Vlkodlak: Bestie mezi námi

„Vlkodlak: Bestie mezi námi“ je film, co nenadchne a většinou asi ani neurazí. Není to nic světoborného, ale když to mám srovnávat s tím „Vlkodlakem“ z roku 2009, tak zas takový rozdíl nevidím. Ano, větší rozpočet dovolil lepší herce, ale příběhově to bylo hodně špatné. Docela jsem si tenhle snímek v mezích užil a jako hodný kritik mu ten skoro průměr nadělím. (16.04.2014)

Průměrné, ale v rámci žánru ucházející vlkodlačí béčko. V úvodu jsou rodiče malého Charlese zabiti vlkodlakem, a tak nezbývá, aby se sám stal lovcem bestií. O dvacet pět let později je již členem skupiny lovců, kterou vede od vesnice k vesnici, aby s lykantropy zúčtoval. Když narazí na neobvykle silného a vychytralého protivníka, nabídne mu své služby mladík Daniel připravující se na dráhu lékaře. Ten miluje dívku Evu a cítí povinnost chránit ji před zlem. Zprvu netuší, s čím se bude muset vypořádat. V příběhu nechybí romantická láska, smrtící spáry a zuby a kopice mrtvol, jimiž autoři nešetřili. Přes občasný laciný počítačový efekt (digitální oheň a krev si mohli tvůrci odpustit) se divákovi dostane i poctivých střev, uřezaných končetin a rozervaných hrdel. Na Universal samozřejmě mizerné, vlkodlačí proměna komická, vzhled kopíruje známější filmy. Charles je jakousi kombinací Salomona Kanea a Van Helsinga, Adam Croasdell (Stefan) vypadá jako mladická varianta R. Dawneye Jr. Oddechovka, nic víc. Tedy že by zohavené mrtvoly a střeva ven byly perfektním zážitkem pro celou rodinu, se mi moc nezdá... (24.08.2018)

No nakonec to nebyla zase taková hrůza, jak hodnocení (45%) napovídá. Snížil jsem svá očekávání na minimum a musím se přiznat, že jsem se docela dobře bavil. Oproti svému vysokorozpočtovému, o dva roky staršímu bratříčkovi plně využívá možností krvavého eR-ka a jsou to pořádná jatka. Ne že by snad Vlkodlak (2010) trpěl chudokrevností, ale tady je to přece jen všechno více neurvalejší a surovější. Pokud jde o příběh, není to žádný zázrak a občas mi přišlo, že se spíš dívám na parodii. Hlavně mě rozesmál ten kůň s kolama místo zadních nohou. Nemyslím, že by se v té době někdo obtěžoval se záchanou takto zmrzačeného zvířete a po ráně z milosti by putoval rovnou pod sekáček mistra řezníka. Chudáci lykantropové to nemají ve filmech snadné. Opravdu dobré vlkodlačí filmy bych spočítal na prstech jedné ruky, ale srovnám-li tento počin s nedávným The Howling: Reborn, pak se tentokráte jedná o nadprůměrný zářez do vlkodlačí filmové historie. (29.04.2013)

Jsem docela překvapený, že mě tenhle kus nakonec nesral tak, jak jsem čekal... Ne, že by to byla nějaká pecka, nebo film který se zapíše zlatým písmem do dějin vlkodlačích hororů, to rozhodně ne... Je to pitomé, je amatérské a to jak po dějové, herecké tak i trikové stránce, prostě čekejte něco o trochu lepšího než běžně vydává DVD Edice (takže kokotinu)... Jenže já jsem se sem tam docela dobře zasmál (což sice úmysl tvůrců nebyl, ale co už), tak prostě překvapím i sám sebe a ty dva (i když hodně slabé a nezasloužené) bodíky dám... (08.10.2012)

Priznám sa, že som ako skalný horrorový fanúšik značne interesovaný lykantropiou. Fascinuje ma premena človeka na krvylačné zviera, transformácia na bezcitnú vlkodlačiu beštiu. Videl som veľa rôznych filmov, ktoré sa zaoberajú touto tématikou. Mnohé z nich boli béčkové braky, niektoré boli aj hodne podarené snímky. Každý z nich ma však niečím obohatil. Werewolf horror mi má vždy čo ponúknuť. Teraz som si pozrel americký titul "Vlkodlak: Beštia medzi nami" (Werewolf: The Beast Among Us), ktorý v roku 2012 natočil režisér Louis Morneau. Určite to nepatrí medzi kultovú top extraligu v oblasti vlkodlačích horrorov, ale verím tomu, že to padne vhod každému werewolf expertovi, aby si s tým trocha rozšíril obzory. Ja to vidím tak na dve hviezdičky. ** (13.06.2022)