Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Jacek PetryckiHudba:
Krzysztof KnittelHrají:
Jerzy Stuhr, Małgorzata Ząbkowska, Ewa Pokas, Stefan Czyżewski, Jerzy Nowak, Tadeusz Bradecki, Marek Litewka, Bogusław Sobczuk, Krzysztof Zanussi (více)Obsahy(1)
Nahlédnutí do vlastní duše přes oko kamery. Jeden z vrcholů polského Kina morálního neklidu... Ve filmu Amatér Kieślowski dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieślowski říká: „Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací.“ Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
(2x) ,,Amatéri nič nemusia. Môžu si robiť, čo chcú, kedy chcú a ako chcú." Hlavným konfliktom príbehu na úrovni zapálu pre amatérsku prácu v umení verzus postupnej straty rodinného zázemia mi táto poľská snímka trochu pripomínala Kachyňovo Dobré světlo. Sympatický protagonista si zakúpením vlastnej kamery v čase novomanželstva nachádza novú záľubu, ktorá sa mu stáva radosťou a prieklatím zároveň, stáva sa prostriedkom ovplyvňovania (nielen) vlastného života. Kdesi na pozadí tejto psychologickej drámy vnímam i zaujímavú kritiku spoločnosti - na začiatku má kamera slúžiť ako aparát na zachovanie pamätných chvíľ, v rukách realisty ale zachytáva život plný všetkých možných negatívnych útržkov. Mószove filmy majú zachovať spomienky, ale zároveň odhaľujú nedostatky a neresti medzi ľuďmi. . . . Počas sledovania filmu som si k nemu ľahko vybudoval "osobný vzťah", okrem iného preto, že sám som bol nejakých 6-7 rokov dozadu amatérskym kameramanom: začalo to narodeninovým darčekom v podobe kamery, pokračovalo natáčaním v umeleckej škole na dramatickom krúžku, ktorý som navštevoval, až som to dotiahol na miestneho kameramana kultúrnych slávností v našom mestečku v jednu sezónu, počas týždňa mestských slávností snáď 5 až 6 udalostí v týždni. Ako záujmová aktivita počas stredoškolského štúdia to bolo určite fajn, ale dnes môžem byť rád, že som dokázal včas a dobrovoľne odstúpiť. :-) (95%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()
Velmi chytlavý příběh, který skrývá pod pokličkou pořádnou hloubku. Kieślowski se zde dotkne spousty existenciálních otázek, hledání smyslu života, nezdravého zápalu pro věc, který přeroste v posedlost, strastí rodinného života či třeba kritiky cenzury totalitních režimů. Zároveň film působí jako vzdání holdu filmařskému řemeslu a ukazuje, kolik toho často musí takový filmař obětovat. Hlavní hrdina tohoto filmu díky pozorování světa skrze kamerový objektiv postupně nachází sebe sama, ale za jakou cenu. [80 %] ()
Poľský film, ktorý zachytáva obyčajného 30-ročného pracovníka v továrni počas komunizmu, a ktorý si kúpil kameru, aby filmoval príležitostné oslavy a svoju dcérku, a ktorý sa časom začína dívať na svet vlastnými očami. Výborný výkon Jerzyho Stuhra ako predstaviteľa hl. hrdinu a celkovo snímok na mňa veľmi zapôsobil svojou jednoduchosťou, vyzdvihujúcou zložitosť tej doby. ()
Škoda, že má film poněkud přepálenou stopáž a že Kieslowski v jednu chvíli honí hodně zajíců, rozuměj témat, takže se mu poněkud rozplizne to konečné řekněme prozření. Jinak jsem čekal spíš větší problémy hrdiny v závěru, než jen, že odejde manželka, ale tady je to geniálně podané, že za naše chyby, byť nevědomé, mohou platit i druzí. Film má pro mne vlastně dva vrcholy - jeden je na tom festivalu ("Takže ty vlastně točíš to, co je") a druhý je rozhovor s ředitelem v přírodě (Na téma, že každá věc má víc stran pohledu, a nelze vybrat správný, i když si myslíme, že máme pravdu a odhalujeme nějaký zlořád. No jo, ale kvůli vnitřní neopravené zdi se mohla postavit školka, a cihelna sice nevyrobila ani cihlu, ale lidi mají práci a mohou žít. A pak to suďte.) Potěšila mne účast Zanussiho, ale tohle už bylo právě to rozmělňování o tom, proč lidé vlastně točí filmy. Víc se mi líbilo to hlavní téma, že točí svět před sebou, ale zapomíná na ten kolem sebe a že točí prostá dramata, ale zapomíná i na to milé, příjemné a veselé. Než tedy začne točit sám sebe. Herecky je to naprosto dokonalé a všem těm hercům jsem jejich role naprosto věřil. Stuhr jako zapálený amatérský filmař je dokonalý, jak se o vše zajímá, chce o tom vědět co nejvíc, jak fungují kamery, střih, ano, takhle se chová někdo, koho jeho vášeň a koníček pohltí. Mimochodem, pobavila mě scéna, jak na festivalu v komunistickém Polsku v zákulisí popíjí Pepsi. jinak je pravda, že film nabízí spíš otazníky, které se nejspíš honily hlavou i samotnému Kieslowskému, než odpovědi, ale ono je to jak u Bergmana, kterého filmy mi to v jednu chvílu připomnělo - takové to hledání sebe sama skrze výpověď, zpověď, říkejme tomu jakkoliv. ()
Kieslowski opäť prejavil svoj filmársky cit a za pomoci úžasného Jerzyho Stuhra vzniklo ďalšie dielo ktoré sa v jeho skvelej filmografii nestratí (hoci "Krátke Príbehy" sú neprekonané:). Inteligentným spôsobom podaná kritika cenzúry, pojednávanie o životných hodnotách a značná sebareflexia filmového nadšenca. 4,5*/5 ()
Galerie (48)
Zajímavosti (7)
- Ve filmu si sám sebe v epizodní roli zahrál Kieślowského polský kolega filmař - Krzysztof Zanussi. Navíc je zde promítán jeho snímek Ochranné zbarvení. (vendysek)
- Celosvětová premiéra proběhla 17. srpna 1979 na Moskevském filmovém festivalu. (Varan)
- V snímke si Filip (Jerzy Stuhr) číta "Dejiny filmu pre každého" od Jerzyho Płażewského a prezerá si obrázky z filmov Popol a diamant (1958), Otec (1966), Ostře sledované vlaky (1966), Dni čakania (1971) a Kes (1969). (Kristusazapad)
Reklama