Musíme si promluvit o Kevinovi

Rozbitý život a rozbitý filmový příběh.  S odstupem se klaním dokonalosti filmového vyprávění režisérky Ramsayové, byť první dojmy nebyly nejlepší. Ale  už dávno jsem přišel na to, že někdy je lepší nechat své pocity, dojmy a myšlenky dozrát.   Vzpomínky, myšlenky, záchvěvy poznání, výhonky naděje a bolest, ta především. Všechno to víří  a mísí se ve víru života, z něhož není úniku. Když už si jednou nasadíte okovy rodičovské lásky, není možné je sejmout. (21.11.2023)

║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $1,738,692║Tržby Celosvetovo $9,173,000║ Počiatočným lákadlom bola festivalmi preverená dráma Musíme si prehovoriť o Kevinovi. Z príbehu sa vykľula dosť statická sonda do života rodinky a hlavne trpiacej matky(Tilda Swinton), ktorej robí neustále stresy jej syn Kevin, ten ju postupne doháňa až do šialenstva. Vyhrotené situácie sú na dennom poriadku a len málo chýba aby matka skolabovala. Vo filme sa objaví ešte jedna známa tvár John C. Reilly(Bratia z donútenia), ten je prevažne známy z komických úloh a asi aj preto jeho postava vyznela tak plocho, nemal čo ponúknuť. Na druhú stranu snaženie Tildy Swinton sa nedá zaprieť ale pre príbehovú plochosť tam jej postava zanikne do stereotypu. Režisérka sa film snažila poňať až moc artovo, príbeh rozvetvila na viaceré dejové línie odohrávajúce sa v rôznych etapách života, tieto prestrihy v čase ale nepôsobia kompaktne, tento štýl diváka skoro nezapája do deja. Film sa dá označiť za klasicky Anglicky chladný, nekomunikatívny. /videl v kine: 35%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) (21.06.2012)

Koukla jsem na trailer a tak jsem se těšila, ale na to, co přišlo jsem nebyla moc připravená. Zezačátku nepříjemný chaos, pak se to začlo rozjasňovat a začlo mně to fascinovat. Za všechno, co Kevin dělal jsem ho nenáviděla, ale nakonec jsem byla ráda, když ho po tom všem jeho matka objala. Nikdy na tenhle film nezapomenu, bylo to silné psychodrama a Tilda excelovala jako opravdová máma. (07.04.2012)

Není to fundamentálně promyšlené a motivace hlavního (anti)hrdiny by se hledaly jen velmi těžko, na druhou stranu je velmi složité hledat smysluplné vzorce v hlavě psychopata (?). Tilda Swinton jako vždy fenomenální a sledovat tuhle atmosferickou, hypnotickou depku není příjemné, nicméně i díky režii a někdy až bizarnímu kontrastu barev a nasvícení různých scén je to velmi unikátní a osobitý zážitek. (17.08.2016)

Musím z vlastní zkušenosti potvrdit, že jako antikoncepce nemá Kevin soupeře. A soupeře nemá v současném playlistu kin ani celý film, navíc u jistých osob by se dokonce skutečně dalo debatovat nad tím, kam že daly letošní poroty oči... No nic, ke mně si Kevin cestu našel a dobře udělal, protože pro něj mám přichystaných pět červených parád. Především za dokonalé vykreslení ne zrovna populárních pocitů zmaru, beznaděje, zklamání a smutku. Tolik zhacených falešných nadějí bych nespočítal ani za celou dobu, co umím psát milostné dopisy. Tleskám tvůrcům a zvláště pak kinu Centrál, že se odvážilo učinit další krok, který jej činí výjimečným. (06.04.2012)