Maniak

Překvapivě velice povedený remake. Elijah Wood představuje sázku na jistotu, protože on opravdu vypadá hodně úchylně. Klidně bych mu i věřil, že se na roli připravoval tím, že občas někomu ušetřil za návštěvu holiče. Film je krvavý, brutální, občas napínavý a nechybí nahota. Francouzský rukopis (Alexandre Aja poznám na sto honů) se nedá zapřít. 75% (20.07.2013)

Hororová lahůdka, která mě zajímala už obsazením Elijaha Wooda, jako vraždícího psychopata. Magoři mu jdou a ani tady neselhal, i když díky zvolené formě, kdy vše vidíme z jeho pohledu hraje hlavně svým hlasem. Vůbec to není otravné, naopak se daří více vcítit do jeho psychostavů. Tleskám režisérovi, protože film má spád i bez nějakého pořádného děje. V hororech se zlo většinou vyskytuje nárazově a děj se točí kolem hrdiny. Zde jsme, ale s maniakem Frankem neustále. Vše dokresluje synťáková hudba, ve které cítím inspiraci Johnem Carpenterem. Tento experiment rozhodně není pro každého, mne to ale dost nadchlo. I bez těch odkazů na Kabinet doktora Caligariho je vidět, že film točili opravdoví hororoví fandové a ne jen najatí rutinéři. (12.05.2013)

Elijah je kvalitní herec. Snaží se zbavit stereotypu rolí, ve kterých boduje dětskou tvářičkou. Výkony odvádí opravdu zajímavé, ale nic naplat, když obsadíte 50kilového sušinku do role násilníka a svalnatce, může dělat s hlasem a mimikou kdeco, ale bude to vypadat vždycky trochu divně. Celý film na něm stojí, POV forma je velmi znepokojující. Spokojený nejsem, film si neuměl moc vybrat formu (buď daleko tvrdší pojetí nebo naopak soustředění se na psychologii a méně prvoplánového řezání by prospělo). Sonda do nitra a zápolení s komplexem -- no, zdá se mi trochu moc schematická na to, abych ji dokázal vnímat jako uvěřitelný příběh. Za mě je tenhle poněkud samoúčelný příběh o masakrující fetišistické migrénické příšerce výrazně kompromisní... (08.05.2013)

Maniak je pro mě pravděpodobně nejoriginálnějším snímkem z posledních let, který zpracovává tématiku pracovní i životní náplně sériového vraha:) Film je vizuálně i obsahově velmi působivě zpracován a z pohledu samotného "Maniaka" dává divákovi nahlédnout do jeho rozpolceného, trpícího nitra, kdy on sám je pronásledován svými démony, halucinacemi a představami. Již od začátku film svým pojetím i excelentní hudbou připomíná Drive. ExFrodo Pytlík se zde sekává s budoucí Angelikou, markýzou andělů. Nora Arnezeder je se svou andělskou tváří tak nádherná a její postava tak čistá a téměř bezchybná, že jsem si až říkala, jaký bude asi její osud. Takže pro mě je Maniak více než zdařilou a precizní sondou do života jednoho nešťastného člověka, který skrze bolest svou působí bolest jiným, aby poté nalezl alespoň trochu klidu, který ho však zároveň svírá a ničí ve své pasti. (13.10.2013)

Po dlouhou dobu jsem si film dost užíval, jakkoliv to zní zvrhle. A právě tak se dá definovat vlastně celý film. Způsob snímání, „atmoška“, vcelku psycho hudba (anebo naopak normální, ale zase v kontrastu s danou scénou, viz „Ave Maria“ pasáž), vyžívání se v brutalitě, krvi a nahotě, docela vymazlená práce maskérů a v popředí toho všeho hlavní hrdina s překvapivě slušně rozpracovanou psychologií (a minulostí), která diváka „skoro“ svádí k fandění (navíc, postupně si člověk plně uvědomuje, jak skvělým castingovým tahem bylo vybrání právě představitele Froda). V čem je tedy háček? Když pominu zbytečně vyhrocené vyústění výše zmíněné „Ave Maria“ pasáže, šlape film jako dobře promazaný stroj až do poslední cca čtvrthodinky. Pak už to jde s každou další minutou čím dál víc do háje a u scény na posteli jsem se už musel regulérně začít smát. Což mi ale přijde jako strašná škoda, když měl Maniak tak výborně „najeto“. Vzhledem k těm 3/4 filmu dávám ovšem ještě slabší 4*. (02.07.2015)