Úlovek

Mám rád neverbálnu komunikáciu Toma Hardyho a veľmi, naozaj veľmi sa mi páči spracovanie tohto seriálu. Napriek tomu, keď som sa snažil bratovi opísať dej seriálu, nemal som mu toho veľmi čo povedať. Atmosféra hrala, psychológia spievala, ale texty a nejaké posolstvo mi unikli. V hlave, ani v srdci mi neostalo nič, na čo by som mohol spomínať. Tak len ľutuje, že sa réžia vyhla všetkým psychopatickým brutálnym scénam. (24.09.2012)

Tom Hardy. To bude nejčastěji skloňované jméno, pokud se budeme bavit o tomto seriálu. A samozřejmě právem, protože Hardy se chopil role chladnokrevného kriminálníka s až mrazivou vervou. Jeho přítomnost na scéně je uchvacující. Zdatně mu však sekundují hlavní tři představitelé z rámce u nás neznámých herců. Možná tahle minisérie chtěla více dílů, aby mě dostala opravdu na kolena. (09.11.2014)

Naprosto strhující britská kriminální miniserie, která těží ze třech základních věcí - důkladné stylovosti, opravdu skvěle vystavěného scénáře a především pak z hereckého projevu Toma Hardyho, jenž se dá lapidárně pojmenovat jako živelný, fascinující, mimořádný. Neskutečně charismatický Tom Hardy jednoduše JE Freddiem, zprvu floutkem, posléze pak psychopatem, bestií, monstrem, člověkem posedlým mocí a ambicemi, což je vůbec motor většiny postav. Hardy se na podobné postavy specializuje, vzpomeňme třeba ulítle autobiografický snímek Bronson, kde hraje podobného psychopata, který ovšem sráží nezvyklá stylizace a přespříliš experimentální forma. Freddie v Hardyho podání je ovšem zajímavě dvojaký, naprostá lidská bestie, které však kvůli Hardyho charismatu musíte coby divák chtě nechtě fandit. Vynikající tvůrčí záměr je cílená rezignace na kriminální složku a akcentování vztahů a především pak propletených vztahů ústředních dvou párů, které doznívají nakonec i transgeneračně. Seriál koncipovaný do pouhých čtyř dílů pokrývá celkem nezvykle dlouhé období, celou jednu dekádu, v níž sledujeme fascinující vzestup dvou kamarádů z ulice, a tak trochu upomíná k legendárním mafiánským ságám, v tomto případě jde ovšem o ,,ságu" hodně ovlivněnou místem svého vzniku, ta Anglie z The Take prostě doslova trčí.... (31.08.2012)

Co dělá z dětí zločinců zase zločince? Narodí se tak, nebo nasáknou tou špínou okolo sebe? A co to, že gangsterů neubývá, když nám všechny tématické snímky ukazují, jakým srabem je jejich existence a s jakými konci? Je to skutečně jen vábení života v přepychu a ovládání druhých bez nutnosti projít obvyklým vzdělávacím procesem a vystoupat schodištěm kariérních postupů? Bože, teď tady píšu jako nějaká zatracená Carrie Bradshawová do pondělního sloupku, ale nejde mi z hlavy, proč nad všemi radostnými událostmi (nejen) v rodině Freddieho Jacksona visí napětí a duní zlověstně temná hudba, jako by všechno to krásné bylo špatně? Je to ten balanc na hraně, co tyhle chlápky láká? Zatímco mně všechny gangsterky připadají stejné, tak, jako osudy jejich aktérů a různí se zpravidla jen osobami a obsazením, rodinně pojatý "The Take" nutí k jinému, hlubšímu pohledu - o podílu Toma Hardyho netřeba pochybovat, k vyjádření Freddieho nevyzpytatelných záměrů stačí kosý pohled, mrazivý úsměv a kouzlo hlasového fondu, z kterého se podlamují kolena... (10.07.2013)

Po tomto sa mi do pamäti určite vryje Tom Hardy a ten psychopat, ktorého hraje. Také hovädo, to snáď ani nemôže existovať. Ostatní herci boli tiež dobrí, obzvlášť by som spomenul psychopatovu ženu. Ináč samotné mafiánske prostredie toho až tak veľa ukázať nestihlo. Niečo sa tam črtalo, nejaký obchod, menšie vybavovanie účtov a nakoniec síce malá, ale celkom dobrá zápletka. Na druhej strane boli však dobré vykreslené rodinné vzťahy. Takže celkom spokojnosť. 7/10 (30.01.2014)