Bezhin lug
Bezhin Meadow
Obsahy(1)
Nic nedokáže vyvolat depresi tak snadno, jako pocit absolutní bezmoci. Ejzenštejn až příliš zřetelně poznává, že pokud je v životě něco ztraceno, je to většinou ztraceno definitivně. Krutá epizoda s filmem Que viva México! je jen pouhou předehrou k šesti letům jeho marného usilování o natočení několika filmů, k šesti letům, v jejichž průběhu bude jakási anonymní ruka zastavovat každou jeho tvůrčí snahu, každý jeho pokus o realizaci svých uměleckých představ. Nejhmatatelnějším výsledkem je dnes jen několik málo, téměř zázrakem zachráněných filmových okének z nedokončeného filmu Běžin Luh, z nichž až po jeho smrti byl sestaven půlhodinový stejnojmenný informační snímek, smutný dokument o tom, co mohlo být, ale nebylo. Režisér se rozhodl vylíčit příběh rolníka, jenž zabije syna, protože ten upozornil předsedkyni místního kolchozu na plán otcových přátel, kteří chtějí zapálit kolchoz.
Autor vytváří nádhernou filmovou poému o době, o jejích rozporech, o její tragice i naději a současně vytváří svůj svět svět symbolů a podobenství. Natáčení snímku musil Ejzenštejn kvůli bolševické cenzuře i své chorobě přerušit. Nesestříhaný materiál byl promítnutý Stalinovi. Ten pak tento opus dával za vzor, jak se filmy nemají dělat, a dokončení snímku zakázal. Ejzenštejn byl pak donucen, a to je vrcholná tragédie, vykonat vlastní uměleckou popravu. Musil napsat vlastní ničivou kritiku svého filmu. Film byl komisionálně zničen. Ejzenštejn zachránil z každého záběru pár okének. Z tohoto vzácného zachovaného materiálu byla v roce 1966 sestavena střihová snímka statických záběrů. V našem životě pravda vždy nakonec zvítězí, ale mnohdy se toho nedožijeme. (Ejzenštejn) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Asi by to bylo velmi zajímavé dílo, kdyby nezasáhl baťuška Stalin. Ještě, že alespoň torzo filmu zachránila Ejzenštejnova manželka, která vystříhla pár okének filmu. Jak jej známe v dnešní podobě, tvoří snímek vlastně pouze pás fotek, který rekonstruuje příběh otce, který zabije svého syna, protože upozornil na otcův plán zapálit kolchoz. ()
Nepohyblivá rekonstrukce původního filmu, z něhož manželka Ejzenštejna vystříhala z každého záběru pár okének(aby z filmů alespoň něco zachránila) z nichž o pár desítek let později chtěli vyvolat fotky do alba, ale pak nálezce napadlo udělat nepohyblivý film z vystříhaných filmků. Jde o posobě jdoucí "fotografie", které v celku tvoří děj. Film je i vtomto případě velice poutavý a některé záběry utkví v paměti - cesta plná traktorů mířících na pole...například. ()
Podle sledu fotek, které naznačují konstrukci (vykonstruovanou – kulaci chtějí zapálit úrodu, kostel se "renovuje" na kulturhaus, statečný chlapec dá přednost Stalinovi před otcem) příběhu, nemusíme se ani moc trápit, že se film jako takový nedochoval. Na druhé straně montáž obrázků a Prokofjevovy hudby byla rozhodně poutavá. ()
Přestože se jedná jen o po sobě jdoucí "fotografie", při vědomí doby, kdy film vznikal, tak jde o naprosto skvělou ukázku filmové práce v černobílé podobě. Skvělé kompozice, atmosféra, detaily, svícení. Osobně si myslím, že tendenčnost by filmu neubrala na vyznění jeho jiných, nesporných kvalit. Statické snímky proložené úžasnou hudbou podtrhují vše. ()
Velká škoda, že byl tento film zničen. I když je otázkou, jestli by bavil tak moc, jako baví v této fotografické verzi, ovšem dle jména režiséra usuzuji, že ano. I přesto, jsem si od zachráněné verze příliš nesliboval, přeci jen, je to torzo. Naštěstí byl ale opak pravdou, film upoutal moji pozornost po celou jeho délku. Dokonce tu máme i několik silných scén, například ničení kostela. Za zmínku a zhlédnutí stojí i jednotlivé fotografie, jsou velice povedené, vlastně umělecká díla. 75% ()
Zajímavosti (1)
- Zničení filmu bylo přikázáno lidmi, kteří film vůbec neviděli. Střihačka filmu pak celou noc tajně vystřihávala okénko z každé scény na památku. Díky ní můžeme vidět aspoň torzo z filmu. (Rosana)
Reklama