Babycall

Film mi nabídl jen jedno velké zklamání. Co taky chcete očekávat od filmu, když vlastně není tajemství, že hlavní hrdinka je psychicky labilní hysterka fixovaná na svého syna. Těm bystřejším zápletka dojde už asi v půlhodině filmu. Vatové scény typu: Nepamatuju si, co jsem dělala. - Viděl jsem tě v kavárně. - To jsem nebyla já, které vlastně v celkovém vyznění filmu nedávají nijak smysl zápletce, ale jen umocňují psychickou nemoc hlavní hrdinky a tudíž i další důkazy, proč by jí divák neměl věřit - a to je právě podle mě největší chyba filmu. Pamatujete na Šestý smysl, kdy jsme všichni věřili Bruci Willisovi a o to silnější byl konec? Proč dnešní scénaristé nedokážou divákovi podpoknout nohy jako tenkrát Shyamalan? Scény s dětskou chůvičkou mohly být lepší a dalo se z nich vyždímat napětí a strach, nechápu, když na tomto motivu postavili i název filmu, proč posloucháme v celé stopáži filmu křik z vysílačky jen 2x. Po skončení filmu začnete přemýšlet nad minizápletkami, které film předložil (proč Helge viděl Anderse? kdo se teda utopil a kdo "byl vyhozen" z okna? sociální pracovníci tedy byly jen výplody fantazie? dělo se tedy něco v sousedství, co slyšela v chůvičce?...) (01.01.2013)

Babycall se strašně vleče a kolikrát i uspává. Z letargie vytrhává jen Noomi Rapace v roli vyšinuté matky a dobrý herecký výkon podává i Kristoffer Joner. Jenže to je tak vše. Chybí napětí, atmosféra a ten nádech tajemna je velmi neumělý. Závěr mě sice docela překvapil, ale abych pravdu řekl zpětně jsem pak nechápal chování některých postav. Škoda. Nápad zase nebyl úplně marný. 30% (04.09.2012)

Koukám, že když se řekne Babycall, všem, kteří ho viděli, se vybaví ten šíleně na nervy lezoucí, ale přesto dobře zahraný výraz jako " za chvíli se nejspíš zhroutím." Noomi to zahrála velice obstojně, až moc, řekla bych. A co se příběhu týče, bylo to všechno dost spletité a v některých konečných momentech tak trochu zašmodrchané. Nejsem typ člověka, kterému vždy hned pointa bleskne a tak mi dá někdy trochu práci zpracovat to, co se mi rejža snaží říct. No, nechám si to ještě projít hlavou, jestli mi to dojde až do detailů. :-D Každopádně mě Babycall docela potěšil. Ale koukám, že většinu tady ne. Myslím, že je tento film možná maličko podceňovaný, ale to je každého věc. Tři lepší hvězdy si to zaslouží. (29.12.2012)

Noomi se sice hodně snaží, ale tahle dramatická duchařina bez špetky strachu byla místy přinejmenším hodně divná. 3 shurikeny ulítly z ruky hlavně za Noomiin skvělý herecký projev a za druhou část filmu, díky které není ta první tak zvláštní, a vlastně hlavní příběhovou linii víceméně vysvětluje. Bohužel tu ale zbude tolik otazníků, jako holubích výkalů na Václavském náměstí. (07.08.2013)

Anna so svojim synom Andersom utekajú pred tyranským manželom a otcom. Pomaly si zvykajú na nový život, školu a byt kde momentálne bývajú. Nakoľko má Anna o svojho syna strach, rozhodne kúpiť malé vysielačky na prenos zvuku slúžiace na kontrolu malých detí spiacich vo vedľajšej miestnosti. Vysielačka však zrazu prenáša záhadné hlasy, plač a krik, ktoré sa jej syna netýkajú. Za každú cenu sa teda snaží zistiť pravdu čo sa to vlastne deje a odkiaľ zvuky prichádzajú. Noomi Rapace mala radšej druhý krát kopnúť do osieho hniezda. Nudné, znudené dielo riešiace pomätenú ženu, ktorá sa nikdy nespamätala z rodinnej traumy so štipkou mysterióznosti v poslednej 15 minútovke. Úplne bez napätia slúžiace skôr na uspanie ako na vystrašenie diváka. Dať tejto "čistej" dráme prívlastok horor či thriller je trúfalejšie, ako hrať finále LM bez postranných rozhodcov. Neviem kde a ako nahrabal tento film 50 %, ale mne nestačí, že v ňom hrá úspešná herečka, ktorá je momentálne žiadanejšia ako Schwarzenberg na český hrad. (29.01.2013)