Reklama

Reklama

Fetih 1453

  • USA Conquest 1453
Turecko, 2012, 160 min (Director's Cut: 165 min)

Obsahy(1)

Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)

(více)

Recenze (51)

Ivoshek

všechny recenze uživatele

Recept Faruka Aksoye na kvalitní historický film: projdete akademické knihovny, seženete hromadu kvalitní historické literatury o 15. století, důkladně si je všechny připravíte a pak si s nimi vytřete prdel. Když vynechám děsivou ukecanost a hektolitry gelu ve vlasech hlavních hrdinů, způsob, jakým ztvárnili "velkolepé dobytí Konstantinopole" - to není nadsázka, ale čistá sci-fi. Byzanc měla asi desetkrát míň obránců než bylo útočníků a žilo se v ní dost chudě. Ve filmu je to postavené jako dobytí velmoci. Křesťané se ve filmu chovají jako dobytek, zatímco Osmani jsou slušnost sama. V závěru filmu dokonce Mehmet hned po dobytí přijde do chrámu a hladí jakési místní děcko. Ve skutečnosti se tu uplatnil klasický model té doby a to, že pokud se město nevzdá a je dobyto ztečí, pro vítězné vojáky je to "no rules". A taky bylo... v Konstantinopoli loupili a vraždili plné tři dny, teprve pak tam Mehmet vlezl. Není ovšem fér tvrdit, že by všechny zabili, šťastnějších cca třicet tisíc místních obyvatel dožilo svůj život jako otroci. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Na svých cestách po světě jsem několikrát stál pod hradbami Konstantinopole, jednou dokonce s Waltariho Pádem Cařihradu v ruce. V té chvíli jsem si přál to vidět, mít stroj času. Letos mi ten sen Turci splnili. O dost jináč, než jsem si představoval, ale splnili. Ta počítačová magie, kterou rozjeli na obrazovce mě natolik uzemnila, že odpouštím filmu ty telenovelácké scény milenecké dvojice, že hlavní dva hezouni jsou nagelované slečinky, že film nemá moc zajímavý děj, že hradby Konstantinopole neměly příkop, že.... Zbytek je paráda, dobývací scény výborné, osnova děje je dána historií, a té se to v základních rysech drží, jen je to viděno z pohledu Turků, na což nejsme zvyklí (a což jen vítám). Vidět v reálu hradby, Blacherny, cirk, Rumeli Hisar, Edirne, co víc si přát. Zvuk i obraz výborný, film tak akorát na 70%. Celkově tedy 90% velmi velmi subjektivních. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Dějově samozřejmě sračkoidní a vyznívá to tak, že by jsme Jana Sobieského měli na věky zatratit za to, že Turky u Vídně rozdupal, ale na druhou stranu bych tu propagandistickou stránku neviděl tak hrozně. Plus mínus se to moc neliší od obecně tolerovaných hollywoodských projektů. No a u samotného konce jsem prskal smíchy. Co mě ale hodně bavilo bylo samotné obléhání Konstantinopole. Ačkoliv byli vidět markantní nedostatek financí a zjevná inspirace LoTRem či Královstvím nebeským, bitevní scény byly víc než dobré a v několika momentech mě zaujaly víc, než výše zmiňované velkofilmy. Ale to je taky jediné, co snese přísnější měřítko. 40% ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)
  • Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama