Cesta na sever

¨příjemný film, takové road movie, ve kterém se mísí dramatičtější chvilky s těmi humornými, především v první polovině je víc toho humoru. Trochu problém mám s některými dějovými posuny, ze kterých je až příliš cítit spíš libovůle režiséra než logika příběhu. To je jediné, co bych tomu vytkl. Jinak severská poetika a postupné sžívání se s hlavními postavami příběhu funguje velmi dobře. 70% (04.05.2014)

Finům se povedlo vytvořit zajímavou fúzi rodinného filmu s road movie. Příběh nebyl "narušován" nečekanými (alespoň do té míry, že by působily nepřirozeně) zvraty, na druhou stranu se občas vyskytly "hluchá místa" - scény které ve filmu vyloženě nemuseli být. NÁSLEDUJE MALILILILINKATÝ SPOILER!!! Pointa smysluplná - Člověk který v minulosti učinil špatná rozhodnutí nakonec doufá že mu bude odpuštěno od těch od kterých to potřebuje nejvíce, od svých nejbližších. Koneckonců jsme jenom lidé a důvěra se lehce ztrácí, ale téměř není možné ji znovu získat. Takže "lidský" 4... (01.08.2017)

Presne bolo vidno počas celého filmu jeho fínsky pôvod. Žiadne grandiózne road movie, plné humoru, ale dokonale vystihovalo klasickú fínsku náturu. Hlava rodiny sa snažila napraviť resty z minulosti, čo sa mu aj podarilo. Vtipné scény sa striedali s pochmúrnejšími a občas trošku absurdnými, ale ako oddychovka a zaspomínanie si na krajinu, kde som prežil skoro rok tak úplná pohodička film. (28.10.2014)

Ona je to celkem hezká road movie, o smíření se otce se synem, plná návštěv rodinných příslušníků, občas i funkčním humorem a nejednou sympatickou scénou (za mě vede asi ta hudební v baru). Jenže to taky je dost generická road movie, jejíž děj je něčím, co tu bylo už xkrát předtím a ve stejném podání, jen někde to nemá tak melodramatický konec (který mi svým tlačením na pilu docela vadil, včetně jednoho klišé) nebo to má normálnější postavy, i když i o těchto se nedá říct, že by byly bůhvíjak divné. A co mi chybělo nejvíc byla nějaká osobitost. Tohle sice je standardně dobře natočené, ale nepoznal bych, že to natočil Akiho bratr. Ať už Akiho současné filmy vypadají jakkoli, osobité jsou stále, zatímco Mika natočil po všech stránkách klasickou road movie a přitom vím, že i on měl dřív svérázný nezávislý styl. Tady po něm nejsou ani památky. Je to fajn, na jedno zhlédnutí naprosto ideální, ale na víc jak tři hvězdy to není ani omylem. 3* (01.09.2023)

Cesta naprieč Fínskom za urovnaním vzťahov v rodine. Komické scény striedajú vážnejšie. Od počiatočnej nedôvery a hnevu k pochopeniu a priblíženiu tých, čo sú už dlhý čas od seba odlúčení. Otcovia od detí. Partneri od partneriek. Brat od sestry. Snaha nadviazať dialóg po rokoch sa každému ráta. Veď o to ide. Porozprávať sa. Top dialóg (parafráza): "Otec: Tu je auto, čo sa mi podarilo tak narýchlo zohnať. Budeš šoférovať? Syn: "Máš kľúče?" Otec: Nie, to je moderné auto, stačí spojiť červený drôtik so zeleným. Je super, že ešte vyrábajú takéto autá." Príjemná road movie so snahou o očistnú katarziu a s pár podarenými scénami suchého fínskeho humoru (napríklad prepadnutie obchodu, noc s prostitútkami a jej vyústenie).70%. (11.09.2020)