Vše je ztraceno

Stručný stařec a jeho němý souboj s mořem. Rudápevnost je sice herecká klasa, která film s jedním hercem a jedním monologem dokáže obstojně sehrát, přesto se ale nemohu zbavit dojmu, že ten film byl naprosto o hovně. Ono taky svěřit osmdesátiletému dědkovi hlavní roli v survival dramatu a přiložit mu k tomu scénář s dvěma odstavci, to by se v určitých částech světa považovalo za neúctu ke starším. Díky tomu pak taky člověk místo nějaké zábavy, deset minut čumí na "mořského vlka" jak něco se svojí senilitou hledá po lodi, případně mu nemístně fandí při oblékání nepromokavého obleku, když ho ne a ne dostat přes svá artrózní kolena. Ve výsledku tedy film ukázal jen přesedlání z dřevěné kocábky na gumovou, dvě grimasy Robertka, desetkrát promočený a usušený svetr a pak táboráček. Ani jeden inovativní nebo zajímavý návod k přežití, jen rozlehlý Indický oceán (s pobřežím v dáli) a ujištění, že v Číně vyrábí stále šmejdy. 40% (05.01.2014)

,,Vše je ztraceno, zbylo jen tělo a duše''. ---- J.C. Chandor připravil skoro dvě hodiny trvající one man show beze slov pro Roberta Redforda a ten se svého úkolu zhostil se ctí a umem jemu vlastním. Sice Redforda poslední dobou filmový fanoušek zná spíše z režisérské židle, tady ale opět dokázal, že stále umí aže ani pokročilejší věk mu neubral na osobním kouzlu a síle... A věřte, že samotné natáčení bylo zatraceně náročné - jak sám v jednom rozhovoru přiznal! Shodou okolností jsem před nedávnem již podruhé (po dvaceti letech) dočetl autobiografickou a podle skutečné události psanou knihu Roberta Dougala - Přežili jsme v Pacifiku. Ten se svojí rodinou poté co do jeho jachty narazí stádo kosatek (jaká podobnost!) stráví s rodinou několik měsíců v záchranném člunu v Pacifiku. Během plavby rozebírá nejen úvahy o člověku, Bohu, možnosti záchrany, ale zažívá i hořká zklamání ze situací, kdy je těch pár lodí plujících kolem také nezahlédlo... Deprese a beznaděl postupně nahrazuje obrovská vůle k přežití a snaha dovézt děti na břeh... Snad právě proto jsem si All Is Lost tak užil! On totiž o tomhle taky je, ačkoliv je to tam ukryto pod sledem šílených událostí i následných kroků nezbytných k přežití... Kamera je prakticky neustále v těsné blízkosti Redforda, takže veškeré jeho konání působí nesmírně autenticky a jakoby naživo. Párkrát jsem měl sice lehký dojem, že je za jachtou animováno pozadí s bouří, ale vem to čert. U některých okamžiků jsem ani nedýchal. Když Redford lezl zpět do polozatopené, hrůzostrašně vrzající a zcela nestabilní jachty nabrat zásoby, měl jsem tep na z lékařského hlediska neuvěřitelných hodnotách. Jen nechápu, proč hned při prvním zjištění tak těžkého poškození, nezačal dávat dohromady záchrannou výbavu aby byla po ruce i se zásobami a hlavně vodou. Obzvláště když se jednalo o zřejmě zkušeného mořského vlka samotáře.. Já osobně bych epoxid a laminát patlal až pak... Také nechápu, proč záchranný člun neměl vysílač, což je dnes už běžnou součástí těchto nouzových plavidel. Ale víte čím u mně Bob nejvíce zabodoval? Tím, že to své -- FUCK ! -- zařval uprostřed Indického oceánu až po hodině a devíti minutách. Nejdříve mu kontejner Made in China rozpáře bok lodi a pak se mu sere pod rukama vše na co sáhne a to ani ne jeho vinou. Tak to prostě někdy je... A on pustí ventil a ž po tak dlouhé době! Přiznávám, že já bych tak slušný za nastalé situace nebyl a nadávat bych asi začal hned od okamžiku, kdy by mi na deku pod kterou jsem spal natekla dírou u hlavy mořská voda s čínskejma botama... .... Škoda toho konce, mohli to nechat tak jak to bylo... I to se stává, když vše je ztraceno. Moře je kruté a občas nějaká jachta i s posádkou prostě zmizí.... Za mne jsou to 4 křížky v námořní mapě. Tento film i zmíněnou knihu rozhodně doporučuji! * * * * (02.04.2014)

Čo vám na to poviem, názov hovorí za všetko. Robert za plaví po vode hodinu a pol, medzi tým prehodí pár slov, skutočne len pár slov, občas natrafí na zopár nešťastí, či búrku, alebo na loď, ktorej preletí v noci červena svetlica pár milimetrov pre čelným, ale nech to zaujímavejšie ide sa ďalej. V celom filme sa o Fordovi mustangovi dozvieme velké prd, dokonca ani nevieme ako sa volá, no podstatné je, že ho po tých nešťastiach zachráni na šírom oceáne chlapík s plťkou. A to je vlastne všetko. Pecka, čo ? 45% - 2* (05.04.2014)

Jak to zpívala Lucka Bílá...neposlušné tenisky. A co teprve potom, když se vám (jich) do cesty postaví celej kontejner. S většinou by to (možná) zamávalo, ne tak se zkušeným, chladnokrevně uvažujícím „mořským vlkem“. Ten si v klidu nalije sklenku whisky, oholí se, povečeří a jen tak mimoděk, (vy)řeší problémy aneb jeden nezlomný (racionálně uvažující) živel, versus druhý (iracionální) přírodní živel, snažící se postavit na hlavu resp. vyvrátit rčení „větru ani dešti neporučíš“, navíc bojující i s nepřízní osudu. Komorně intimní, patosu, klišé a velkých gest (slov) prostá, nepodbízivá, razící, že rychle neznamená nutně lépe, minimalistická one man show R. Redforda, dokazujícího, že věk je jen pouhá bezvýznamná číslovka. Pravda, řekněte (mu) to po ránu :-) Hledat za snímkem nějakou přidanou hodnotu resp. širší hlubší kontext (připodobnění k současném světu), by jistě bylo možné, ale tak trochu zbytečné. All is lost je v prvé řadě čistokrevný survival o nezlomné vůli člověka přežít a když už není jiného východiska, přiznat si prohru, smířit se sám se sebou, dokázat potlačit strach a rozhodnout se....paradoxně právě to (viz smířlivý alegorický závěr) je to jediné, co mi brání ve stoprocentní spokojenosti. Osobně bych (za)šel „až na krev“. To ale není problém snímku samotného, ale čistě můj soukromý. Ostatně mám pocit, ne jsem naprosto přesvědčený, že je to přesně v tendencích Robertova náhledu na život jako takový resp. jeho hodnot, které vyznává. S osobní poznámkou na závěr. To, co mi nedokázal nabídnout resp. zprostředkovat A. Cuarón a jeho megalomanská Gravity, kde ta přirozenost, komornost a intimnost, jdoucí ruku v ruce s uvěřitelností, se postupem času vytrácela jak kyslík doktorce R. Stone, se podařilo tomuto nízkorozpočťáku J.C. Chandora. Paradoxně si však troufám konstatovat, že pro většinové publikum bude méně stravitelný resp.líbivý. To aktuálně nízké hodnocení resp. jejich počet, mě v tom pouze utvrzuje. 90% [Jestli si nějaký (letošní) film zaslouží přízvisko „malý velký“ snímek, potom je to právě tato Chandorova resp. Redfordova věcně syrová oceánská pouť. Stejně jako je faktem, že kdykoliv si v budoucnu ulevím slovíčekm „fuck“, neobejde se to bez konkrétní živé vzpomínky. Slibuju (si), že se s ním, po vzoru hlavního hrdiny, budu snažit šetřit]. (29.12.2013)

Oč nenápadněji Vše je ztraceno působí, o to větší obdiv vyvolává pro svou nekompromisnost, nepříjemnost a všudypřítomnou úspornost, kdy až do samého závěru ze svých pozic necouvne. (Detailnější rozbor najdete na obvyklém místě.) (23.08.2014)