Ať žije nebožtík

Pro mě jedna z nejlepších komedií prvorepublikové éry. Hugo Haas zde opět tvoří hlavní herecký koncert a pokud milujete komedie, Ať žije nebožtík si rozhodně zamilujete. Pro mě nesmrtelná klasika, které ani čas nemůže ubrat na kráse. Fórky, narážky, grimasy, to vše a mnohem víc mě prostě nutilo smát se a smát se po celou dobu tohoto filmu. Vytknout mu nemám co. Je prostě a jednoduše dokonalý!!! Bravo Friči a Haasi!!! 95% (17.12.2011)

Martin Frič mi mnohokrát předvedl, že rozhodně umí výrazně lépe. Celý děj se točí kolem předvídatelné a ani za mák vtipné romantické naháněčky. Taková červená knihovna dob minulých, takže ruce pryč od toho. Až na pár vtipných hlášek, které se točily především kolem alkoholu, se moc nebylo čemu smát. Vše je tradičně předvídatelné a opět se Frič drží starého známého tématu, kdy se hrdinové postupně zamotávají více a více do svých lží. Příliš mi nesedl ani Hugo Haas. Přitom samotný nápad s "nebožtíkem" je sám o sobě vynikající a otevřel potenciál spoustě zajímavých nápadů. Nezbavím se pocitu, že se zde určitě dalo vymyslet něco zajímavějšího a vtipnějšího. Nevyplodím ze sebe více, než velice otřepané dva kousky. které dávám s jedním okem zcela zavřeným a druhým přivřeným na maximum. (13.05.2019)

Staré komedie jsou kolikrát vtipnější než ty novější. Toto je zářný příklad. Dovolte mi, abych to poupravil - ony jsou stejně vtipné jako ty dnešní, ale to je spíš dáno tím, že jsou plné zábavných dialogů, semtam písničky, vypointovaných situací a občas i nějakého toho roztomile nostalgického zpracování. Ale to vem čert, až se někdo bude dívat na současné komedie za pár desítek let, bude se buď smát přežitým trendům anebo bude nechápavě koukat, z čeho si to vlastně tehdy dělali srandu aneb přemíra popkulturních referencí je fajn, ovšem pokud referencovaný materiál zanikne z povědomí, ztrácí se i pointa vtipu. A to je pravý opak nebožtíka - příběh, který by se s hodně přivřenými oky mohl stát i dnes a proto má tento film 82% i když je skoro tak starý jako moje babička. (26.11.2011)

Další skvělý film tria H. Haas, A. Mandlová a M. Frič, jedná se snad o nejlepší film tohoto tria, jejichž spolupráce se již osvědčila v předchozích filmech. Jednoduchý, ale o to příjemnější film o muži, který papírově zemře a následně se musí vypořádat s následky své smrti, pobaví i po letech. Z herců musím kromě H. Haase vyzdvihnout V. Trégla, který výborně sekunduje hlavnímu hrdinovi: "Koňak jsi vypil a mě jsi otrávil." A v neposlední řadě nesmím zapomenout na věrného Lumpíka, kterého H. Haas zapomněl u divadla... (20.03.2011)

Fričova klasická komédia už na mňa pôsobila dnes značne kŕčovito. Komédia založená na rôznych nedorozumeniach, ktoré sa vyriešia v hodine dvanástej má samozrejme potenciál, lenže ten nie je myslím využitý tak, aby pobavil aj desiatky rokov po svojom vzniku. Zo začiatku to nabudí, v strednej pasáži zase trochu unudí a koniec je už iba čakaním na to, kedy to konečne všetkým dôjde a budú šťastní až do smrti. Prečo mi má byť ale sympatický takýto márnotratný chlapík a prečo sa doňho zaľúbila Alina Mandlová, je pre mňa záhadou. Verím, že to svojho času rozosmievalo davy a preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. (25.12.2014)