Ill Manors

"Notypyčo!", jak s oblibou říkáme my, ostravští lingvisté a polygloti! Dvaaosmdesát procent na jisté nejmenované, šosácké databázičce. Že já mám pořád tendence tomu věřit. A k tomu ty výkřiky jako "Výbornej, špinavej film", "Vynikajúci soundrack", "Šílená jízda"!!! Už jsem Vás nechtěl oblažovat dalšímy krajovými bonmoty, ale vzhledem k situaci si ještě alespoň jedno "Toměpojeb" neodpustím! Ano, možná jde o bez příkras zobrazenou nejspodnější spodinu a drsnou realitu, ve které někteří "ubozí" tvorové musí žít, ale vyznívá to úplně stejně jako všechny ty americké gangsta sračky. Macešský systém ty vynikající lidi a tolik nadějné jedince zahnal na dno, ze kterého není úniku. A tak si vypatlaný recitátor spíchnul za odpřednášené prachy svůj vysněný projekt, rapový muzikál, tklivou generační zpověď a kruté sociální drama. Spočívá to přesně v tom, že banda všelikých kofol, bílých socek, štětek a dalších "obětí systému" chodí dvě hodiny bez ladu a skladu po Londýně, fetuje, pičuje a vzájemně se anihiluje. Za deset minut máte totální hokej v tom, který cigoš je který, a tak se jen odevzdaně nudíte a necháváte se znechucovat vypatlanými, narkomanskými "dialogy" a oblažovat těmi nekompromisními, sociálními básněmi, za které by si "umělec" zasloužil minimálně "Zlatý, recitační kaktus do prdele" a vítězství v soutěži o dokonalý, rytmický rým, jejiž hlavní cenou je amputace jazyka. Otočím si tedy teď frajersky kšiltovku, nechám klesnout rifle ke kolenům, aby mi čouhaly trenky od vietnamců a neskromně to shrnu tklivou sociální baladou, a pokud se ujme, mažu s kamerou do Ostravy-Přívozu a natočím ukřivděný, drsný megafilm o místních Římanech! Jmenuje se to: Púrinosentnegrsedlajfindzgetou (Úvodní nápěv a komplexní hudební podkres) - Dus-dus-dusdusdusdusdus. (Recitátor) Jsem hustej negr z gheta a dělám to už léta, systém se mnou cvičí a proto jsem tak v piči. Kurva, já jsem chtěl tolik pracovat, mít prachy, smát se, milovat, ale ti bílí zmrdi mi řekli "Negr smrdí". (Sbor štětek na cracku) Úú - úúúúú, jseš hustej negr z gheta, hustej, tak hustééééééj... (Recitátor) Yeah, yeah, kurva bejby, yeah, to si teda kuř...... (Sbor štětek na cracku) Úú - úúúúú, jseš hustej negr z gheta, hustej, tak hustééééééj, ou, ou. ou .... (Recitátor) Zkurvený systém, vyjebaná společnost, pomrdaná vláda, a jelikož mě zrovna už nic kloudného nenapadá, tak tlklive říkám jen: Bič, bič, matdzrfakr bič a aby se to rýmovalo, tak dodávám "Rýč!" (Sbor štětek na cracku) Úú - úúúúú, jseš hustej negr z gheta, hustej, tak hustééééééj ... (Recitátor) Yeah, yeah, kurva bejby, yeah, to si teda kuř....... EnddzisisPúrinosentnegrsedlajfindzgetou fak, fak, kantbič. fak, bejbyjééé. A to je asi tak vše, co bych k tomuto svinstvu vyzvracel. Než udělím historicky prvního, amputovaného čuráka, tak pouze dodám, že tento smutný, společenský problém má řešení celou řadu. Jen tak namátkou mě napadá například NAPALM. Pro účely heavyendu budoucího megafilmu samozřejmě rozprašovaný za zvuků "Highway to hell". (02.01.2013)

Zvláštní Film.. Nemůžu říct, že bych byl nadšený po zhlédnutí... Film určitě není pro Slabší Povahy, Máma málem zešílela. Je to takový strašný guláš, že kdyby se mně někdo zeptal, o čem to bylo, tak prostě NEVÍM. Dialogy jsou většinou poskládané ze slov, kunda, kurva atd. Čiže se nejedná o žádný Kousek Brilantní Filmařiny, ale na amatérské Poměry, to ušlo, u mně však 63% Nemám moc v lásce takové Filmy, pro příznivce žánru nejspíš Povinnost . (11.01.2013)

Mozaika propojených příběhů z jedné z mnoha londýnských chudších čtvrtí, kde se žije v bytech od státu, místo výplaty se chodí na sociálku a k tomu všemu si člověk i přivydělává nějakou tu libru dealováním. Zápletky s drogami mě až tak nebraly, ale pohled na kulturu a chování anglické underclass mi přišel zajímavý a vcelku věrohodný (režisér v téhle čtvrti vyrostl). Tentokrát nesouhlasím s Verbalem, že autor z chování protagonistů viní stát a společnost. Přišlo mi, že příčiny vidí spíš v nefunkční výchově/rodině, a to na britské reálie dost sedí. Plus ve filmu je řada míst, kde si postavy svůj osud a chování volí zcela či téměř dobrovolně. Třeba ten mladý černoch se ke gangu přidávat nemusel... Plus hudba: rap mi přišel vždy dost jako hloupé veršovánky pro pitomce, nicméně do filmu pasuje dobře a kupodivu neruší. Celkově 70 % s tím, že tatraplán B je talent a jeho příští kousky budou ještě lepší. (26.12.2013)

Filmů plných násilí, drog a vulgarit je moc. Na můj vkus až příliš. Ale má to nějaký důvod, možná jsou lidi, kteří to vidí úplně jinak a naopak by řekli, že je to téma opomíjené. Myslím to tak, že já v ničem podobným nežiju, třeba i proto, že se tomu zcela záměrně vyhýbám, zatímco někdo jiný to může vnímat jako běžnou realitu, kterou co do kvantity válcují maloměšťácký srajdy. Takže ať to nějak uzavřu- nezpochybňuju, že dnes lidi žijou v takové mravní i skutečné špíně, jenom si přeju, aby tenhle svět nakonec nepřeválcoval ten můj. Taky není úplně byz chyby, ale tady v tom nefunguje lautr nic. Na Ill Manors se mi ale líbilo právě to, že si tady někteří lidé, vlastně skoro všichni, zachovali větší či menší kus lidskosti. Jak moc to přitom bylo realistický, to skutečně nedokážu posoudit. Ale bylo mi to sympatický a značně to ovlivnilo moje hodnocení. Depka, kterou ve mně podobný filmy pravidelně vyvolávají, se sice dostavila, ale tentokrát nebyla tak intenzivní. (24.03.2013)

Tenhle film ono klasický klišé podává v první polovině ještě tím nešikovněji, že si vybral kluka, kterej všechno dělá fakt jen proto, aby dostal od svejch novejch kámošů trávu. Takže když do toho někdo rapuje o jeho "problémech", je to vyloženě k smíchu. Druhý příběh mi přišel tak nevýpovědní o čemkoliv, prostě jen obyčejná povídka bez sociálního přesahu, že ani nevím, proč to tu bylo, když vypravěč se o přesahy tak úpěnlivě snaží. Tím je z toho ještě větší bordel. A uvažování Drewa by mě fakt zajímalo. Tak strašně se tu svaluje vina na nějaký "systém", že mizí jakákoliv osobní zodpovědnost lidí za svoje chování. Čímž se to vše stává podivným odosobněným konstruktem, kde nějaká reálná špína není vůbec přítomná - protože reálná špína plyne z chování lidí v konkrétních situacích, ne z abstraktního zlého systému, který je tu přes ten zástup hajzlů jediným záporákem. A všichni ostatní jsou jeho oběti. Zapomíná se třeba, že v drogách nejede jen spodina, ale i největší boháči - není to věc primárně sociálního postavení ani majetku, ale především osobního slabošství (nebo osobního rozhodnutí - podle toho, jak to berete). Samozřejmě je to složitější, ale právě o to jde - dvouhodinovej film si může dovolit to rozebrat, podívat se na to z víc než jednoho úhlu pohledu a přemýšlet o tom - ne svůj primitivní závěr vyblít před diváka se vším patosem, co to jen jde. Ill Manors se uzavírá do krabice, zobrazuje výlučně pár zvolených postav (a občas u toho zarapuje o někom jinym, kdo měl krutý dětství - očividně každý britský pouliční feťák má několik mrtvých a několik alkoholických rodičů) žijících podle jednoho kódu, a tváří se, že nic jiného neexistuje a není teda cesty ven - ale to je lež. Není z toho cesta ven pro čtrnáctiletýho fakana, kterej nemá problém jít kvůli dávce trávy zmlátit kámoše, protože ten do toho světa patří a zaslouží si ho. A tvářit se, že neměl na výběr, je prostě pokrytectví a šílená zkratka. Není to žádná generační výpověď - je to pokus o omluvu chyb části jedné generace svalováním viny a na nějakou "prozřetelnost" nebo "systém" - v prvním příběhu vyvoláváním lítosti vůči někomu, kdo si ji nezaslouží, a v druhém výběrem někoho tak ultimátně politováníhodného, že tím mizí kontakt s realitou. (04.05.2014)