Joanna

Emočně skvěle vystavenej příběh, který v sobě nemá žádný rychlé tempo, ale postupně přitahuje kohoutky a divákovi dopřává možnost si bezplatně zkontrolovat zda má srdce na správným místě. Herecký výkony hlavní představitelky i té malé holčičky jsou na vysoce nadprůměrné.Tady není co řešit, okupaci a atmosféru strachu jsem prožil s hlavní hrdinkou až do morku svých opotřebovaných kostí. (08.05.2014)

Vskutku pozoruhodná vojnová dráma o tom, ako je niekedy ťažké ostať človekom a zachovať si ľudskú tvár, hlavne keď všetky okolnosti okolo sú proti nám. Námet a dejová linka je síce jednoduchšia, ale o to viac sa mi to páčilo v emotívnej rovine, ktorú ešte umocňovalo samotné židovské dievčatko, tak nevinné a tak často kladúce otázky, na ktoré sa len ťažko hľadá odpoveď. Len škoda, že to skončilo práve tam, kde to začínalo byť najzaujímavejšie po obsahovej aj pocitovej stránke, koniec je podľa mňa výrazne predčasný, z námetu sa dalo vyťažiť viac. 75/100 (21.04.2015)

Oproti dobrému dojmu, ktorý som mal po skončení tohto filmu je hodnotenie pomerne skromné. Dôvody sú tri. Myslím si, že mierne použitie nožničiek by filmu iba prospelo, že slzopudné scény mohli byť striedmejšie a tiež si neviem jednoznačne zodpovedať otázku, či takmer 70 rokov po vojne je potrebné nakrúcať takéto filmy a ak, či môžu priniesť nejaký nový, neopozeraný pohľad na túto dobu. (18.12.2014)

Život může být těžký a nespravedlivý k neunesení. Bližní na tom nic nezmění. Nebo že by přeci jen ano? Ovšem v dobrém i zlém. Myslela jsem, že nic nového v tomto žánru válečného dramatu z druhé světové neuvidím, ale spletla jsem se. Toto je takové jiné, netypické, složité, nejednoznačné, rozporuplné, provokující, zneklidňující, vynikající. (06.11.2014)

Válka (a v menším i revoluce), to je především drastická a rychlá změna zavedených poměrů. Zatímco mír je stavem, který sice příliš nikomu nevyhovuje, ale je stavidlem prudkých hnutí mysli, sledem klání v provazi obehnaném ringu. Pro vítěze je válka pořádkem, pro poražené chaosem, ve kterém se dospělý člověk (Joanna) jen velmi obtížně orientuje, a děcko (Róza) - jak se má v tomhle vyznat děcko. Filmy z 2. SW jsou v našem tisíciletí stále sofistikovanější, kultivovanější, ztácí se původní černobílost ve prospěch jiných barev a facet, některé jsou zašlé, jiné teprve získávají svůj lesk. V srdci dospělé a děvčete se rodí sympatie, důvěra a láska, přednost však má boj o holé přežití. (29.05.2018)