MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Historická přesnost je neuvěřitelná - saka, auta, kníry, psací stroje, nahrávací zařízení, projektory.. všechno tvůrci dokonale nastudovali a přenesli na plátno jakoby mimochodem. Skvělým způsobem je zpracovaný vývoj obou hlavních hrdinů, kdy z počátečního nadšení postupně přecházejí v sofistikovanější metody výzkumu masových vrahů. (17.11.2018)

První díl, paradoxně od Finchera, asi nejslabší - prostě se jen tak pozvolně vyloží karty na stůl a v té přemíře dialogů to není bůhvíjak zajímavé, ale od druhého dílu, od setkání s Edem Kamperem, se to začně rozjíždět a vy jen fascinovaně sledujete přerod hlavního hrdiny od bezejmenného ucha k arogantnímu geniálnímu vyšetřovateli. Výslech týpka v posledním díle považuju vůbec za to nejlepší, co jsem za poslední roky v seriálové tvorbě viděl. Okamžitě sem s 2.sérií! (09.01.2018)

Obdobně jako u Zodiaca sází i zde Fincher (režíruje dvě první a dvě poslední epizody) na chladný perfekcionismus, jehož cílem rozhodně nemá být strhující emocionální podívaná, ale co nejvíce autentická rekonstrukce konkrétních událostí. Z pohledu uvěřitelnosti a zasazení příběhu do mnohoznačných sedmdesátých let v USA je Mindhunter po všech stránkách naprosto profesionální prací. Prakticky v něm nejsou skoro žádné emoce, ale skutečně mám za to, že právě ten chlad a odtažitost jsou v tomto případě opět cílené (což není u Finchera nic nového). Závěrečný pocit jakési "emocionální vyprahlosti" pak zjevně působivě koresponduje s tvůrčím záměrem. Rozhovory s Edem totální špíca. (01.01.2018)

Po dlouhém odkládání jsem se konečně vrhl na Mindhuntera a sjel jsem obě série během pár dní. 1. série mě upřímně až tak nestrhla, chvíli mi trvalo si zvyknout na pomalé tempo, absence násilí i jakékoliv akce mě rozhodně mrzela, ale čím rychleji se blížil ke konci, tím víc si mě seriál postupně získával. Finále 1. série je rozhodně našlapané a donutilo mě pustit si okamžitě druhou a tu jsem sjel za jeden den. Pohovory s různými sériovými vrahy jsou rozhodně znepokojivé a patří k tomu nejlepšímu, co seriál nabízí. Vyloženě unešený jsem byl když se děj přesunul do Atlanty, kde se odehrávala půlka 2. série kde se odehrával hon na Atlanta Monster, vrah 25 dětí a policie téměř bez důkazů. Tam byl Fincher nejsilnější v dusné a nekompromisní atmosféře. Oba představitelé FBI hrají výborně a Anna Torv mě vyloženě pila krev svou nesympatičností a chladností. Výborná je i znepokojivá hudba. Seriál rozhodně utkví v paměti a zamrzí, že další série nebudou. Příběh*****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost*****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí*****. 9/10. (16.02.2021)

,,BYL JSEM KUREVSKY SMUTNEJ…“ (Charles Manson) /// Taková autobiografie o práci na jedný příručce. Zkoumání zločinecký scény a práce na profilech pachatelů. Dát do kupy jejich návyky a pokusit se o předpověď jejich dalších kroků. Posedlost tím, jak přemejšlí masovej vrah, nebyla přijímána kolegy ani nadřízenými s nadšením, takže to přesvědčivě vypovídá o zločincích stejně jako o práci u FBI. Postavám sloužili jak předobraz skuteční psychopati, což oceníte u výslechů. Frajerský jsou ty mini úvody, který maj bejt předzvěstí něčeho velkýho. Žeru jim to… Trnitá cesta behaviorální jednotky k úspěchu. Ačkoliv si myslí, že jsou imunní, celkem dost se na nich setkávání s rozbitejma jedincema podepisuje. Je to ukecanej seriál. Výpovědi, hodiny nahranejch a absolvovanejch výslechů (rozhovorů). Dramatický napětí a výborná Finscherovská atmosféra. Zajímá vás, jak přemejšlí masovej vrah? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Mindhunter: Inside the FBI's Elite Serial Crime Unit“, kterou napsali John E. Douglas a Mark Olshaker v roce 1995. 2.) Jsem spíš psycholog než hrdlořez. 3.) Zajímá mě, podle koho byl napsán Hannibal Lecter. 4.) Thx za titule „Annie2809 a mikokika“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (03.12.2017)