Přerušený kruh

Leckomu by mohl Broken Circle Breakdown připadat jako citové vydírání, ale mě svým konceptem v druhé polovině filmu ruší zažitá pravidla ''citových vydíraček''. V polovině se film zlomí a po jedné důležité události nabere jiný směr. Existencionální krizi jednoho páru. Opravdu velmi netradičního páru. Hlavní hrdina zpěvák bluegrassové kapely a obdivovatel Spojených států, hlavní hrdinka od hlavy až k patě potetovaná, samozřejmě pracující jako tatérka a zpívající v té samé kapele. Osudový vztah, který projde řadou karambolů a dospěje až do hořkého konce. Zajímavé evropské drama vhodně doplněné příjemnou hudbou (a to nejsem v žádném případě milovníkem tohoto žánru). (05.03.2014)

Musím uznat, že před Belgičany smekám pomyslný klobouk, rozhodně jsem nečekala tak originální a precizní filmařinu.. Tento nezávislý snímek o alternativních rodičích, kteří se musí vypořádat se smrtelnou nemocí jejich malé dcerky, je velmi emotivní a vyzrálý.. Příběh je hodně moderní pojetí českého "Dne pro mou lásku".. Zabývá se seznámením dvou osamělých lidí, mapuje jejich lásku přes náhodné početí jejich dcerky a jejich idylický rodinný život dokud je nepotká tragédie, se kterou se každý z nich musí vyrovnat.. Skvělá muzika podtrhuje tento vynikající počin.. Kdo má rád nezávisláky, jen doporučuji tohle výborné drama! (20.11.2014)

...bluegrass a Belgie? ...skvělá kombinace... se vší iluzí, nevkusem a bláznostvím... napadá mě otázka... mají emoce právo na existenci? ...každý si musí odpovědět sám... ale tenhle film má odvahu... ne kvůli (banálnímu?) prohlédnutelnému příběhu... ...ale pro svou krutost i smích, který zažívá každý sám... ...americký scénář bez kýčovitosti amerických klišé... ...nahradila je evropská, ale brilantně, s trochou ironie a výsměchu a narve to do nás naplno, protože ve skutečnosti víme, že ironií kýče je strach, že neprožijeme štěstí... a že neprožijeme happy end? ...škoda, protože ruku na srdce, každý z nás si to přeje, jen máme strach si to přiznat... takže díky mickey mousům za vynález hepáče... a vám milí Evropané díky za facku... (27.05.2014)

Já mám dojem, že tohle je můj první čistokrevný film z Belgie a kdybych měla psát o svých pocitech, tak jsem docela v rozpacích. Ten hlavní důvod spočívá v mých emotivních zvratech, kde jsem chvíli s hlavními představiteli silně soucítila a vzápětí jsem měla pocit, že Felix ze mě ty slzy chce dostat za každou cenu a to se mně přece jen trochu příčilo. Ale určitě jsem byla nadšená ze sympatických hlavních hereckých představitelů Veerle a Johana, kterým jsem toho Didiera a Elise věřila do puntíku. K mému vyššímu hodnocení určitě napomohla i bluesgrassová muzika, kterou já oproti jiným můžu a nad koncem, který nebyl zrovna podle mých představ dneska mávnu rukou. 70% (02.10.2013)

Takové citové vydírání mě nezaujalo. Ale akademici z Hollywoodu to oslavují a proto ho také nominovali na oscara. Film spoléhá jen na to, že uroníte slzu nad příběhem hlavního hrdiny, který v průběhu filmu přijde o svou rodinu. K tomu vám ukazují neustále další a další nezajímavé flashbacky, některé i s hudební vložkou, která jako celý film nestojí za nic... Během celého filmu jsem vyhlížel, kdy přijde vytoužený konec, ten ale ne a ne přijít. Nakonec jsem se ho teda dočkal, sice s traumatem z nekonečně nudné blbosti, ale přece.. Pro mě je to nejslabší film letošních oscarů, 25 % (31.01.2014)