Kluk na kole

Dardennovi na sobě zapracovali a natočili opravdový film, nikoliv politicko-sociologickou agitku. Když se ještě o trochu zlepší tak další Zlatou Palmu už nedostanou. ;) Každopádně minimalistické prostředky jsou v tomhle filmu snesitelnější a použití hudby, pohyblivé kamery a příjemného vizuálu, společně s nepříliš tragickým vyzněním z Kluka na kole dělá příjemný a zajímavý film. (06.07.2011)

Upřímný, drsný, ale i citlivý výlet do křehké dětské dušičky, která schytá velkou ránu a není ještě tak vyspělá, aby dokázala hned rozeznat co je dobrý a co zlý, ale naštěstí má svýho anděla strážnýho se jménem Samantha. Filmařsky nemám co vyčíst, herecky už teprv ne a pokud jde o příběh, je třeba ho vnímat jako celek i když v sobě mě pár silně emotivních scén, které fungují sami o sobě skvěle včetně konce. (29.06.2014)

Bratry Dardennovi tu zná asi každý kromě mě. Ale asi těžko poznám ostatní filmy, když mě tento neuchvátil. Neříkám že je to špatný film, to určitě ne. Zahraný je dobře, scénář jakž takž, ale prostě jsem ho nepochopil a probémy kluka, kterému začíná puberta mě opravdu neberou. Pro mě to byl malý hajzlík, stejně jak jeho táta. Takže hodnocení stejné jako u jiných slušných filmů, u kterých jsem se spíš nudil. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.08.2012)

„Já nesním“ Na první pohled kluk, který ví, jak to chodí a jak v tom chodit. Záhy je ale zřejmé, že sám nástrahám společnosti, bezohledné jako on sám, jenomže bezohledné promyšleně, čelit nedokáže. Uvědomuje si alespoň souvislost mezi přežitím a rychlostí. Musí být rychlý a nezvykle rychlý je také film. „Chvíli zaváháš a přijdeš o něco podstatného“ platí pro Cyrila stejně jako pro diváka. Dardennové svého hrdinu charakterizují v akci a skrze akci, ne prostřednictvím slov, na něž nezbývá mnoho času. Sociologický rámec přitom není a nemůže být omezen prostředím rodiny, rozpíná se do mnohem širšího a tedy hůře „podchytitelného“ prostoru, což má nemalý podíl na ohromné autenticitě filmu. Ostatní zásluhy náleží představiteli hlavní role, jehož „bezvýchovnost“ působí naprosto přirozeně již sama o sobě, ještě více pak s vědomím okolností. Otcova lhostejnost Cyrila nutí hledat zástupnou figuru, přičemž je jasné, že Wes i Samantha jsou jenom dočasnými náhražkami, nikoli dlouhodobějším řešením. To může přinést jedině chlapcovo akceptování překážek, jež život přináší a jimž se po většinu filmu (vzhledem k věku zcela logicky) vyhýbá. Závěrečné pokorné přijetí tvrdého pádu (v doslovném i přeneseném významu) může značit předčasně počínající dospívání, ovšem také pasivní podrobení se nešťastnému údělu. Zůstává na nás, abychom si odpověděli, kam může kluk jako Cyril dojet. Nejenom otevřeným koncem Kluk na kole připomíná jiné dospělé dětské, resp. dětskou perspektivu zohledňující filmy, zejména Zloděje kol a Nikdo mne nemá rád. Díky nadčasovosti kladených otázek by stejně jako ony jednou mohl zklasičtět. 80% (24.03.2012)

Je to jenom kluk na kole, ale během toho, co ho sledujeme, toho prožije tolik, že by to jinému dítěti vydalo na jedno dětství. Na jednu stranu dětství zkažené, na druhou ale i krásné. Herecky naprosto výborný film, jenž ukazuje, že stačí opravdu málo, jen to dobře natočit a celkově dobře podat, abychom sledovali výborný snímek. (13.04.2016)