Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Píše se rok 1858 a v Americe právě probíhá občanská válka. Texasem vedou bratři Ace a Dicky Speckovi pěšky skupinu spoutaných černých otroků a mezi nimi je i hlavní hrdina otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (3 236)
[Komentář plný spoilerů a možná i něčeho dalšího, ale to už nechám na vzdělaném čtenáři, aby to odhalil] Tarantino nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům, náš vztah byl spíše neutrální. Ani od Odpoutaného Djanga jsem nečekal nic jiného, než dobrou a krvavou, leč povrchní zábavu. A té jsem také bohatě dostal, je vidět, že Tarantino už moc dobře ví, co jeho fanoušci chtějí a tenhle kousek jim natočil přesně podle jejich přání. Ale tentokrát je tu mimo obvyklou zábavu i něco víc, něco hlubšího, poselství, myšlenka. Je nasnadě už samotným tématem a prostředím, ve kterém se příběh odehrává, že ústředním motivem pro nějaký myšlenkový přesah se zde nabízí otázka otroctví a rozdílů mezi rasami. Tarantino se této možnosti chopil a dosáhl ve svém snímku velice kontroverzního vyznění – film jasně zastává myšlenku otroctví a ilustruje chybu, kterou bylo jeho zrušení. Jednotlivé indicie se nám nabízí od první scény, kdy několik otroků získá svobodu a místo, aby pomohli svému zraněnému bílému bližnímu, raději jej chladnokrevně zabijí. Ale nejdůležitější je samotná postava Djanga, Odpoutaného Djanga, černocha, který zdánlivě získá svobodu od lovce lidí, který je původem z Německa (!). Němec sice nabídne svému černému příteli svobodu, ale ten na volnost není zvyklý (a podle dalších scén ani přizpůsobilý) a stává se Němcovou loutkou sestrojenou k zabíjení (Django: „Mam zabíjet bílý a dostávat za to peníze? Může se mi taková práce nelíbit?“). Další průběh filmu už jen celou pointu vybrušuje (otázky frenologie – paradoxní je však smrt jejich vzdělaného zastánce z rukou německého lovce lidí, ale zde se zřejmě nejedná o otázku ideologickou, jako spíše ilustraci faktu, že Němci prostě neumějí prohrávat; dále stojí za zmínku například scéna, ve které Django chladnokrevně zastřelí své bílé osvoboditele apod.). Symbolické je také spojení Odpoutaného Djanga se Shelleyho Odpoutaným Prométheem, ve kterém se poddaný vzepře svému pánu a svrhne jej, čímž Shelley vyslovil své představy o svobodě člověka, Tarantiho jej pak ve svém filmu v zásadě popírá. Ve zkratce: udělit jednomu černochovi svobodu, znamená způsobit smrt desítkám bílých mužů a žen. Jak jsem napsal, vyznění je to vskutku kontroverzní a já se s ním v žádném případě nemohu ztotožnit, ale bohužel je to tam. ()
Po herecké stránce se Djangovi opět nedá nic moc vytknout, se scénářem je to tentokrát o něco horší. Charaktery vesměs fungují, užití retrospektiv, dějových zkratek a subjektivních fikčních záběrů je ale neuvěřitelně neohrabané a místy vyloženě nešťastně řešené, hudba tentokrát akorát ruší a čestné roličky, snad s výjimkou Jonaha Hilla vyšumí do prázdna. Stylově je Django velmi neotesaný a rozháraný. Na plný počet to tentokrát není, Inglorious Basterds i nadále zůstávají Quentinovým majstrštykem. Nemůžu si pomoct, ale absence zemřivší Sally Menke za střihačským pultem je strašně znát. Rozhodně ale nenudí, na čemž má zásluhu především precizní Foxx, lahůdkový Waltz, z řetězu utržený DiCaprio a kouzelně slizký Jackson a také perfektní cit pro absurditu, který se Tarantinovi odepřít prostě nedá (scéna s pytli je úchvatná). A jako protirasistická agitka funguje dokonale... ()
Nešel jsem si pustit tenhle film účelově za tím, abych Tarantina opět zkritizoval. Hanební pancharti se mi upřímně docela líbili, takže jsem spíš čekal, co vypadne z tohodle. Bylo mi nicméně jasné, že stylově to bude opět klasický Tarantino, který si pro změnu vybere to nejlepší z westernů. Výsledek je naprosto očekávaná klasika. Tarantino natočil to nejlepší ze sebe. Natočil snímek, který respektuje westerny v té největší možné míře, ale zároveň si z nich brutálně utahuje. Respektuje je scénami, které jsou věrnou kopií těch nejlepších westernových scén, ale zároveň si z nich utahuje například tím, že zdejší kaubój z Němec si v saloonu uprostřed prérie nenandá whisku, ale natočí si pivo. V životě jsem snad neviděl ve westernu pivo. Stejně tak scéna s kukluxklanem je snad scéna, na kterou v životě nezapomenu. No a vrcholem pak budiž Jamie Foxx, který je brán sobě rovným s každým bělochem ve filmu s tím, že běloch toto není schopný v žádném případě akceptovat. Klasika. Všechno se vším dává dobrý film, typická Tarantinovka, která mně ale prostě nesedí a tak to u Tarantina nejspíš bude vždycky. Každopádně jsem rád, že jsem film viděl a život jde dál. ()
Tarantinovsky encyklopedická, peckinpahovsky brutální a celkově hodně stylová westernová (no, spíš southernová, že jo) nálož, kterou si mě Quentin po delší době zase trochu naklonil. Není to už z podstaty nejčistší (tolik oslích můstků jsem nečekal), některé vtipy vyšumí (hodně zabitý Franco) místy se projevuje Tarantinova stará slabina scény kvůli vtipu v kombinaci s grafomanií, ale to nic nemění na faktu, že herci jsou precizní a táhnou tenhle občas přeplácaný dentistův dostavník napříč prérií s takovou chutí, že se vám prostě musí zalíbit. ()
Bál jsem se toho. Westerny nemám rád, Tarantina ano. Naštěstí pro mě není Django Unchained ani zdaleka čistokrevný western. Ne, je to prostě zábavná tarantinovka v kulisách Divokého zá ... jihu. Mixnutá blaxploitation. Po 1200 komentářích, které tu na ČSFD už Django má, těžko vymyslím něco zajímavého či originálního, takže dál jen pár osobních nesouvislých výkřiků a poznámek... Extrémně vtipná scéna s předchůdcem Ku-Klux-Klanu. Kočár putující americkou dálavou, kterému se na vrchu hopsá maketa zubu v nadživotní velikosti, je megacool. Hans Landa umí působit jako sympatický pán. Nechci potkaz DiCapria s kladivem. Samuel. L. Jackson je badass nigga. Pancharty mám přecijenom radši :) ()
Galerie (123)
Zajímavosti (129)
- V malé roli se ve filmu objeví i Tom Savini – známý svou prací maskéra hororových filmů – a to jako jeden ze stopařů se psy. (HellFire)
- Doktor Schultz (Christoph Waltz) připomíná panu Candiemu (Leonardo DiCaprio), že jeho otrok d'Artagnan (Ato Essandoh) je pojmenovaný podle hrdiny románu „Tři mušketýři“ od Alexandra Dumase. Jak Waltz tak DiCaprio se objevili ve filmových úpravách této knihy. Waltz hrál kardinála Richelieu ve filmu Tři musketýři (2011) a DiCaprio hrál krále Ludvíka XIV. a jeho bratra Phillippa ve snímku Muž se železnou maskou (1998). (Dr Lizal)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. prosince 2012 v New Yorku. (Varan)
Reklama