextu filmu a pojetí postav a událostí se to vůbec nehodí, budiž zadostiučiněním, že je tu alespoň blogger. Více zde. (27.10.2011)