Štěňata

Jeden z prvních autorských filmů Miloše Formana nahlíží nefalšovaným, přesto vlastně lehce komediálním způsobem na soudobé problémy mladých lidí. Umístěnky, jakýsi novodobý Damoklův meč, který visel nad absolventy vysokých a odborných škol až do konce padesátých let, byly, společně s dlouhodobou bytovou krizí, pořadníky a hroší trpělivostí, ukázkou iracionality. Nepracovat bylo trestné. Neúnosnost situace popisuje Formanův scénář až v nebývale kritických odstínech, ukazujíc tím nejen na zkostnatělost rodičů a vychovatelů, ale především na úředníky a byrokratický systém socialistického hospodářství. Leckteré divácké oko potom spočine nejen na mladých tvářích později slavných herců, konferenciérů či zpěváků (Panýrková, Jelínek, Brejchová, Stivínová, Menšík, Zíma, Sehnal a další), ale také na několika záběrech "staré" Prahy, na místech, která se mezitím drasticky proměnila. Bohužel, spíše k horšímu. Už jen pro ten poetický, až intimně komorní nádech stojí Štěňata za pozornost. (27.07.2019)

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. (24.05.2019)

Štěňata jsou jedním z těch filmů, které pro budoucnost zakonzervovala kritika v Bánské Bystrici. Není to sice takový kalibr jako Tři přání, Zde jsou lvi, Konec jasnovidce nebo Hvězda jede na jih, ale pořád je to jen přehlídka marnosti polarizovaná optikou mládí. Ve své době to samozřejmě byla událost, ale co nám zůstalo? Venkoncem nic zvláštního. Hysterické naivní mládí (zejména Jelínek, příšerný naturščik Panýrková a bohužel i Nesvadba s Brejchovou), které chce všechno řešit ihned, okamžitě, nemyslí na zítřek, nemá ohledy na nikoho. Starší generace rodičů je zobrazena schematicky jako slepá opatrnost (neuvěřitelně špatně obsazená dvojice Pivec-Waleská), stejně tak je tu jako naschvál zobrazen pedagogický sbor jako sbor hlupáků, kteří dávají matury i těm, kteří záměrně tu zkoušku sabotují. A proč? Protože to myslí dobře? Nebo se naopak bojí toho, aby sami neměli špatné posudky za ty, které by nechali rupnout? Svět Štěňat je svět zdánlivých překážek, které jsou hrozivé a nespravedlivé v očích dětí, ale reálně jsou součástí života dospělých lidí v 50. letech i dnes. Co se od té doby změnilo? Nic. Snad jen vůle pedagogického sboru podpořit děcka u maturity vzala za své spolu se vznikem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ale zase si můžete zaplatit hotel i v místě svého trvalého bydliště. (15.02.2024)

Celkem psycho na komedii. Chtěl jsem hvězdičku ubrat za to, jak je film vzdálen ode dneška, ale pak jsem si to rozmyslel, protože by to bylo alibistické. Tento film je totiž dobrý. Postavy jsou napsány výborně, nejsou stereotypní, ani v přehnaném afektu, takže není problém se do děje vžít - jakkoliv jsem zmínil jeho přežitost. Abych nezapomněl, přece jen jsem se zasmál - když nevěsta s provinilým výrazem pípla: "Upadl mi salám." :-) (16.04.2009)

Co to byli pracovní umístěnky už současná mladá generace nemá ani potuchy. Tento snímek jim to může ukázat spolu s tím, jak se tomu mládež snažila vyhnout. Těžko hodnotit reálnost potíží s úmorným a neúspěšným hledáním bytu v 50. letech, ale na faktu zůstává, že tento problém přetrval do dnešních dnů. Nato, že film byl natočen v době, kdy vznikala jedna agitka za druhou, krapet připadá jak z jiného světa. Natočen byl v klidném nespěchajícím duchu a tak dnešnímu diváku může již připadat místy nudně. Jako výpověď o problémech a starostech tehdejší mládeže však dopadl velmi dobře. (28.02.2014)