Maniak

Upřímně přiznávám, že mě tahle „řezničina“ výsostně bavila. Kamera zajímavá, udávala tempo a já se tak nestihla nudit. Trošku mě mrzelo, že se ten modrooký hobítek moc neukazuje před kamerou, ale to mě vynahradily odrazy, které mě v jistých momentech od srdce rozesmály. Naopak jeho monolog se svým vnitřním já, mě zase slušně dostával do deprese. Vždyť on to byl vlastně chudáček, který měl díky své mamince zvláštní koníček. Taky jsem té slečně z metra záviděla vlasy, že bych ji skalpovala :o) Pro mě celkově milé překvapení, prezentace, hudba, obsah. Pro mě zábavný kousek, trošku ujeté psycho, ale já se nenudila :o) (02.05.2013)

''Oh.. I'm not gonna kill you. I'm gonna keep you.'' Brrr... tohle bylo.. nepříjemné. Příjemně nepříjemné. Kde začít, to vážně netuším, mám v sobě tisíc pocitů a nevím jak se vyjádřit, protože tak intenzivní a znepokojující zážitek jsem z filmu hodně dlouho neměla. Maniak si libuje ve vytváření nepříjemné, šílené, mrazivé, děsivé, zvrácené a depresivní atmosféře a spolu s využitím POV, kdy vidíme a cítíme vše z pohledu vraha, jeho pocity a nejniternější myšlenky v hlavě (perfektní Elijah jako narušený Maniak s nevinnou tváří), vytváří tento film naprosto jedinečným. Gore a celkové vraždění je takovou třešničkou na dortu, věřila jsem každému řezu a každé kapce krve a dokonce při závěrečné scéně jsem se přistihla, jak moc spokojený výraz mám, až mě z toho samotnou zamrazilo. Je to těžká depka, nekouká se na to snadno, ale.. ten pocit po naskočení závěrečných titulků je k nezaplacení! Maniak je pro mě láska na první pohled. A dokonce i poslech. ♥ (30.04.2013)

Maniak je pro mě pravděpodobně nejoriginálnějším snímkem z posledních let, který zpracovává tématiku pracovní i životní náplně sériového vraha:) Film je vizuálně i obsahově velmi působivě zpracován a z pohledu samotného "Maniaka" dává divákovi nahlédnout do jeho rozpolceného, trpícího nitra, kdy on sám je pronásledován svými démony, halucinacemi a představami. Již od začátku film svým pojetím i excelentní hudbou připomíná Drive. ExFrodo Pytlík se zde sekává s budoucí Angelikou, markýzou andělů. Nora Arnezeder je se svou andělskou tváří tak nádherná a její postava tak čistá a téměř bezchybná, že jsem si až říkala, jaký bude asi její osud. Takže pro mě je Maniak více než zdařilou a precizní sondou do života jednoho nešťastného člověka, který skrze bolest svou působí bolest jiným, aby poté nalezl alespoň trochu klidu, který ho však zároveň svírá a ničí ve své pasti. (13.10.2013)

Po dlouhou dobu jsem si film dost užíval, jakkoliv to zní zvrhle. A právě tak se dá definovat vlastně celý film. Způsob snímání, „atmoška“, vcelku psycho hudba (anebo naopak normální, ale zase v kontrastu s danou scénou, viz „Ave Maria“ pasáž), vyžívání se v brutalitě, krvi a nahotě, docela vymazlená práce maskérů a v popředí toho všeho hlavní hrdina s překvapivě slušně rozpracovanou psychologií (a minulostí), která diváka „skoro“ svádí k fandění (navíc, postupně si člověk plně uvědomuje, jak skvělým castingovým tahem bylo vybrání právě představitele Froda). V čem je tedy háček? Když pominu zbytečně vyhrocené vyústění výše zmíněné „Ave Maria“ pasáže, šlape film jako dobře promazaný stroj až do poslední cca čtvrthodinky. Pak už to jde s každou další minutou čím dál víc do háje a u scény na posteli jsem se už musel regulérně začít smát. Což mi ale přijde jako strašná škoda, když měl Maniak tak výborně „najeto“. Vzhledem k těm 3/4 filmu dávám ovšem ještě slabší 4*. (02.07.2015)

Elijah je kvalitní herec. Snaží se zbavit stereotypu rolí, ve kterých boduje dětskou tvářičkou. Výkony odvádí opravdu zajímavé, ale nic naplat, když obsadíte 50kilového sušinku do role násilníka a svalnatce, může dělat s hlasem a mimikou kdeco, ale bude to vypadat vždycky trochu divně. Celý film na něm stojí, POV forma je velmi znepokojující. Spokojený nejsem, film si neuměl moc vybrat formu (buď daleko tvrdší pojetí nebo naopak soustředění se na psychologii a méně prvoplánového řezání by prospělo). Sonda do nitra a zápolení s komplexem -- no, zdá se mi trochu moc schematická na to, abych ji dokázal vnímat jako uvěřitelný příběh. Za mě je tenhle poněkud samoúčelný příběh o masakrující fetišistické migrénické příšerce výrazně kompromisní... (08.05.2013)