NON-STOP

Hitchcock s hranolkama. První půlka funguje výtečně, ale postupně začne nabývat lapsů a finále už jede v kolejích leteckých pecek let devadesátých jako byl Boeing 747 v ohrožení nebo Air Force One. Náběh je ale atmosférický, herci skvělí, Liam Neeson dál buduje auru svého husťákovství. Collet-Serra umí točit, ale nikdo mu nechce dát pořádný scénář, tak se zatím kamarádí s bouchačkama a Neesonem. Buďme rádi aspoň za to. (13.03.2014)

Po skvělém úvodu jsem byl plný nadějí a doufal, že se to nepokazí... Ale pokazilo se. S postupem času se ve filmu totiž děly větší a větší jalovosti, různé postavy se chovaly více či méně hloupě (až blbě), opakující se "vražedné dvacetiminutovky" začínaly působit skoro až směšně, jak se do nich tvůrci snažili stůj co stůj nacpat nějakou tu akci... Zkrátka a dobře všechno zachraňoval Liam Neeson, kterému se paranoidní alkoholik povedl, ačkoliv v Neznámém dostal mnohem lepší příležitost (o vynikajícím Mezi vlky ani nemluvě). Ano, byl jsem celou dobu zvědavý "co, kdo, jak a proč", ale občas mě prostě něco tak praštilo do očí nebo přímo do zdravého rozumu, že to nešlo přehlédnout. Tři a půl.__P.S. Můj oblíbený John Ottman mě nemile překvapil nevýraznou hudbou, škoda. (07.03.2014)

Znovu se musím pochválit. Režiséra španělského původu Jaume Collet-Serru jsem totiž po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. Uběhlo hodně vody, vznikly další povedené kousky a ani ten poslední rozhodně neplatí za nějakou zbytečnou látku. Z hlediska gradace děje je to solidní nášup, z hlediska přepáleného závěru je to zklamání, na které jsme si u podobných kousků tak nějak zvykli. Skončit to mohlo jakkoliv, pachatelem mohla být i třeba sto dvaceti kilová bruneta na sedadle 20B. Bouchači Liamu Neesonovi, ze kterého na stará kolena vyrostla akční hvězda současnosti, začnou chodit textovky, ve kterých někdo požaduje převedení 150 milionů dolarů, jinak co dvacet minut odkrouhne jednoho z cestující. Bacha, jsme v uzavřeném letadle, minulost našeho hrdinu stíhá, ti dole mu přestávají věřit, jenže nabroušený Liam si postaví hlavu a zjedná si pořádek. A divák se baví. Vodítka se vrší, podezřelí se objevují a vzápětí mizí, a tvůrci z rozhodně ne dokonalého scénáře tahají maximum možného. Motivace pachatele je zmatená, ale Collet-Serra je velmi schopný filmař, který ví, kde zabrat. A jak zahladit neduhy. Neeson je pak trefa do černého. 70% (31.03.2014)

Ale jo. Je to pořádnej nářez. Strhující nervák co chytne diváka hned v úvodu a nepustí ho až do závěrečných titulků. Furt se něco děje a název filmu v tomto případě vážně odpovídá. Sice už tu předem čtu kecy typu jaký je to klišé a bla bla bla... Nezájem! Možná, že to nepřichází z ničím novým, ale tím spíš musím ocenit, že na malým prostoru a z nepříliš originálním námětem dokáže tenhle snímek v rámci možností vymlátit z daného tématu maximum. Přiznávám, že to určitě není bezchybnej film a furt jsem se rozhodoval v hodnocení mezi 4 nebo 5* nakonec zaokrouhlím směrem nahoru i přesto, že když si film promítnu, tak se tu najde spousta lapsů kdy logika nehapruje, ale rovnou dostává celkem solidně na prdel, ale v tomto případě hlásám : k čertu s tím. Není tu šance nudit se ani sekundu a já si tuhle propracovanou žánrovku užil opravdu maximálně. Pravda pokud bych se hlouběji zamyslel, tak musím konstatovat, že ten záporácký plán je až příliš geniální aby mohl celý takhle přesně vyjít a ke konci kdy se film z nervydrásajícího thrilleru posune do akčního finále jede střih jak o život a kamera se klepe víc než by i na film z rozkymáceného letadla bylo záhodno, ale tentokrát se přes to přenesu. Neeson hraje uvěřitelně a já jsem z jeho výkonem spokojen. Samotný finále filmu pak může možná někomu přijít trochu odfláknutý, ale zase na druhou stranu jak už jsem napsal je to jízda která nedá vydechnout ani na minutu a to je zase podle mě lepší než kdyby byl film uměle natahován. Takhle tam není žádná zbytečná scéna a i když asi v tomto případě trochu nadhodnotím, tak toho rozhodně nelituji a všem fanouškům obdobných snímků můžu tenhle nářez vřele doporučit.95% (03.03.2014)

Non-Stop, já chci žít non-stop, a s tím, co přijde, mám chuť se rvát. Podobně jako hudba Michala Davida ani film Non-Stop není vrcholným dílem světového umění, děr je v něm jak v ementálu, ovšem může se opřít o charisma Liama Neesona. Je to on jako zamlada, i když jinak teď vypadá, stále má stisk buldočí, k tomu pár vrásek u očí - huh, co mám dneska s tím českým popem. No zkrátka mu to jde, jeho unaveného policajta, co se ale stále dokáže postavit za správnou věc a bojovat do posledního přetížení, mu jde bez problémů uvěřit, a tak navzdory přibývajícím logickým lapsům (ten plán by prostě neměl šanci vyjít ani náhodou), přepálenému digitálnímu přistání a Julianne Moore se mi to vlastně docela líbilo. P. S. Základ Non-Stop je podobný filmu Flightplan, který je ovšem o dva řády debilnější. A to říkám s vědomím, že Non-Stop má s logikou potíže. (28.02.2014)