Co všechno věděla Maisie

Skvělé drama o tom, že nějací rodiče jsou sobci a ne každý by měl mít děti. Čekal jsem americký doják, ale žádné hraní na city tento snímek ani nepotřeboval, jelikož příběh je sám o sobě silný a díky nepřeplácanému scénáři a výborným hereckým výkonům (především Onata Aprile a Julianne Moore) i velmi uvěřitelný. (20.07.2014)

Absolute misscast. J.Moore, S.Coogan, A.Skarsgard a J.Vanderham k sebe vôbec neladia, "nevlastní" rodičia sú akoby z iného filmu, z úplne iného sveta. Vymyslené, filmové, umelé postavy. Malá Maise (skvelá Onata Aprile) ťahá celý príbeh. A Lucy Schwartz s jej Feeling of being. Inak vskutku nevyužitý potenciál. (22.10.2013)

Film proběhne mezi prsty jako mravenec který neštípne, ale jen pošimrá. Mohlo to být o hodně lepší, kdyby scénárista trošku přitlačil na pilu. První půlhodinka se vleče, a dozvíme se jen, kdo bude špatnej a kdo hodnej. Nejzápornější postavu, tedy krkavčí matku, hrála Julianne Moore a to se jen tak nevidí. Běžně v těchto podobně laděných filmech vídáme neurvalou přetahovanou rodičů o vlastní dítě, ale tady jde o přetahovanou jen naoko. Oběma dvěma vlastně malá Maisie překáží v jejich kariéře a tak v podstatě zůstává na krku novým partnerům svých pravých rodičů. Malá Maisie sama poznává, že ti ji mají mnohem raději než její rodiče. Dopadne to zákonitě jak musí...Maisie odmítne máminu falešně otevřenou náruč a dobrovolně zůstává s novými opatrovníky. Škoda jen pomalejšího tempa, ale jinak moc pěkný a dojemný film. (30.12.2013)

Průměrná romanťárna schovávající se za drama o holčičce v rodinném víru žabomyších válek. Jenže namísto toho, aby tam aspoň někdo byl pořádně v prdeli a Maisie v pubertě trpěla stereotypními komplexy z dětství, jsou všichni hrozně krásní, vlastně všichni rozumní a samozřejmě nakonec všichni štastní. Och. 6/10 (23.01.2015)

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)