Maniak

Po dlouhou dobu jsem si film dost užíval, jakkoliv to zní zvrhle. A právě tak se dá definovat vlastně celý film. Způsob snímání, „atmoška“, vcelku psycho hudba (anebo naopak normální, ale zase v kontrastu s danou scénou, viz „Ave Maria“ pasáž), vyžívání se v brutalitě, krvi a nahotě, docela vymazlená práce maskérů a v popředí toho všeho hlavní hrdina s překvapivě slušně rozpracovanou psychologií (a minulostí), která diváka „skoro“ svádí k fandění (navíc, postupně si člověk plně uvědomuje, jak skvělým castingovým tahem bylo vybrání právě představitele Froda). V čem je tedy háček? Když pominu zbytečně vyhrocené vyústění výše zmíněné „Ave Maria“ pasáže, šlape film jako dobře promazaný stroj až do poslední cca čtvrthodinky. Pak už to jde s každou další minutou čím dál víc do háje a u scény na posteli jsem se už musel regulérně začít smát. Což mi ale přijde jako strašná škoda, když měl Maniak tak výborně „najeto“. Vzhledem k těm 3/4 filmu dávám ovšem ještě slabší 4*. (02.07.2015)

Hororová lahůdka, která mě zajímala už obsazením Elijaha Wooda, jako vraždícího psychopata. Magoři mu jdou a ani tady neselhal, i když díky zvolené formě, kdy vše vidíme z jeho pohledu hraje hlavně svým hlasem. Vůbec to není otravné, naopak se daří více vcítit do jeho psychostavů. Tleskám režisérovi, protože film má spád i bez nějakého pořádného děje. V hororech se zlo většinou vyskytuje nárazově a děj se točí kolem hrdiny. Zde jsme, ale s maniakem Frankem neustále. Vše dokresluje synťáková hudba, ve které cítím inspiraci Johnem Carpenterem. Tento experiment rozhodně není pro každého, mne to ale dost nadchlo. I bez těch odkazů na Kabinet doktora Caligariho je vidět, že film točili opravdoví hororoví fandové a ne jen najatí rutinéři. (12.05.2013)

Tak nám Frodo trošku povyrostl a je teď samá ruka samá noha (a je ukradený, že většina z nich je umělá). Mamka, kterou tak rád po očku sledoval, hlavně když si hrála na (vy)honěnou s pány, je už nějakou tu dobu pod drnem, ale zanechala mu docela zajímavou živnost. Vlastně nejen tu, taky pořádnej maglajz v hlavě, takže se klukovi úchyláckýmu občas ty sexuální radovánky s holkama nepatrně zvrhnou a místo kalhotek si jako suvenýr schovává pramínek jejich vlasů, byť i s šedou kůrou mozkovou. Elijah Wood jako drobný plachý kluk měl být nejspíš režisérovým trumfem, chvilkami jsem mu toho maniaka i věřil, ale nějak mě zarazilo to liduprázdné město a říkal jsem si kde co asi rozdávají zadarmo, že jsou všichni v trapu. Za pochvalu ale stojí nápad natočit celý film jako first person podívanou .. (02.05.2013)

''Oh.. I'm not gonna kill you. I'm gonna keep you.'' Brrr... tohle bylo.. nepříjemné. Příjemně nepříjemné. Kde začít, to vážně netuším, mám v sobě tisíc pocitů a nevím jak se vyjádřit, protože tak intenzivní a znepokojující zážitek jsem z filmu hodně dlouho neměla. Maniak si libuje ve vytváření nepříjemné, šílené, mrazivé, děsivé, zvrácené a depresivní atmosféře a spolu s využitím POV, kdy vidíme a cítíme vše z pohledu vraha, jeho pocity a nejniternější myšlenky v hlavě (perfektní Elijah jako narušený Maniak s nevinnou tváří), vytváří tento film naprosto jedinečným. Gore a celkové vraždění je takovou třešničkou na dortu, věřila jsem každému řezu a každé kapce krve a dokonce při závěrečné scéně jsem se přistihla, jak moc spokojený výraz mám, až mě z toho samotnou zamrazilo. Je to těžká depka, nekouká se na to snadno, ale.. ten pocit po naskočení závěrečných titulků je k nezaplacení! Maniak je pro mě láska na první pohled. A dokonce i poslech. ♥ (30.04.2013)

Slušný horůrkový experiment s POV pohledem, který překvapivě docela vyšel. Kamerová vychytávka je vytěžena na maximum, atmosféra je značně hutná a soundtrack ala Drive také hodně potěšil, stejně jako neuhýbání kamery v opravdu brutálních momentech. Jen škoda, že se při tom tlačení na formu zapomnělo také na nějaký ten příběh, což hlavně v polovině filmu začíná filmu a režisérovi malinko podkopávat nohy. Závěr je však natolik strhující, že to Khalfounovi odpustíte. 70% (26.05.2013)