Dělníci bulváru (S02E01)

Pavel Novotný má svou práci rád, ví, proč ji dělá a proč nedělá něco jiného, a rád vám o tom ze sebe bez servítek vychrlí první poslední. Docela mu tu jeho vysmátost závidím. Nesleduju bulvár v žádné formě (kromě tohohle dokumentu, he he), ale nic proti němu a jeho spotřebitelům nemám, a nemyslím, že výrazně ohlupuje nebo ničí životy. DĚLNÍCI BULVÁRU mi o něm ale nic nového neřekli, Pavel Novotný pobavil (v těch málo pasážích, kdy mu bylo rozumět, Pája je kulomet a zvuková stránka filmu je mizerná), ale odkopat ho se Klusákovi nepodařilo, opravdu mu spíš natočil hodinovou reklamu za prachy seriózní ČT, což je celkem gól. A Olga Path Štiplová je na pěst. (16.04.2014)

Je to sice jenom výsek, malý výsek, ale i tak má nepopiratelnou hodnotu, alespoň tedy pro mne, člověka, který bulvár nesleduje a takřka nic o něm neví, pominu-li tedy obecné mechanismy fungování. Portrét Pavla Novotného (a o ten se jedná v tomto dokumentu především) má až bulvární charakter, dotyčný si Víta Klusáka a jeho štáb pustí až do obýváku a nechává se (evidentně záměrně a komponovaně) natáčet ve spodním prádle ve velmi nelichotivé poloze a při velmi intimním rozhovoru se svou manželkou. Pominu-li estetický odsudek, zbude ve mně při sledování promluv a sebereflexí těch lidí prázdno - je horší tenhle amorální cynik, který má pocit, že je inteligentní, protože je schopen bez studu psát o těch nejpokleslejších věcech útočících na první signální, nebo jeho manželka, která si takovéhle monstrum dobrovolně vzala a má s ním i dítě a je si moc dobře vědoma, z čeho jeho peníze pocházejí? Bulvární ,,žurnalisté" zde vyobrazení jsou souborem fyzicky velmi neatraktivních lidí pachtících se po světě krásných a úspěšných, nevím, jestli je to jen náhoda (vzniklá dokumentárním iniciováním tohoto ,,výseku reality"), nebo nějaké obecnější pravidlo, každopádně to působí dost paradoxně. Každopádně Klusákovi se podařilo dostat před kameru hned čtyři zásadnější protagonisty - mimo již zmíněného Novotného ještě majitele serveru extra.cz mluvícího o Noamu Chomskym a potřebě další revoluce, u člověka neštítícího se vydělávat peníze takovýmto způsobem vyhraněně levicová ideologie celkem překvapí, dále pak zřejmě doyena bulvární branže, který byl v dokumentu zneidentifikován rudou hvězdou a hovořícího bez obalu o ,,nesnesitelné lehkosti žití" v této branži v Česku, a neposledně nebývale cynickou, vyhořelou a zahořklou Novotného kolegyni s profesní zkušeností ze sex-shopu (ty interpunkční záběry s vibrátory se přímo nabízely), která ráda natáčí a fotí celebrity, nerada ale, když někdo natáčí ji...Suma sumárum lidský odpad, který dobře dokumentuje Achillovu patu současné doby a kapitalismu obecně - pro peníze, moc a ,,easy life" je ochotna udělat dost velká skupina lidí prakticky cokoliv... (01.09.2017)

Přesnější název by byl Dělník bulváru. Tak se ve své nejotevřenější zpovědi sám nazve hlavní exemplář dokumentu, amorální mediální bestie Pavel Novotný. Věřím, že pouze jeho portrét by na hodinový dokument bohatě vystačil. Zosobňuje bezzásadovost bulváru jako takového a zároveň boří mýtus, že pikantní novinky ze světa pseudocelebrit píše stádo imbecilů. Novotný vystupuje jako člověk se srovnanými myšlenkami, vyzrálou schopností sebereflexe a krajně, krajně pragmatickým životním postojem. Přímá konfrontace jeho rezignace na nápravu společnosti (aneb proč dávat stádu vybranou stravu, když jí stačí vlastní mrva) a odolávajícího idealismu očividně zaraženého Klusáka patří k nejmrazivějším momentům deziluzivně vyznívajícího dokumentu. V celku jsou však Dělníci méně draví a konfrontační než dřívější Klusákovy filmy, což mohlo být dáno také neochotou lidí od bulváru nechat objektivy fotoaparátů a kamer mířit na ně samé. Také proto je škoda, že Klusák namísto rozšiřování záběru filmu víc nevytěžil Novotného bezuzdné sebeobnažování. Kauza Bartošová, která vznik tohoto dílu Českého žurnálu údajně iniciovala a kterou film taky začíná, není později více zmiňována a podobně nahodile (resp. podle klíče „kam byl štáb vpuštěn“) působí výběr minireportáží z různých medializovaných událostí, na nichž Novotný přítomen není (a které mne nejvíce pobavily schopností kameramana zachytit detail, který o přítomných zpravidla vypověděl více než všechny zaznamenané bláboly pro média). Na ucelenější obrázek o „české mediální spodině“, natož o jejím významu pro národní sebeidentifikaci to každopádně nestačí. Hlavně pro nečtenáře bulváru, což bude, domnívám se, většina diváků, by na každý pád mohlo jít o velmi objevné dílo, které je velmi dobře rytmizované znervózňujícím hudebním doprovodem a interpunkčními záběry (třeba na šik vrnících vibrátorů), takže dovede bez problému udržet pozornost i pokud je vám jeho téma naprosto lhostejné (což by být nemělo). 75% (27.03.2014)

Dokument o bulváru, jemuž ale vévodí samozvaný koktavý zmrd Pavel Novotný. Ten je bezpochyby inteligentní člověk, který ale absolutně a totálně rezignoval na morálku a zřejmě už i překročil hranici, z které by ještě byl krok zpět. Nicméně on sám by podle mě vydal na plnohodnotný dokument, na který bych se milerád podíval, stejně tak samotný bulvár jako celek. Dělníci bulváru jsou jen taková hodinová návnada na obě tato témata, ovšem návnada která funguje a nemá hluchá místa. 9/10 (16.04.2014)

Slabé. Vít Klusák poměrně zklamal. Dělníci bulváru sami velice často hovoří bulvárním jazykem (rodinná sonda, důraz na konflikt a emoce, stopáž sestavená prakticky výhradně ze špíčků a bonmotů). Snímek je pečlivě orchestrovaným konstruktem, hrou na pravdu. V tomto ohledu u Klusáka nic nového. Tentokrát ale přichází "s pravidelnou dávkou emocí". Zdá se, že režisér není výhradním konstruktérem a často přistupuje na Novotným protežované (protože pro autora snímku svůdné a pro Novotného hodící se) scény a stylizaci. Snímek tak spolu s Klepetkem zoufale nezvládnutým dílem Hydeparku neposloužili ani tak jako nějaká pseudoreflexe, jsou mnohem víc reklamou na bulvární server a jeho šéfredaktora. Osamělý cynický vlk brodící se bahnem a s hříchem na duši, ach ... Chtěl jsem se něco dozvědět o delfínech a krmičích, dostal jsem egomaniaka, který by bez schopnosti neustále žvanit o sobě neměl nic a se kterým ve válce nervů Klusák prohrál. (třeba se mi to časem v hlavě nějak přeskládá, zatím ale tenhle frustrující exkurz do nikam směřuje spíš ke 2*) EDIT: Nejspíš jsem včera svým hodnocením snímek zbytečně zredukoval v oné konstrukci souboje K VS N. Nemá smysl hledat umělý striktně bipolární konflikt a z jedné strany dělat jasného vítěze. Sám jsem se asi nechal vtáhnout do umělého lesku, kdy Novotný zkrátka umí i ex-post vzbudit dojem, že všechno je tak, jak chtěl on. A nebo je všechno zase úplně jinak. Ono to je tak nějak jedno. (16.04.2014)