Q

Zase tak špatné to není. Jedná se o takovou milou bobří přehlídku, kde občas vykoukne i nějaké malinké hádě. Když se kouknu níže, tak si okamžitě uvědomím, že nejsem žena, tudíž snad ani cílová skupina. Nevím, jak moc je tím moje hodnocení a celkové vnímání filmu ochuzeno, ale žádnou myšlenku jsem z děje nevydedukoval. Zkrátka, vše se točí kolem sexu a o nic víc tu nejde. Kouknout na bobry mému zdraví zcela jistě občas neuškodí, takže jsem film zvládl. Bobrů se tu objeví více než by jeden čekal, takže minimálně za odvahu půjdu s hodnocením velmi vysoko. 3* (14.01.2014)

Mladá dívka Cécile se na francouzském maloměstě rozhodne rozdávat radost a pomáhat lidem kolem sebe. Zní to jako Amélie z Montmartru, ale není to Amélie z Montmartru. Jednak kvůli tomu, že Cécile druhým pomáhá sexem, jenž je explicitně nasnímaný, a proto o srovnání se snovou a poetickou Amélií nemůže být řeč. To by ovšem nebylo nejhorší, naopak sexuální scény jsou natočeny hezky a v letošní sekci porn-art na LFŠ patřily rozhodně k těm nejvíce vzrušujícím. Problémem ale je totální scénáristické tápání a ,,rozmazanost" motivů. Kdyby šlo o příběhy lidí, kterým v životě nějak pomohl sex, mohlo to být vtipné, nápadité, dojemné i zajímavé. Jenomže toto téma je překryto různými nudnými výjevy z každodenního života a zbytečnými odbočkami do nikam (např. přítel Cécile, co chlapovi, který mu dluží peníze, posprejuje byt - téma, které se nijak nerozvine). Nebýt otevřené erotiky, druhý den bych nevěděl, že jsem tento film viděl... (29.09.2014)

Nádherná Déborah Révy v roli neustále nadržené nymfomanky a její přednosti jsou rozhodně jedním z nosných prvků této francouzské "studie" ženské sexuality. Oproti ní je zde "nevinně" působící a zdrženlivá Helene Zimmer, jíž setkání se sexuálně nevázanou Cécile přinese nové, dosud nepoznané obzory. Takové snímky jsou jasně "Francouzská parketa", kde se nikdo nebojí před kamerou kompletně odhalit a i tento je natočen s přirozeností, kde je nahota, sexuální scény a nekonvenční vztahy před kamerou něco zcela obyčejného, za co se není třeba stydět. Jo, něco takového by si u nás nikdo natočit nedovolil. (12.03.2014)

Vzhledem k následnému obsahu filmu je úvodní prohlášení buď strašně naivní a hloupé, nebo ironické (a já osobně sázím na první možnost). Tak či tak, Q je velmi špatný film. Začátek je ještě trochu slibný, asi na 2 místech jsem se dokonce zasmál, ale pak mě postupně začaly čím dál víc iritovat postavy (nejvíc na-přes-držku byla neustále kurvící se a provokující Cécile), koncentrace samoúčelných sexuálních scén se zvyšovala (a s tím i jejich směšnost), a to až do té míry, že se film zvrhl na mix porna a nekvalitní telenovely říznuté klišoidním romanťákem (perfektně to spojuje scéna s „traumatizovanou“ ženou, která těsně před dosažením orgasmu začne brečet…a slzy roní bohužel nejen ona). Tvůrci se to ještě snaží nějakým způsobem „opepřit“ (nebo zachránit?) troškou krimi (tlusťoch Maurice), sociálním přesahem (neustále se mluví o tom, že není práce), rodinnými problémy (přísní rodiče Alice) a traumatem (otcův popel); nic z toho ovšem příliš nedokáže změnit/zlepšit „kvality“ filmu. A závěr je už skoro nekoukatelný. Za těch pár světlejších míst dávám ještě hodně milosrdné 2*. „To je Cécilin...teda... to je jedno. Vyřiďte jí, že jsem vzal jejího tátu domů.“ (18.08.2014)

Amélie z Montmartru, která problémy lidí okolo sebe řeší sexuální intervencí. Z letošního bloku "Porn-Art" na LFŠ jsem toho moc neviděl, ale tohle mělo podle mě zhruba správnej poměr mezi oběma složkami onoho sousloví. Bylo to vtipné, eroticky vzrušující, nikoli zbytečně vulgární, i dobře zahrané. Vyloženě hloupá mi přišla jen základní premisa, že hlavní hrdinka zalepuje díru po duševním utrpení (smrti otce) tím, že ubližuje svýmu partnerovi a spí s náhodnýma lidma. To je prostě klišé... (02.08.2014)