Režie:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Grégoire HetzelHrají:
Rémy Girard, Lubna Azabal, Mélissa Désormeaux-Poulin, Maxim Gaudette, Mohamed Majd, Ahmad Massad, Dominique Briand, Frédéric Paquet, Baya Belal (více)Obsahy(1)
Stará matka umírá a v závěti odkazuje svým dvěma dětem úkol: najít svého otce (o kterém si mysleli, že zemřel v libanonské občanské válce) a svého bratra (o kterém neměli tušení). Nejprve dcera Jeanne a posléze i bratr Simon jsou tak vtaženi spolu se svým právníkem do víru smutné minulosti a série šokujících zjištění o životě a utrpení své matky i jich samých. (MartinezZ)
(více)Videa (6)
Recenze (260)
Nechtěla bych tam sedět s nimi. Nervozita, nedůvěřivé pohledy, slzy a ta zpráva... A věta 'Tak máme aspoň velkou rodinu.' to asi těžko zachrání. Potom se vracíme k matce, k její rodině kdesi na Středním východě. Odloučení od dítěte a útěk před vlastní rodinou. Do téhle chvíle to vypadalo opravdu zajímavě a dramaticky, pak najednou příběh upadá, ztrácí dech a ne a ne ho chytnout zpátky. Při cestě matky i hledání dcery akorát trnete hrůzou, co všechno se může stát, kdy je nějaký blázen znásilní, zastřelí, co chvilku se leknete každodenních násilností páchaných na lidech kolem. A zpátky ve Francii samé hádky, nervy, nepříjemnosti. Lapáte po dechu společně s příběhem a jako částečná kyslíková maska vám slouží pouze dechberoucí (v tomto případě tedy dechdodávající) záběry na krajinu v doprovodu tiché melodie Grégoire Hetzela nebo písní Radiohead. Na dvě hodiny vám ale možná nevystačí. ()
Dvou sourozencům změní závěť jejích matky život. Dozvídají se, že jejich otec pravděpodobně stále žije a zároveň o existenci bratra o kterém neměli do dneška ponětí. Matka své dětí v testamentu prosí, aby tyto dvě osoby nalezli a předali jím dopis. Proto se dcera vydává po stopách své matky, aby nalezla svého ztraceného bratra. Takový je začátek tohoto kanadského dramatu ve kterém se střídají scény z pohledu matky zachycující její osud ve válkou postiženém Libanonu a z pohledu dcery, která až teď zjisti co byla její matka vlastně zač. Opět dobrý divácký zážitek, ale čekal jsem od toho něco více. Možná to je tím, že jsem odhadl (respektive stálo se mi to zmiňuje uživatel J*A*S*M ve svém komentáři) konečnou překvapivou pointu. A to vždycky na konečném efektu ubere. 75% ()
Klady: napínavý příběh, herecké výkony, výborná pointa, krutost a násilí bez explicitního zobrazení. A na zápory přijít nedokážu. Denis Villeneuve roztáhl křídla svého režijního umu téměř po celé planetě. Z domoviny si vzal schopnost nebát se zvláštního nápadu, z Francie umění vyprávět příběh, z Asie dát mu i dostatek drsnosti a po evropsku vytvořil atmosféru, která mě hodně bavila celou dobu. ()
Ubehlo temer 24 hodin od shlednuti Incendies a ja vlastne porad nevim, co si o tom vsem mam vlastne myslet.. mam se citit smutne, nastvane nebo jak vlastne? Pribeh zeny ze smysleny zeme blizkyho vychodu uprostred nabozensky valky na strane jedny, pribeh sourozencu (z nichz jeden je debil co vystrilel skolu viz Maxim Gaudette) patrajicich po utajovanych otci / bratrovi a historii sve cerstve zesnule matky na strane druhe. Konec hodne na nahodu, ale ta posledni scena docela silna. Francouzsko-arabsky namluveni me bavilo. Slaby 4* ()
Prvních 30-40 minut je to v podstatě jen paleta dlouhých záběrů a střípků do zdánlivě složité příběhové skládanky. Avšak jakmile se odkryjí všechny nosné body a celek se začne "slepovat" dohromady, stává se z Incendies úplně jiný film. Naléhavý, nekompromisní, autentický. Každý další záběr je stále víc a víc bolestivější a emocionálně katarzní až do finále. Finále které každého diváka zasáhne různě, ale určitě na něj nikdo jen tak nezapomene. Předtím, než byl Villeneuve velkorozpočtový, temný a vizuálně opulentní, dokázal temnotu natočit i za zlomek rozpočtu, s podobnými filmařskými kvalitami v omšelých kulisách a s neznámými herci. Stojí za to si udělat srovnání. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (5)
- Zbraně použité ve filmu byly útočné pušky M16 a AK-47 a odstřelovací puška SVD. Ve filmu se objevil tank M47 Patton a transportér M113. (K98)
- Film získal na filmovém festivalu v Adelaide v roce 2011 cenu pro nejlepší hraný. Režisér Denis Villeneuve poté řekl: "Jako poetické znamení vděčnosti filmovému festivalu v Adelaide dám jméno Adelaide jedné z hlavních postav v mém dalším filmu. Takže děkuji tisíckrát do Adelaide Film Festival!" (mi-ib)
- Ve filmu se objevilo jméno města Daresh, jde však o smyšlený název. Ve skutečnosti se natáčelo v Jordánsku a v jeho hlavním městě Ammán. Kanadská část natáčení probíhala v Montréalu. (mnx)
Reklama