Sinister

Cekal jsem hodne, vicemene jeden z hororu roku, na jednu stranu z hlediska atmosfery jsem ho asi dostal, ale na druhou stranu, scenar je dost hloupej. Zacatek je klasika, rodinka se nastehuje do novyho baraku s tim, ze fotrik potrebuje napsat novou knihu. Nekdy po pulhodince najde Hawke na pude videa a zacne si je poustet, takze po nijak dlouhejch 30 minutach nam zacina bu bu bu. Videa jsou fakt skvely ve svoji jednoduchosti a je jen skoda, ze se Derrickson boji nejaky to podrezavani ukazat vylozene na primo, ale i tak je to dostatecne brutalni a krvavy. No a nekdy po skouknuti druhyho videa me napadl konec filmu a pobavilo me, ze kdyby to tak fakt bylo, bude to dost trapny a tesil jsem se, s cim tvurci prijdou. Skoda, ze krome tech videi a obcasnyho probehnuti nejakyho parchanta nebo kroku neni nic moc ceho se lekat a tak tu jde spis o dobre hrajiciho Hawkea a super atmosferu podporenou perfektni hudbou. No a pak prisel zaver a nadseni slo do hajzlu, je sice fajn, ze neni happyendovej, ale pointa je dost nelogicka a bohuzel presne takova, jaka me po pulhodine filmu napadla. Ale i tak jsem v zasade spokojenej, slabsi 4*. (28.12.2012)

Dokud hrají prim ujetá home videa s panem démonem a dětinské lekačky pro zastydlé puberťáky, tak se jedná o slušnou zábavu bez přidané hodnoty v podobě propracovaného příběhu. Ovšem po nástupu rádoby strašidelných dětiček, které začnou pobíhat všude kolem, vám nezbývá nic jiného než zívání a oči v sloup. K tomu samozřejmě film není potřeba. (19.05.2018)

No doprdele. Příliš velkej hororovej záhul. Scott Derrickson je mistrem tohohle žánru, protože všechny ty oprýskaný propriety s bubákama, umrlčíma dětma, sériovejma vraždama, rozklepanejma filmama, velkejma barákama a tatíkem, co je moc zažranej do svejch problémů, zinscenoval tak drastickým stylem, že jsem na celou druhou půlku musel koukat na půl oka. Abych se neposral. (17.12.2012)

Pan bubák a jeho sbírka domácích fimů jako, "sekání zahrady" nebo "grilování", v akci. Ujetý soundtrack, především pak vynikající atmosféra a taková ta zápletka, která potěší fanouška tajemných příběhů. Pár odkazů na Stephena Kinga je taky hodně fajn stejně jako herci. Ethan Hawke hraje přesně na tom pomezí sympaťák/blázen co si nedá pokoj a jeho žena i děcka jsou taky hodně fajn. Vrcholem snímku jsou samozřejmě sledování filmů natočených na Super 8. P.S: Prodloužené verze jsou vážně někdy lepší ne ty původní. (11.11.2012)

pointu pochopíte už v prologu, jelikož už z úvodního "předfilmu" je zjevné, "kdo je vrah", i když detaily a okolnosti budou odhaleny až později. kdekoliv jinde by to bylo obrovské faux pas, ale v hororech jde přeci jenom o něco trochu jiného. a žánr horor filmu zjevně dominuje, i přes naznačené zakalení kriminálkou a do značné míry i rodinným dramatem (zvláště zaujme vynikající scéna manželské hádky). Sinister se odráží od častého výskytu případů skandálních, nepochopitelně brutálních rituálních vražd, jaké v lidech vzbuzují reálné obavy i do jisté míry zvrhlou zvědavost, a velmi tvůrčím způsobem kolem nich tká překvapivě originálně podaný příběh. výsledkem je přímo "nakynutá fabulace", v níž probíhá téměř až detektivní vyšetřování nikoliv zločinu, ale spíše okultního jevu pomocí studia nalezených filmů. film zjevně vychází z premisy obrazu coby odvěkého fundamentu západní kultury a z přesvědčení, že artefakty vizuální kultury včetně filmů, (za určitých okolností) mohou, ontologicky vzato, zpředmětnit duchovní, respektive okultní jevy. Sinister samotný má ovšem daleko do "mystického filmu". nicméně, nelze mu upřít, že propojuje obrazy fiktivních super 8 záběrů s "hlavním tělem" filmu bez znatelných švů, jinými slovy velmi hladce a nerušivě. jsou to právě momenty ze "super 8 found footage" záběrů, které nejvíce přispívají atmosféře. totéž bych ale mohl říct i o vynikající práci se zvukem, o žážitky nabuzujícím využití zajímavé hudby (však Christopher Young, veterán Hellraiseru a jeho druhého pokračování) a o úzkostlivé práci se svícením, které vynikne leda při kinoprojekci. pochvalnou zmínku zaslouží i slušná režie Scotta Derricksona, který zručně, po krůčkách vede diváka po stopách záhadných vražd a zároveň rozdmýchává osobní drama protagonisty, rozpolceného mezi sobeckou touhou po uznání a altruistickou péčí o rodinu. ve výsledném dojmu působí Sinister jako tak trochu bezduchá duchařina, která víceméně automaticky zpracovává mimořádně nápaditý námět, ale kvůli absenci vskutku hutné atmosféry a zjevným ohledům na rating vyznívá lehce samoúčelně a utlumeně. (07.11.2012)