Reklama

Reklama

Fetih 1453

  • USA Conquest 1453
Turecko, 2012, 160 min (Director's Cut: 165 min)

Obsahy(1)

Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města. (Bladesip)

(více)

Recenze (51)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Na svých cestách po světě jsem několikrát stál pod hradbami Konstantinopole, jednou dokonce s Waltariho Pádem Cařihradu v ruce. V té chvíli jsem si přál to vidět, mít stroj času. Letos mi ten sen Turci splnili. O dost jináč, než jsem si představoval, ale splnili. Ta počítačová magie, kterou rozjeli na obrazovce mě natolik uzemnila, že odpouštím filmu ty telenovelácké scény milenecké dvojice, že hlavní dva hezouni jsou nagelované slečinky, že film nemá moc zajímavý děj, že hradby Konstantinopole neměly příkop, že.... Zbytek je paráda, dobývací scény výborné, osnova děje je dána historií, a té se to v základních rysech drží, jen je to viděno z pohledu Turků, na což nejsme zvyklí (a což jen vítám). Vidět v reálu hradby, Blacherny, cirk, Rumeli Hisar, Edirne, co víc si přát. Zvuk i obraz výborný, film tak akorát na 70%. Celkově tedy 90% velmi velmi subjektivních. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Fu, silná jáva...či skôr silný fet? Čo sa týka historickej i ideologickej vieryhodnosti určite. Nemám problém sa pozrieť očami druhej strany, kde Križiaci sú oným nepriateľom, dokonca som sa na "rozšírenie" obzorov veľmi tešil. I padla mi sánka z toľkých historických kiksov, zmenených či pozmenených hist. skutočností. Ono, obhajovať agresorstvo (napadám cudziu ríšu, ktorá ma neohrozuje) ide ťažko-preťažko a akokoľvek sa scenáristi snažili, výsledok sa logicky nedostáva. Výsledok v podobe viacerých neznámych, ktorý musí byť aj laikovi hneď jasný, že rovnica nijakovsky nevychádza, čo potom, keď je divák viac zbehlý v histórii...stačí si o tom niečo prečítať a hneď bude jasné. Tolerancia inej ako hlavnoprúdovej viery v 15. storočí a ešte k tomu v moslimskom svete je ad absurdum. Balkánske krajiny by o tom vedeli rozprávať a rozprávať. V príbehu sa vyskytujú aj mnohé nehistorické nelogizmy, rozpisovať sa o nich je rovnako beh na dlhé trate. V druhej polke sa film dostáva do megalomanskej bitky, k čomu film smeruje od začiatku. A tá je parádna. Efekty vzhľadom na to, ako ďaleko sú Turci od kinematografií vyspelých krajín, sú pozoruhodné. Chválim, že sa dal dostatočný priestor aj druhej - romantickej - línii príbehu, ktorá to oživuje. Mužské oko poteší aj pár rozkošných tureckých herečiek (až na tie podprsenky v 15. stor - asi zasa ten fet). Zato chlapi vyzerajú rovnako turecky na osmanskej i byzantínskej strane. Keby sa tam vyskytli Vikingovia, asi aj tí by vyzerali ako čiernovlasí bradatí Turkovia. Suma-sumárum - film je určite hodnotnejší po remeselnej ako po historickej stránke. ()

Reklama

esopesokeso 

všechny recenze uživatele

Turci sa predviedli v dobrej forme, tento veľkofilm poteší hráčov podobných hier ako stronghold.Nádherná bitka s katapultmi, delami, baranidlami, pohýblivými vežami a sladkej vône spáleného mäsa.Liezol mi tam na nervy otrávny soundtrack obohraný snád tisíckrát, ale turkom sa to snád páči.Nemohol som sa ubrániť zvláštnym úškrnom na záver, kde pán Mehmed prišiel do Hagie Sofie a sympaticko vrelo im zaspieval: ,,Nebojte sa, odteraz sú vaše životy aj váš osud súčasťou nás všetkých.Môžete žiť slobodne podľa vašej viery..´´A niektorí komparzisti sa nežne na ňho dívali a hmkali pochopením a úľavou, áž takmer zatlieskali.Viem si predstaviť, že keby Hitler vyhral vojnu, tak natočia niečo podobné.Určite by prišiel do Kremľa a zvolal na malé deti:,, Achtung!Nebojte sa..odteraz ste slobodný..´´ v tom by prišlo ku nemu dievčatko a nežne by ju pohladil po líčku a všetci plný šťastia zvolali : ,, HEIL HITLER! AVE HITLER! ..a všichni ruce nahoru..´´ Ale aj tak je to film u ktorého som sa zabavil, že nemôžem ináč a dávam plnú páru 5*. Fetih 1453, klingonština..(doporučujem sosnúť inde) ()

predators 

všechny recenze uživatele

Herecké výkony a zajímavá tématika dobývání Konstantinopole, to jsou hlavní přednosti Fetih 1453. Neuškodí, když si wikipedii o tomto období něco málo nastudujete, bude se vám příběh lépe vstřebávat. Ale zpět k hercům, musím smeknout klobouk, protože ať už šlo o dialogy nebo souboje (ty především), nezadají si nic se svými ostřílenými kolegy ze západu. Na některé nedostatky v tricích se vykašlete, na ty jděte na Hobbita. 70% ()

666teen 

všechny recenze uživatele

Bitevní scény slušné, milostný trojúhelník Samir-dělostřelkyně-Sandokan zbytečná a ten konec je ta největší haluz za poslední roky. Když totiž Mehmed vstoupil do dobyté Konstantinopole, potom co si tam jeho hoši trošku zablbli, musel by si tu blonďatou holčičku sestavit z několika kousků, protože vcelku jich tam po mejdanu moc nezbylo. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • V dobe obliehania Konštantínopolu v roku 1453, keď predstúpil maďarsky posol pred Mehmedom II., bol jeho kráľ označený ako maďarský kráľ Ladislav, pritom v tej dobe neexistovalo Maďarsko ale Uhorsko. (Danny88)
  • Osmanský sultán Mehmed II. zvaný Dobyvateľ, ktorý je synom Murada II. vládol v rozmedzí rokov 1451 - 1481. Narodil sa 30. marca 1432 a zomrel 3. mája 1481 po dlhoročnom boji s viacerými vážnymi chorobami. Inteligentný a krutý vládca je pochovaný v Istanbule. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama