Robot Jox - Zápas robotů

Nostalgie tu příliš nezapracovala, protože Robot Jox jsem za kravinu považoval už před těmi dlouhými lety na VHS, ale tehdy to trochu paradoxně zachraňoval rychlodabing a příšerná kopie, v níž ty strašlivé triky úplně zanikly, ostatně jako téměř všechno ostatní. Dnes bych byl za tenhle efekt vděčný, naopak od "speciálních" efektů ve filmu. Scénář je hloupý a naivní, herci tragičtí, ale některé hlášky jsou bombastické (Ten zasranej japončík si mě nahrál, ááá). Nefungovalo na mě ani jako guilty pleasure a k nějaké další projekci už asi nikdy nedojde. Sci-fi béčko, ale nemá drajv. Jedna robotická ruka netleská. (13.04.2021)

Stuart Gordon a jeho (a Yuznův) dvorní herec Jeffrey Combs přispěli našemu porevolučnímu videoboomu řadou populárních titulů, vedle lovecraftovských adaptací RE-ANIMATOR a ZE ZÁHROBÍ také akčními sci-fárnami PEVNOST STRACHU a ROBOT JOX. Druhý jmenovaný snímek Gordon natočil pod názvem Robojox v roce 1986 s úmyslem popást se na transformerské mánii vyprovokované televizním seriálem "TRANSFORMERS" (1984-87). Uvedení filmu bohužel zdržel bankrot jeho produkční společnosti Empire Pictures bratří Bandů (mj. vyprodukovala i ARÉNU, RE-ANIMATORA, ZE ZÁHROBÍ a VĚZNICI) na konci 80. let a když se konečně dostal do kin, šílenství kolem transformerů už odeznělo a snímek propadl. Celkem po právu, protože triky (pookénková animace miniatur robotů, zadní projekce aj.) jsou velmi slabé, akce tu není tolik kolik by mohlo a ukecaný scénář je maximálně předvídatelný (např. vedlejší linie se zrádcem ve vlastních řadách). Nicméně i přesto (a s odstupem času) je to docela napínavé, všechna ta heroizace robo-pilotů funguje a obzvlášť se mi líbilo finále s honičkou vesmírem a závěrečnou bitkou obou pilotů mezi troskami zničených robotů. Jeffrey Combs se tu ale jen mihne jako Prolét č.1, komentující zápas. (30.05.2006)

Souboje obrich robotu, becko. Nicmene je to docela pekne natocene, a relativne rychle to utika. Combs included. :) Problem vidim v tom, ze tohle zkratka melo vzniknout o 10 let driv, a byl by to hit. Na prelom devedesatek je to uz svym konceptem zastarale... Ale jedna projekce nikomu neublizi, pekne natocena oddychovka. 3+ (14.11.2015)

Před novým shlédnutím: Tady to bude zatím bez hodnocení. Pamatuju si ale, že když jsem to jako malý viděl na videu, tak jsem potom filmu běžel ven, schoval se v nějakým větším křoví a hrál si tam na to, že jsem uvnitř obrovského robota a řídím ho. Nostalgie jako prase. Dneska si ale už nepamatuju z filmu nic, jen že tam spolu bojovali nějací dva roboti. Snad budu mít příležitost to ještě někdy a snad v brzké době vidět. Po shlédnutí po více jak dekádě: Tak jsem to viděl a nostalgie zapracovala. Při sledování filmu jsem si vzpomněl, že jsem v něm snad poprvé v životě slyšel větu "Zlom vaz" a strašně jsem řešil, co to znamená a rozuměl jsem "Zlom vlas". Teď s odstupem času jsem se bavil ale úplně jinak než tenkrát. Dostala mě totální béčkovitost a naivita, která z filmu sálá. Bavily mě také producentské kompromisy, kterých je film plný. Co to je producentský kompromis? To je, když producent slíbí film produkovat pod podmínkou, že se v něm objeví nějaké lákadlo dané doby, například v bondovce Moonwalker lasery a vesmír, páč prostě frčely v té době Hvězdné války. Tady je vidět, že se to snažilo nalákat na všechna lákadla přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jsou tu různé digitální předměty, dálkové ovladače, videotelefony, jsou tu lasery, roboti, je tu souboj zlej rusák versus hodnej amík, je tu bitka ve vesmíru, jsou tu vznášedla a co mě pobavilo nejvíc - je tu karate a box, což v té době frčelo maximálně a ve filmu je cítit, že tam je tato složka celkem násilně našroubovaná. Ale prostě mě to bavilo. (29.12.2007)

Snad s výjimkou prvního Kill Billa jsem neviděl film, který by mi tak rychle utekl a to i navzdory tomu, že samotné robotí zápasy jsou velice statické a pomalé. Na druhou stranu jsou souboje ve filmu jen chvilku na začátku a pak až na samotném závěru. Je asi jen na vás jestli přímočarost a rychlost příběhu oceníte, nebo ne. Já jsem zůstal někde na půl cesty, protože je sice pravda, že jsem se ani chvilinku nenudil, ale na druhé straně barikády stojí fakt, že film nakousne několik témat (Trauma ze zabití fanoušků, láska, zákulisní machinace atd.), ale celé je to vzaté tak povrchně, že těch vedlejších motivů mohlo být o něco méně. Přesto dávám za 4*, protože za pookénkovou animaci a výborně využité zadní projekce by se nestyděl ani mistr oboru Harryhausen. P.S. Pořádnému remaku bych se rozhodně nebránil. (20.02.2009)