České století
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (více)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Až moc ukecaný díl, nemůžu si pomoct. Navíc v některých momentech příliš očekává znalosti diváka (jinak by ho mohl šeredně poplést!), jindy je zas zbytečně školometský. Co je tady povedeného a zůstává mi v paměti? Ta počáteční bezradnost Beneše, který zpočátku v Anglii neznamenal vůbec nic, spíš jim byl na obtíž; také Trojanův Moravec ve scéně, kdy ironicky mluví o tom, co by se Němcům mohlo u Břeclavi udělat; no a pak scéna, kdy Beneš Wenzlu Jakschovi už jasně dá najevo, že Anglií a západem pohrdá (i když tam zrovna je) a jeho hlavním spojencem je Stalin - a Němci půjdou pryč... Smutné, ale pravdivé. ()
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
Jedna z těch slabších epizod. A myslím že za to může ono pojetí českého exilu v Británii, kam se tato epizoda přesunula. Linka Gabčíka a Kubiše mi zůstala celkem mimo zájem (nebyla vykreslena zajímavě), hovory Beneše se zástupcem Německé menšiny u nás byly vrcholem epizody spolu s pár dialogy Beneše a Churchilla. Více nic. Slabší epizoda, která ale i tak si zaslouží palec nahoru a pochvalu za zpracování a scénář. 65% ()
Strašně jsem se na tenhle díl těšil, každý básnil o Fingerovi, jak skvěle zahrál Beneše.....Zklamání veliké.Finger byl toporný, nevěrohodný, chvílemi mi přišel, že text čte ze čtečky a jen ho odříkává.To samé představitel Jaksche, který neustále čuměl do stolu,jakoby tam hledal slova...Finger je velice špatný herec,jeho .Hraje naprosto stejně v Ulici otce Adriany, jako tady Beneše.Jediné plus tu je, že si někdo dovolil Beneše vykreslit tak, jaký byl doopravdy.Mocichtivý zbabělec, který nás nejprve předhodil Hitlerovi a potom i Stalinovi.Nechápu, že se po té svini jmenují ulice a náměstí. ()
Možná by bylo lepší, kdyby se tento film jmenoval nějak jinak než "Kulka pro Heydricha", protože minimálně srovnatelně jako tomuto tématu (ve smyslu strategických plánů a příprav) se věnuje tématu politických plánů a příprav na poválečný odsun Němců. Obě tyto linky filmu mi přijdou určitě zajímavé a z historického hlediska zde jisté pojítko mezi nimi určitě je. Velmi zajímavě nastíněn je třeba vývoj debat mezi prezidentem Benešem a československo-německým politikem Wenczlem Jakschem. Přesto je docela škoda, že v samotném závěru získá navrch to druhé téma a že samotné úspěšné provedení atentátu není ve filmu vlastně ani zmíněno. Po herecké stránce je určitě třeba (ostatně jako vždy) vyzdvihnout Ivana Trojana, který tu postavu šéfa československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec hraje velmi věrohodně. A třeba ta scéna v závěru filmu, ony pohledy do očí mezi Trojanem a Fingerem (v roli Edvarda Beneše), prostě nemá chybu. ()
Galerie (52)
Photo © Česká televize / Páchová Zuzana
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama