McFarland: Útěk před chudobou

Klasický americký sportovní biják. Konzervativní, s důrazem na rozmanité postavy s prim hrající silnou personou v podobě hlavního kouče, který dá dokupy sice nadané, ale řádně drzé fracky ze střední v jeden z nejúspěšnějších cross-country teamů 80. a 90. let. Díky neotřelému "mexickému" prostředí, které samo o sobě reprezentuje v tamějším podání vcelku zajímavé názory a postoje na život, je to až překvapivě uvědomělá záležitost, která ke konci bohužel trestuhodně ztrácí dech a stává se plnou klišé a typické "made in USA" cukrkandlové předvídatelnosti. Škoda absence nějakého většího zvratu, či srdcervoucího morálního dilematu. A ten potenciál tam byl ! (21.11.2015)

Pěkné. Kevin Costner si prostě umí vybírat dobré, pro-americké, náměty. Kluci běhaví tu evidentně žijí svůj americký sen. Nejlepší je moment, když vidím, jak na závodech vyhraje kluk, kterej má panděro jak já a předežene profesionální sportovce. Musí se nechat, že ten příběh má prostě jedinečného lidského ducha, který by měl jít vzorem všem, co svůj boj sami se sebou vzdali. Horší už je to s filmem samotným. Já z toho trošku cítil náběh na podobný film, jako jsou třeba Kokosy na sněhu, jenom mi tam ale chybělo více sympatických momentů, lepších scén a trošku větší důraz na legraci a ne, aby z toho tvůrci udělali klasický hollywoodský příběh plný velkých patetických momentů s americkou vlajkou v pozadí. (05.07.2019)

Banda mexikánců tam líta jak o život a Kevin Costner do toho pronáší různý patetický bláboly. A jak už to v amerických sportovních dramatech bývá zvykem, nesmí samozřejmě chybět dojemná scéna s americkou hymnou. Že já na tohle vůbec koukám... Jinak mě teda pobavilo, když jsem se na konci dozvěděl, že jeden z těch vzorných mexických hochů to dotáhnul do kriminálu. (14.05.2019)

No...hoši v teplákovke na konci filmu vypadali skôr ako mexickí break danceri, než bežci...Ale kto má rád bodyguarda, behanie po kopcoch, horúce slnečné počasie, makačku na kapustovom poli hned' od samého rána, burritos a štipľavé prdy po fazuliach, ten si príde určito na svoje. (16.05.2015)

Sportovní linie slouží spíše jako zastřešující prostředek pro nahlížení na hispánskou sociální část, o které je to především. V důsledku toho tedy až tak nevadí, že se jede dle zajetých kolejí "kterak si rázný necita našel cestu skrze předsudky k problémovým jim a přes počáteční zádrhely i prohry nakonec společně z pozice podceňovaných outsiderů přinesli radost všem". Zároveň však platí, že se celkem obstojně daří vyhýbat se žánrovým klišé a když již na ně přeci jen dojde, tak se s nimi pracuje vkusně. Čili jako sociálně-sportovně-pohádkové drama "poznáváme jiná etnikum a na konci nám srdce jihnou nad tím co dokázali" více než obstojné a nic před čím byste museli brát nohy na ramena. A ještě je tu eso v rukávu; kamera Adama Arkapawa, který opět zas a znovu prokazuje, že je schopen cokoli bez ohledu na formát, kvality či žánr povýšit o úroveň výše. A platí to i zde, protože co on dělá s kalifornskou vyprahlou krajinou, západy slunce, nočními scénami i ladnými siluetami běžců, a to vše aniž by sklouzl ke kýči, to nezbývá než se jen kochat. (07.10.2015)