Bitva o Černobyl

Keď to tam buchlo bol ešte hlboký socializmus a informácie sa šírili veľmi pomaly. Preto sme ako vtedajší puberťáci o tom vedeli len útržkovito a samozrejme sme tú vzdialenosť pokladali za bezpečnú. V podstate až teraz som sa dozvedel niektoré detaily, ktoré mi však náladu nezdvihli. keby toto púšťali namiesto Šeherezády tak by ľudia za chvíľu demonštrovali za zavretie atómových elektrární. Aj keď na druhej strane by sa cena energií zdvihla do nebies. No vyberte si.. (20.04.2011)

Odstrašující dokument, ve kterém budete seznámeni se "snad" nejdůvěryhodnějšími ifnormacemi o celé Černobylské katastrofě včetně jejich následků. Říkám "snad", protože opravdové rozsahy škod málokdo zná. Avšak trochu paradoxně: V dokumentu je poukazováno na záležitosti, které se dříve zatajovaly. Na druhou stranu však mám pocit, že je tu i pár filmových přehnaných "taháků", o kterých se dá dosti polemizovat. Mluví se tu o neobyvatelné Evropě v případě druhého výbuchu apod. O pár takových faktech se zde dá zapochybovat. Jak je již řečeno v dokumentu, jedná se o boj s neviditelným nepřítelem. Díky obětavým novinářům shlédnete jedinečné dobové záběry. Od výbuchu reaktoru, přes evakuaci obyvatel blízkých oblastí, hrozícího výbuchu (10x větší) další části elektrárny, zalévání reaktoru olovem, odstraňování radioaktivního odpadu bio-roboty ( lidé jdoucí na smrt), neskutečných stavů radioaktivity a šíření radioaktivity nad Evropu, následky dělníků pracujících v zoně až po děti rodící se v oblasti po neštěstí. Vše se skutečnými lidmi = skutečnými hrdiny. (22.03.2011)

O tom, co se v onu nešťastnou chvíli stalo, ví snad i děti ve školce. To, co následovalo poté, však v obecném povědomí není. Proto je dobré, že vznikají dokumenty i o těchto událostech. Co se mi však nelíbilo, byla absence jakékoliv zmínky o zasahujících hasičích, kteří jako první nesli tíhu nepříjemné reality... (27.04.2011)

Pamatuju si, že je to pár let, co jsem viděl dokument o Černobylu na Nově. To byl docela slabej odvar proti tomuto. Najdete zde rozhovory s lidmi co po havárii pomáhali s odklízením a měli to štěstí, že stále ještě žijí, s tehdejším prezidentem Gorbatchovem (ten samozřejmě tvrdí, že ani on sám neměl informace, jak vážná situace doopravdy je, což mě opravdu pobavilo...) nebo vědci, kteří hledali východisko. Co jsem ale nevěděl a docela mě to posadilo na prdel, je fakt, že hrozil další výbuch při styku magma s vodou. Ten by prý vymazal půl Evropy. (23.03.2011)

Výbuch reaktoru v Černobylu nebyl výbuch nukleární (jako jaderná bomba), ale šlo o výbuch klasický. První výbuch způsobil přetlak v uzavřeném prostoru a druhý rozžhavený grafit a vodík. Odčerpáním vody ze zásobníku pod reaktorem se zabránilo výbuchu, který by srovnal 320 km vzdálený Minsk se zemí a Evropa by se stala neobyvatelnou.. Na střeše elektrárny byla úroveň záření 12.000 rentgenů za hodinu (lidé se při odklízení střídali po 40 vteřinách, ale při takových hodnotách radiace tam neměli vůbec být). Evakuoval se prostor o rozloze 300.000 hektarů a jednalo se o 130.000 lidí. Na likvidaci havárie se podílelo 100.000 vojáků a 400.000 civilistů. Železobetonový sarkofág čtvrtého reaktoru byl postaven za 7 měsíců po výbuchu a stál 18 miliard rublů (rubl se rovnal USD). 3000 lidí pracuje na jeho údržbě. V Černobylu je 100 kg plutonia. 1 mikrogram pro člověka představuje smrtelnou dávku. Poločas rozpadu plutonia je 245.000 let. Dne 15. prosince 2000 byl odstaven poslední reaktor elektrárny. Nový sarkofág (cena 1,55 miliard eur) bude sférická struktura vysoká 105 metrů, dlouhá 150 metrů a široká 260 metrů, která bude vybudována mimo areál a potom nasazena na stávající sarkofág a spojena se základy. (10.06.2012)