Černý Petr

„Tak něco řikej.“ – „A co?“ – „No něco.“ – „Mě zrovna nic nenapadá, nevim.“ Černý Petr (podobně jako další Formanovy domácí filmy) mi dlouho unikal, ale po jeho zhlédnutí jsem tomu kupodivu rád, myslím, že dřív bych si ho tolik neužil. Film totiž rád sází na nádhernou trapnost (záměrnou), a v té si nelibuju zase tak dlouho. S ní souvisí autentičnost a slušné budování dobové atmosféry, na nichž má lví podíl hudba, (ne)herci (excelují především Vostrčilův otec a Pucholtův Čenda), mnoho zábavných situací (Petrovo zaučování, rozhovor u piva, Čendovo přisednutí si, vyzvídající matka, vracení peněz a všechny otcovsky dobře mířené rady včetně: „Víš, co se říká…kdo má blízko k jídlu, má daleko do hrobu!“), a pak to hlavní na filmu, „duchaplné“ rozhovory. Bude to znít jako klišé, ale téměř všechny ty bez nadsázky mistrovské dialogy (a otcovy monology) by se měly tesat, a to povinně! Tahle Formanova satirická (geniální monolog vedoucího o důvěře), tragikomická sonda do chlapcova dospívání (mnohý se jistě poznal) je tak krásně přirozená a vtipná, že mě ani trochu nevadí jistá „nedějovost“ (výrazivem jiných „o ničem“), protože jsem se ani trochu nenudil, a přestože mi tu a tam dělaly menší problémy motivace hlavního hrdiny (který byl někdy „kapánek víc“ mimo), těch slabších 5* rád dám (i za ten chytře střižený konec). „Já už je potkal tudle, už několikrát, víckrát jsem je potkal u Labe, a voni dou, vona de, jo, a já tam stojím a koukám na ni, vona se na mě ani nepodívá. To máš takovej pocit, jako, jakože nejsem, jo.“ – „Ale seš, seš…“ - „No to vím, že sem.“ – „…seš panic!“ (20.07.2015)

95% - Zde uvedeným názorům, že je tento film o ničem vůbec nerozumím. Scéna "Ahój" zajisté zaujme experty na hlášky, ale že by vystihovala celý film? Fascinující... Je mnoho věcí, o čem ten film je. Kupříkladu neschopnost hlavního hrdiny najít povolání, v němž by se mohl realizovat. Výčitky ze strany rodičů, a "zájem" o ně ze strany těch, co si s ničím hlavu nelámou, a prostě pracujou. To téma je stále aktuální, a bude vždy... A je toho ještě víc... Tak ahój! (15.03.2006)

Podľa mnohých užívateľov film „ o ničom“ , no zas tak zlé to nebolo. Záverečný rozhovor otca so synom na tému , kto tu bude veliť, kým nedostane rozum, je scéna , akých mi vo filme chýbalo viac. Je zaujímavé porovnávať problémy vtedajších a dnešných mladých a pri mnohých scénach sa dá pobaviť. „Slyšíš ten rozdíl, ne?...“Ahoj!“... - „hoj“....Trošku slabší, ale stále dobrý Forman. 70%. (22.02.2012)

Po celou stopáž Černého Petra jsem se svíjel v křečích smíchu, které střídali panické záchvaty zaseklého úsměvu. Vím, že pro někoho se může jednat o nudu, která vede...nikam. Možná za to může fantasticky uvěřitelný Ladislav Jakim (jeho Petr je pro mě nejsympatičtější postavou v celé české kinematografii) nebo "vesnicko-obyčejný" scénář, který Forman s Papouškem sesmolili víc než bravůrně, prostě Petr- Černý Petr je pro mě neskutečně originálním dílem. Zamrzí především to, že se na českých obrazovkách vyskytuje vzácně a jeho hledání je snad těžší než vysvětlování logaritmických funkcí. 95% a Jakime: "Ahóój! " (04.01.2009)

"Černý Petr" se mi zdá o malinko slabší, než středometrážní film "Kdyby ty muziky nebyly", natočený téhož roku. Formanova režijní metoda, spočívající na improvizaci, na ovlivnění prostředím má kořeny v režisérově obrovském pozorovacím talentu. "Černý Petr" je proto utkán a upředen z banalit, z útržků a z trapnosti. To možná samo osobě nezní nijak lákavě a "Černý Petr" také rozhodně nepřekypuje akčností, efektivností či výpravností, ovšem zároveň velmi přesně vystihuje nejistotu a nestálost prvních, notabene spíše platonických a namnoze virtuálních lásek. Koneckonců, víc než o partnerské vztahy tu jde o jakousi analýzu nesmělosti a plachosti patnáctiletých malíků, kteří vlastně ještě nejsou dospělí, přestože se to od nich už očekává, ale rozhodně už nejsou dětmi, přestože jim zatím pod nosem raší jen chmýří a rodiče jsou ještě stále autoritou jíž se neodmlouvá... 9/10 Zajímavé komentáře: Pan Filuta, Exkvizitor, Fanucci, Tsunami_X (03.01.2009)