Maniak

[Cinematik 2014] Pôvodnú verziu som nevidel, takže som oprostený od porovnávania. Predne sila Maniaka spočíva vo forme, nie obsahu. Využitie subjektívnej kamery len ťažko hľadá konkurenciu, retro elektronický soundtrack rozprúdi krv v žilách a gore je pôsobivé. Umelecky pojatý a do umeleckého prostredia zasadený horor však trpí nedostatkami v oblasti, ktorá robí problém mnohým podobne soft-artovým filmom, a to je fabula. Jednak je hlavný antagonista doslova vystavaný na tom najjednoduchšom freudovskom modele zvrátenej sexuality a narušených rodinných vzťahov, jednak sú po celom, relatívne plytkom deji rozsiate absolútne žánrové klišé a stereotypy (obeť vždy zvolí najhlúpejší spôsob úteku a zabijak ju bez ohľadu na rýchlosť vždy dostane). Ku koncu je vývin čoraz predvídateľnejší, ale aj po celú dĺžku Khalfoun nevie udržať konštantné napätie, ale osciluje medzi genialitou a nudou. Pritom nápady ako nabúranie diváckeho vnímania určitých sekvencií pomocou opakovania určitých scén z inej perspektívy ako očami hlavnej postavy, prípadne prostredníctvom fotografií sú zaujímavé a majú potenciál, ktorý žiaľ zostal nevyužitý. A podobné impresie mám z celého filmu. 60% (13.09.2014)

''Oh.. I'm not gonna kill you. I'm gonna keep you.'' Brrr... tohle bylo.. nepříjemné. Příjemně nepříjemné. Kde začít, to vážně netuším, mám v sobě tisíc pocitů a nevím jak se vyjádřit, protože tak intenzivní a znepokojující zážitek jsem z filmu hodně dlouho neměla. Maniak si libuje ve vytváření nepříjemné, šílené, mrazivé, děsivé, zvrácené a depresivní atmosféře a spolu s využitím POV, kdy vidíme a cítíme vše z pohledu vraha, jeho pocity a nejniternější myšlenky v hlavě (perfektní Elijah jako narušený Maniak s nevinnou tváří), vytváří tento film naprosto jedinečným. Gore a celkové vraždění je takovou třešničkou na dortu, věřila jsem každému řezu a každé kapce krve a dokonce při závěrečné scéně jsem se přistihla, jak moc spokojený výraz mám, až mě z toho samotnou zamrazilo. Je to těžká depka, nekouká se na to snadno, ale.. ten pocit po naskočení závěrečných titulků je k nezaplacení! Maniak je pro mě láska na první pohled. A dokonce i poslech. ♥ (30.04.2013)

Po dlouhou dobu jsem si film dost užíval, jakkoliv to zní zvrhle. A právě tak se dá definovat vlastně celý film. Způsob snímání, „atmoška“, vcelku psycho hudba (anebo naopak normální, ale zase v kontrastu s danou scénou, viz „Ave Maria“ pasáž), vyžívání se v brutalitě, krvi a nahotě, docela vymazlená práce maskérů a v popředí toho všeho hlavní hrdina s překvapivě slušně rozpracovanou psychologií (a minulostí), která diváka „skoro“ svádí k fandění (navíc, postupně si člověk plně uvědomuje, jak skvělým castingovým tahem bylo vybrání právě představitele Froda). V čem je tedy háček? Když pominu zbytečně vyhrocené vyústění výše zmíněné „Ave Maria“ pasáže, šlape film jako dobře promazaný stroj až do poslední cca čtvrthodinky. Pak už to jde s každou další minutou čím dál víc do háje a u scény na posteli jsem se už musel regulérně začít smát. Což mi ale přijde jako strašná škoda, když měl Maniak tak výborně „najeto“. Vzhledem k těm 3/4 filmu dávám ovšem ještě slabší 4*. (02.07.2015)

Maniak (2012) je rozhodně snímek, který stojí za širší pozornost a tím myslím opravdu pozornost všech či většiny filmových příznivců. Už technika, jakou je tvořen je zajímavá, nová, neotřelá .. Někomu může vyhovovat, někomu nikoliv. Mne osobně oslovila a rozhodně bych se nebránil dalším snímkům takhle řešeným. Jako remake Lustigovy verze z roku 1980 rozhodně funguje. Není sice tak "špinavě-sleazy", jako původní verze (i když se o to snaží seč může...), ale to je dáno spíše věkem a technikou, která se tehdy používala ... Bohužel se najdou chyby, které jsou dost do očí bijící. Například jsou to opravdu nekvalitní herecké výkony většiny herců a hereček, dále pak podivný efekt, kdy herečka kouká maniakovi do tváře, tedy do kamery a mluví s ním, tak evidentně neví co s pohledem a s očima. Efekt má působit tak, že mluví přímo na diváka,ale skutečnost taková není, jako by koukala mimo něj, za něj, před něj, neuměla se mu podívat do očí ... Brutalita ano samozřejmě, ale není to nic zas tak extrémního na dnešní dobu a není samoúčelná, stejně jako nebyla u původní verze z roku 1980. Úžasný je zde záběr, který slouží jako pocta původní verzi, kdy kamera najede na okno automobilu a v ní je vidět postava vraha s nožem a skalpem v každé ruce ... přesně jako bylo vyobrazení na tehdejších VHSkách. Konec je výborně vygradovaný a psychická muka,která se dějí v maniakově hlavě jsou excelentně vyjádřená. Trochu možná přehnaně kritizuji, ale je to perfektní film a fakt jsem si ho užil, paráda!! Skvělá hudba a atmosféra!! A dvě poučení na závěr: 1) Maniak není z diagnostického hlediska osoba, která by primárně měla touhu vraždit. Je to osoba v mánii, tedy obrovské nadnesené náladě a radosti ... 2) Neskalpuje se od přední části hlavy. Ono to jde takto velmi těžko a ani se to skoro nikdy nepovede. V reálu se nařízne netlustší kůže na temeni hlavy vzadu a pak se vší silou odtrhne, což způsobí, že sjede až k čelu ... :-) (27.04.2013)

Keď sa pod filmový projekt podpíše meno Alexandre Aja, moje očakávania sú pomerne vysoké. V tomto prípade sa našťastie opäť naplnili. Napätie graduje na jednotku, psycho atmosféra ala tutti a Frank (Elijah Wood) je výborne zahraný, vyšinutý vrah s temnou minulosťou z detských čias. Kamera z pohľadu zabijáka dodáva snímku na sugestívnosti a i keď sa nejedná o nejaký prevratný počin, bavil som sa dokonale. (02.05.2013)